Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Ještě dnes teploty často vyšplhají nad 20 °C

Sluneční svit a jeho měření

Předpověď počasí se vytváří na základě mnoha informací, jež má meteorolog k dispozici. Numerické modely vždy vycházejí z aktuálního stavu počasí. Tento stav je nejlépe popsán meteorologickým pozorováním a měřením na tzv. meteorologické zahrádce. Je všeobecně známo, že na tomto nepříliš velkém pozemku se určuje např. aktuální teplota, rychlost a směr větru a také se sledují údaje související se slunečním svitem. Na ně se zaměříme v následujícím článku.

U slunečního svitu rozlišujeme a určujeme nejčastěji dva pojmy. Těmi jsou délka (řadí se k základním klimatickým prvkům) a doba slunečního svitu. Délka nám vyjadřuje, jak dlouho během dne slunce svítilo na obloze (přitom intenzita musí dosáhnout alespoň 120 W/m2) a doba poukazuje na časový interval, kdy bylo slunce přítomno nad obzorem (čas od východu k západu slunce). Délka se nejčastěji vyjadřuje v hodinách, a to na celé desetiny. Její hodnota bude samozřejmě daleko vyšší v létě nežli v zimě a je výrazně ovlivněna oblačností.

Sluneční svit
Graf zobrazuje délku trvání slunečního svitu v hodinách v Praze v srpnu 2016, Zdroj: Archiv počasí

Délka slunečního svitu se dříve nejčastěji zaznamenávala pomocí přístroje zvaného slunoměr (heliograf), nejběžněji Campbell-Stokesovým. Jedná se o skleněnou kouli, v jejímž ohnisku je umístěn registrační pásek, který je propalován a pozorovatel tak může zpětně určit podle stupnice délku slunečního svitu. Pásky se musejí každý den obměňovat a existují tři druhy v závislosti na intenzitě slunečního svitu (první je pro chladnou polovinu roku, druhý pro teplou a třetí pro období rovnodennosti). Je samozřejmě důležité, aby slunoměr nebyl zastíněn nějakou vyšší překážkou v okolí. Možná díky zmíněnému přístroji také vznikl přídomek pro meteorology, že vlastně věští z křišťálové koule. Dnes je však již tento přístroj nahrazován, jak je tomu u většiny přístrojů, modernějšími elektronickými.

Heliograf
Heliograf, zdroj: Wikipedia

Kromě délky a doby slunečního svitu máme i další veličiny, jež můžeme v souvislosti se slunečními paprsky zaznamenávat a používají se například v energetice (solární panely). Jedná se kupříkladu o intenzitu slunečního záření, charakterizovanou jako energie dopadající na plochu, nebo celkovou energii slunečního záření. Údaje o slunečním svitu jsou důležité při tvorbě předpovědi počasí. Sluneční svit způsobuje nestejné prohřívání zemského povrchu a díky tomu má výrazný vliv na vznik konvekce, která ve vlhkém vzduchu vede ke vzniku přeháněk nebo bouřek. Data o slunečním svitu a aktivitě Slunce celkově najdou široké uplatnění také v klimatologii nebo v energetice při posuzování vhodnosti umístění solárních panelů. Rovněž tato veličina může být nápomocna při pěstování zemědělských plodin, protože součet délky slunečního svitu za období jednoho roku může poukázat na to, jak velkou mírou oslunění daná lokalita disponuje a zda je pro konkrétní plodinu vhodná.
Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.