Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Počasí beze změny, jen se mírně oteplí

Proč je někdy obtížné předpovídat, jestli bude sněžit nebo pršet?

Oblačno až zataženo, déšť nebo déšť se sněhem, od západu postupně od 400 metrů většinou sněžení. Tak může znít předpověď počasí v těchto dnech v Česku. Jenže ačkoliv jde z meteorologického hlediska o správnou formulaci, z hlediska uživatelského může být považována za poněkud alibistickou a hlavně nekonkrétní. Pokud se člověk nepohybuje vyloženě na horách, není z ní totiž patrné, kde a kdy bude pršet a kdy a kde už sněžit, jinými slovy není z ní jasně patrné, jestli při cestě z bodu A do bodu B bude už ležet sníh nebo ještě pršet. Oprávněný požadavek uživatelů na konkrétnější předpověď v takové situaci naráží na dva základní faktory. Za prvé, i v rámci poměrně malého území České republiky se můžou vyskytovat značné rozdíly v charakteru i skupenství srážek. A za druhé, upřímně to někdy ani my, meteorologové, nevíme úplně přesně. Což je na první pohled asi překvapivé, zejména když uvážíme množství výpočetních modelů a jejich výstupů, které jsou nám k dispozici. Pojďme se na příčiny nejistot předpovědi podívat podrobněji.

Sněžení
Pokud je teplota lehce nad 0 °C, nastává problematická situace pro předpověď. Může totiž sněžit i pršet a výsledná situace je úplně odlišná - při vydatném sněžení může dojít i ke sněhové kalamitě. Co vlastně ovlivní, jestli bude při teplotách lehce nad 0 °C pršet nebo sněžit popisujeme níže.

Důležitou roli hraje tzv. teplota vlhká
Skupenství srážek samozřejmě primárně kontroluje teplota vzduchu. Jenže není ani tak důležitá klasická teplota, ale tzv. teplota vlhká. Tedy teplota, kterou nabude vzduch po nasycení vodní párou (dosažení 100procentní relativní vlhkosti). Zpravidla je vlhká teplota nižší než obyčejná teplota vzduchu. A to znamená, že jakmile začnou vypadávat srážky, budou se ve vzduchu vypařovat, a energie potřebná na výpar se pak projeví snížením teploty vzduchu. Snížení teploty vzduchu ale znamená, že sněhové vločky nakonec nemusí roztát, i když je teplota nad nulou. Obecně platí, že pokud vlhká teplota je mezi 0 a 1,5 °C nad nulou, pak můžeme i při kladné teplotě vzduchu čekat sněžení.

Důležitý je průběh teploty s výškou, který ovlivňuje vítr
Složitější stránka věci souvisí s tzv. promícháváním vzduchu. Při mírném, ale raději čerstvém větru, se vzduch vertikálně dobře promíchává, což nám umožní poměrně snadno určitě průběh teploty vzduchu s výškou, a tedy i skupenství srážek. Jenže v případě, kdy vítr je slabý, tento efekt promíchávání v podstatě nenastává. A poněvadž studený vzduch je těžší než teplý, může se udržovat u země delší dobu a zabrání tak tání padajících vloček. Přitom hraje roli ještě intenzita padajících srážek, které ochlazují vzduch. Tento faktor je významnější, čím je intenzita srážek větší, takže u slabého sněžení nehraje takovou roli. Při silném sněžení se pak může vytvořit situace, kdy se teplota s výškou ve spodním kilometru až dvou kilometrech nad zemí prakticky nemění (tzv. izotermie). Sněžit pak v nížinách může, i když teplota v hladině 850 hPa (cca 1,5 km nad zemí, často používaný údaj pro určení teploty u země) je jen stupeň či dva pod nulou, zatímco při čerstvém větru je nutný pokles teploty v této hladině alespoň na -7 až -8 °C, aby i v nížinách sněžilo.

Sněžení
Skupenství srážek významně ovlivňuje teplota v hladině 850 hPa (ve výšce 1,5 km). Dnes je v této hladině na celém našem území kolem 5 °C nad nulou a sněžit tak nikde nemůže. Až při poklesu teploty pod 0 °C v této hladině může začít někde sněžit, ale potom záleží na dalších faktorech, jestli sněžení propadne až do nížin. Při čerstvém větru, kdy se vzduch dobře promíchává, by v této hladině muselo být kolem -7 °C, aby sněžilo i v nížinách. Naopak při slabém větru a vydatných srážkách může sněžit v nížinách i za situace, kdy je v této hladině jen kolem 0 °C, zdroj: ventusky.com

A samozřejmě, v neposlední řadě situaci komplikuje i orografie. V horských oblastech se totiž v údolích dobře udržuje studený vzduch (je těžký a bez silnějšího větru má jen omezenou možnost, jak se prohřát nebo dostat z údolí pryč), a tam pak může propadávat sníh do podstatně nižší nadmořské výšky než v rovinatém terénu.

Déšť
Zatímco na jednom místě prší, v nedalekém údolí obklopené horami ve stejné nadmořské výšce může naopak sněžit. Při teplotách lehce nad 0 °C není hranice sněžení na celém území ve stejné výšce.

Obtížné určení skupenství srážek
Pokud jsou teploty dostatečně daleko od nuly, není samozřejmě obtížné určit, kde a kdy bude sněžit a kde pršet. Problém nastává, jakmile se teplota pohybuje právě blízko nuly, kdy se navíc ještě může přidat zmrzlý déšť nebo mrznoucí déšť. Všechny výše zmíněné faktory pak hrají roli onoho pomyslného jazýčku na vahách, kdy není jednoduché určit, na kterou stranu se vychýlí. Ostatně právě nadcházející víkend, přesněji sobota, je typickým příkladem situace, kdy se předpověď sněhu a deště jeví hlavně v západní polovině Čech velmi problematická. Kdy a kde už bude sněžit nebo pršet je obtížné určitě přesně – nezbývá než být opatrnější a připravit se na možné komplikace s vydatným sněžením raději v širší oblasti Čech.

Sněžení
Předpověď srážek na sobotní dopoledne. Skupenství srážek napoví data z modelu, ale ani ty nemusí být kvůli výše popsaným důvodům přesné. Bílými tečkami je označeno sněžení. V oblastech se slabšími srážkami u Prahy se naopak očekává déšť. Hranici sněžení sníží právě vydatnost srážek, zdroj: ventusky.com
Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.