Vliv silných mrazů na lidský organismus
Podruhé v této zimě začaly v Česku celodenní mrazy a podle aktuálních předpovědí to vypadá, že se v noci a zítra ráno v místech, kde se vyjasní, můžeme dočkat i teplot klesajících pod -15 °C. V předpovědích počasí určitě často slyšíte, že biometeorologická zátěž je vysoká (stupeň číslo 3). Jak vlastně silné mrazy působí na člověka?
Obr. 1: Zimní příroda dokáže okouzlit, jen je dobré nepodcenit teplé oblečení a své zdraví
Obecně platí, že s krátkodobými silnými mrazy se organizmus zdravého člověka vyrovná poměrně dobře. Lidské tělo je ale samozřejmě na změny teploty velmi citlivé a na nízké teploty reaguje zúžením cév (dále je to i svalový třes nebo zvýšení sekrece noradrenalinu a adrenalinu), zejména těch v kůži – důvod je prostý, aby únik tepla přes kůži byl co nejmenší. Jenže když se cévy zúží, musí vzrůst krevní tlak, aby se dostal dostatek krve k tkáním. A pokud srdce člověka není v pořádku, může tato zvýšená zátěž znamenat i jeho ohrožení. Subjektivně se to často projevuje větší bolestí na hrudi i zvýšenou dušností. Při mrazu se také mění složení krve – roste množství krevních destiček, krev je tedy hustší a to znamená, že roste riziko ucpání cév poškozených aterosklerózou, včetně cév v mozku. Problémy můžou dále pociťovat lidé s poruchami srdečního rytmu, protože mrazy tyto poruchy dále prohlubují. Jinými slovy, pokud člověk má nějaké problémy se srdcem, neměl by nízké zimní teploty brát na lehkou váhu – základní doporučení je vyvarovat se zvýšené tělesné námahy a omezit i přechody z vyhřátého prostředí na venkovní silný mráz.
Obr. 2: Čím je teplota okolního prostředí nižší, tím chladnější jsou periferie lidského těla – vlevo situace při normální teplotě nevyžadující výraznou termoregulaci, vpravo situace při chladném okolí (teplota v periferiích jako jsou ruce a chodidla klesá pod 25 °C), zdroj: BBC.co.uk (upraveno)
Opatrně by se měli v silných mrazech venku chovat také osoby trpící cukrovkou – jsou totiž více náchylné k infekcím a tak i lehké prochladnutí může způsobit velké potíže. Kromě starších a nemocných osob jsou silnými mrazy potenciálně ohroženy i malé děti, které by při teplotách pod -10 °C měly venku pobývat maximálně krátkodobě.
Proti prochladnutí pomáhá tělesný pohyb, vlažný nápoj a jídlo, na druhou stranu pozor na konzumaci alkoholu, která může být nebezpečná. Alkohol totiž rozšiřuje cévy a tím dochází k vyšším tepelným ztrátám. Tělo se pak rychleji ochlazuje, vydává více energie, i když má pocit tepla. Podobně ale působí i horké nealkoholické nápoje. Na nedostatek tekutin je vhodné nezapomenout, protože mrazivý vzduch je obecně suchý a tak při dýchání ztrácíme víc vody než při pobytu v teplejším vzduchu. A podle některých zdrojů můžou pomoci i pikantní potraviny typu zázvor, které zvyšují produkci tepla v organismu. Dlouhodobě může schopnosti termoregulace a odolnosti vůči silným mrazům zlepšit otužování. A předurčuje je samozřejmě i genetická výbava člověka – jinými slovy, tam kde Eskymákovi bude stačit tenký svetr, obleče si třeba Thajec zimní bundu a pořádnou čepici.
A konečně mysleme i na to, že mrazy vysušují kůži, proto je vhodné chránit nezakryté části těla před omrznutím mastnými krémy, pro osoby s citlivější pokožkou (zejména na horách při výskytu sněhové pokrývky) jsou vhodnější krémy s UV filtrem.
Samozřejmě, že pro co nejlepší zvládnutí silných mrazů je také vhodné co nejlépe poznat fungování svého těla v zimě, umět se přiměřeně obléknout, hodit za hlavu diktát módy a myslet na své zdraví. Pak totiž nebrání nic tomu, užít si zimní přírodu, která je nádherná.
Obr. 1: Zimní příroda dokáže okouzlit, jen je dobré nepodcenit teplé oblečení a své zdraví
Obecně platí, že s krátkodobými silnými mrazy se organizmus zdravého člověka vyrovná poměrně dobře. Lidské tělo je ale samozřejmě na změny teploty velmi citlivé a na nízké teploty reaguje zúžením cév (dále je to i svalový třes nebo zvýšení sekrece noradrenalinu a adrenalinu), zejména těch v kůži – důvod je prostý, aby únik tepla přes kůži byl co nejmenší. Jenže když se cévy zúží, musí vzrůst krevní tlak, aby se dostal dostatek krve k tkáním. A pokud srdce člověka není v pořádku, může tato zvýšená zátěž znamenat i jeho ohrožení. Subjektivně se to často projevuje větší bolestí na hrudi i zvýšenou dušností. Při mrazu se také mění složení krve – roste množství krevních destiček, krev je tedy hustší a to znamená, že roste riziko ucpání cév poškozených aterosklerózou, včetně cév v mozku. Problémy můžou dále pociťovat lidé s poruchami srdečního rytmu, protože mrazy tyto poruchy dále prohlubují. Jinými slovy, pokud člověk má nějaké problémy se srdcem, neměl by nízké zimní teploty brát na lehkou váhu – základní doporučení je vyvarovat se zvýšené tělesné námahy a omezit i přechody z vyhřátého prostředí na venkovní silný mráz.
Obr. 2: Čím je teplota okolního prostředí nižší, tím chladnější jsou periferie lidského těla – vlevo situace při normální teplotě nevyžadující výraznou termoregulaci, vpravo situace při chladném okolí (teplota v periferiích jako jsou ruce a chodidla klesá pod 25 °C), zdroj: BBC.co.uk (upraveno)
Opatrně by se měli v silných mrazech venku chovat také osoby trpící cukrovkou – jsou totiž více náchylné k infekcím a tak i lehké prochladnutí může způsobit velké potíže. Kromě starších a nemocných osob jsou silnými mrazy potenciálně ohroženy i malé děti, které by při teplotách pod -10 °C měly venku pobývat maximálně krátkodobě.
Obrana proti silným mrazům
Silné mrazy samozřejmě neohrožují jen výše zmíněné skupiny obyvatel, ale při nesprávném chování venku můžou problémy způsobit i zdravým jedincům. Tím hlavním, co hrozí je podchlazení organismu, při delší nebo intenzivnější expozici silným mrazům pak i vznik omrzlin, zejména u částí těla vystavených působení mrazu. Základní prevence je samozřejmě přiměřeně teplé oblečení (ve více vrstvách), rukavice a dobrá pokrývka hlavy včetně ochrany uší a nosu. Rizikové jsou zejména prsty na rukách a nohách. Opravdu špatně je mít v zimě těsnou obuv. Nohy se v ní totiž hůř prokrvují. Zejména osoby, které mají poruchu čití (vnímání a pociťování) jako jsou někdy diabetici, tak vlastně necítí, že je noha zebe a můžou si přivodit velmi závažné komplikace. Doporučit lze třeba botu o několik čísel větší a do ní si dát troje nebo čtvery ponožky na sebe. A pozor na to, že účinek mrazu je zesilován větrem.Proti prochladnutí pomáhá tělesný pohyb, vlažný nápoj a jídlo, na druhou stranu pozor na konzumaci alkoholu, která může být nebezpečná. Alkohol totiž rozšiřuje cévy a tím dochází k vyšším tepelným ztrátám. Tělo se pak rychleji ochlazuje, vydává více energie, i když má pocit tepla. Podobně ale působí i horké nealkoholické nápoje. Na nedostatek tekutin je vhodné nezapomenout, protože mrazivý vzduch je obecně suchý a tak při dýchání ztrácíme víc vody než při pobytu v teplejším vzduchu. A podle některých zdrojů můžou pomoci i pikantní potraviny typu zázvor, které zvyšují produkci tepla v organismu. Dlouhodobě může schopnosti termoregulace a odolnosti vůči silným mrazům zlepšit otužování. A předurčuje je samozřejmě i genetická výbava člověka – jinými slovy, tam kde Eskymákovi bude stačit tenký svetr, obleče si třeba Thajec zimní bundu a pořádnou čepici.
A konečně mysleme i na to, že mrazy vysušují kůži, proto je vhodné chránit nezakryté části těla před omrznutím mastnými krémy, pro osoby s citlivější pokožkou (zejména na horách při výskytu sněhové pokrývky) jsou vhodnější krémy s UV filtrem.
Samozřejmě, že pro co nejlepší zvládnutí silných mrazů je také vhodné co nejlépe poznat fungování svého těla v zimě, umět se přiměřeně obléknout, hodit za hlavu diktát módy a myslet na své zdraví. Pak totiž nebrání nic tomu, užít si zimní přírodu, která je nádherná.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
