Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Ještě dnes teploty často vyšplhají nad 20 °C

Teplota moře - jak se měří a co ji ovlivňuje

Středozemní moře patří k nejvyhledávanějším rekreačním oblastem Evropanů. Většina z nich ho na svých dovolených využívá i ke koupání, důležitou informací je pro ně tedy teplota vody. V dnešní době je možné na internetu najít desítky stránek s informacemi s těmito údaji. Jak se ale teplota mořské vody vlastně měří?

Měření teploty moře

V dřívější době (zhruba do poloviny 80. let) se údaje o teplotě získávaly jen z přímých měření na pobřežích, na lodích a z přístrojů umístěných na bójích (ať už ukotvených nebo volně plovoucích). Během posledních zhruba 30 let se ale stále víc informací o teplotě mořské vody získává z družicových měření. Speciální senzory umístěné na palubách družic jsou totiž citlivé na vlnové délky v infračerveném a mikrovlnném oboru elektromagnetického záření, které závisejí na teplotě vody. Je ale nutné zdůraznit, že družicová měření jsou schopná podat informace pouze o teplotě povrchové vrstvy vody, nikoliv vody hlubší (tam už musí nastoupit speciální hlubinné bóje nebo jiné přístroje).

Teplota moře
Obr. 1: Teplota mořské vody (ve °C) dne 16. července 2016 v okolí Evropy, zdroj: Wetterzetrale.de

Tip: Aktuální teplota moří v Evropě

Co má vliv na teplotu moře

Teplota mořské vody v pobřežních oblastech (které jsou z turistického hlediska nejvýznamnější) závisí na mnoha faktorech. Jsou to jednak faktory de facto neměnné, jako je tvar mořského dna nebo hloubka vody, a pak faktory, které se s časem mění. Sem patří zejména sluneční záření (které tvoří zdroj energie pro moře), a dále pohyblivost a promíchávání vody. Slunečními paprsky se nejvíc ohřívá povrchová vrstva (hlavně svrchních 50 cm) a proto se ve vodě vytváří poměrně velký gradient teploty s rostoucí hloubkou – na povrchu tak může být až o 5 °C teplejší voda než v hloubce kolem 10-20 metrů. Tyto vertikální teplotní rozdíly v mořské vodě současně vedou ke konvekci, tedy vertikálním pohybům, při kterých se pak částečně vyrovnávají nebo alespoň snižují rozdíly teploty vody.

Hlavní roli na relativně rychlé změny povrchové teploty moře má ale vítr a mořské proudy. Vítr tvoří vlny, které promíchávají svrchní vrstvu vody, což vede k vyrovnávání teplotních rozdílů a omezení přehřátí tenkého filmu na povrchu vody. Výraznější pokles teploty vody u hladiny působí zejména silný vítr při bouřích, kdy je promíchávání intenzivnější. Vlivem déletrvajícího větru může dojít k tzv. upwellingu – vítr tlačí masy vody pryč z dané oblasti a na jejich místo pak vystupuje voda z větší hloubky. Ta je sice bohatší na živiny, takže z ní mají radost ryby a následně rybáři, dovolenkáři tento jev ale neocení – během krátké doby několika hodin může teplota klesnout třeba z 26 na 20 °C. S větrem úzce souvisejí i mořské proudy, které se v povrchové vrstvě vody vytvářejí – u jižních břehů Středozemního moře směřují převážně od západu k východu, u severních opačně (obr. 2). V centrálních oblastech se pak vytvářejí víry o rozměrech desítek až stovek km. Celkově je ale proudění poměrně komplikované. Je nutné rovněž podotknout, že při proudění vody se v ní vytváří turbulence, která také způsobuje promíchávání vody a tedy vyrovnávání její teploty.

Proudy v moři
Obr. 2: Povrchová cirkulace ve Středozemním moři, zdroj: Grida.no

Průměrná teplota moře

A jaká je vlastně průměrná roční teplota vody Středozemního moře? Kolem 19-20 °C, přičemž můžeme pozorovat její nárůst od severozápadu k jihovýchodu (obr. 3) – nejteplejší je tedy u izraelských břehů, naopak nejchladnější na Francouzské riviéře.

Průměrná teplota Středozemní moře
Obr. 3: Průměrná teplota povrchové vody ve Středozemním moři, období 1962-2001, zdroj: Grida.no

Oproti teplotě vzduchu je roční chod teploty vody Středozemního moře jednak poněkud opožděný – roční minimum nastává až na přelomu února a března, maximum pak v srpnu, jednak má menší amplitudu – tedy rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší teplotou (obvykle 10-15 °C). Amplituda se zvětšuje v částečně uzavřených oblastech Středomoří (např. Jaderské moře – viz obr. 4). Jak je patrné z obrázků 4 až 6, nastává nejrychlejší vzestup teploty vody v květnu, kdy se voda ohřeje v průměru o 3-5 °C. Na podzim je ochlazování pozvolnější než ohřev během jarních měsíců. Z grafů je taky patrně větší kolísání teploty vody pro daný den na severozápadě Středomoří ve srovnání s jihovýchodními částmi – je to logické, když si uvědomíme, že právě tam se výrazně uplatňují tlakové níže postupující z Atlantiku, které dokážou výrazněji rozkolísat jak počasí, tak i mořskou hladinu a teplotu vody. Kdo chce mít tedy jistotu teplé vody a stabilního slunečného počasí, nezbývá mu, než vyrazit co nejdál na východ až jihovýchod Středozemního moře.

Průměrná teplota
Obr. 4: Roční chod teploty vody (za období 1981-2005) pro Anconu (jaderské pobřeží Itálie), žlutá čára znamená dlouhodobý průměr, černé pak vymezují nejnižší a nejvyšší teplotu vody pro daný den, zdroj: Surf-forecast.com

Průměrná teplota
Obr. 5: Roční chod teploty vody (za období 1981-2005) pro Ashdod (Izrael), žlutá čára znamená dlouhodobý průměr, černé pak vymezují nejnižší a nejvyšší teplotu vody pro daný den, zdroj: Surf-forecast.com

Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.