Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Ještě dnes teploty často vyšplhají nad 20 °C

Faktory ovlivňující teplotu vzduchu

Teplota vzduchu patří mezi nejčastěji měřené meteorologické veličiny, stejně jako mezi parametry nejčastěji používané širokou veřejností. Dalo by se říct, že teplotě vzduchu každý rozumí. Udává, jak moc je vzduch teplý nebo studený. Mnoho lidí předpokládá, že ji ovlivňuje zejména sluneční záření. To je sice pravda, je ale nutné si uvědomit, že Slunce ohřívá vzduch přímo jen velmi málo. Hlavním zdrojem tepla pro vzduch je totiž ohřátý zemský povrch. Ten absorbuje dopadající sluneční záření, které je svou povahou krátkovlnné, a následně ho vyzařuje ve formě dlouhovlnného a tedy tepelného záření vzhůru do vzduchu (přesněji jen část z něj, část se totiž odvede do hlubších vrstev půdy). Nejprve se tedy ohřívá povrch a až od něj přilehlé vrstvy vzduchu.

Tip: Meteostanice - aktuální teplota vzduchu v Česku

Slunce
Obr. 1: I když základním zdrojem tepla na Zemi je sluneční záření, ohřívají sluneční paprsky přímo vzduch jen velmi málo, autor: Marta Žádníková, zvětšit

Nejvyšší denní teplota

Protože teplo se z povrchu vzhůru šíří s určitým zpožděním, je nejvyšší denní teplota naměřena o něco později, tedy po dosažení maximální výšky Slunce nad obzorem, v době, kdy už intenzita slunečního záření klesá. Zpravidla to bývá mezi 14. a 15. hodinou místního času (v zimě je to spíš ke 14., v létě pak k 15. hodině – viz obr 2). V období, kdy máme letní čas, toto maximum připadá na dobu mezi 15. a 16. hodinou občanského času. Uvážíme-li protáhlý tvar Česka, nastává maximum dříve na východě než na západě republiky. Zejména ve velkých městech, kde je hodně zastavěné plochy a vertikálně orientovaných staveb, může maximum v letních měsících dokonce nastat až mírně po 16. hodině, neboť v tomto případě se uplatňuje i vliv tepla akumulovaného v budovách během dne, které se z nich následně uvolňuje.

Počasí
Obr. 2: Průměrný denní chod teploty vzduchu v Brně-Tuřanech (za období 1986–1996, středoevropský čas) v jednotlivých měsících - v letních měsících nastává maximum později než v zimních měsících, zdroj: TOLASZ, R., at al. 2007. Atlas podnebí Česka. 1. vyd. Praha - Olomouc: Český hydrometeorologický ústav – Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 360 s. ISBN: 978-80-86690-26-1

Průběh nočních teplot

V nočních hodinách se vlivem vyzařování tepla (což je přirozená vlastnost každého tělesa) stává zemský povrch chladnější než přilehlý vzduch a ten se pak od něj ochlazuje. Protože největší ochlazení je přímo u zemského povrchu, bývá tam teplota nejnižší a odtud směrem vzhůru roste. Vytváří se tak přízemní inverze teploty vzduchu. Čím je noc delší, vzduch čistší, oblačnost menší a vítr slabší, tím mohutnější se tato inverze může stát – v zimě pak může zasáhnout vrstvu mohutnou několik stovek metrů. Ochlazování probíhá až do východu Slunce, proto bývá nejnižší teplota za jinak neměnných meteorologických podmínek (například přibývání oblaků, zesílení větru) naměřena právě v době kolem východu Slunce.

Amplituda teploty vzduchu

Pro teplotu ve dvou metrech nad zemí, kde se standardně měří na meteorologických stanicích, platí, že velikost její denní amplitudy (tedy rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší teplotou) je menší než velikost denní amplitudy na povrchu půdy. Není výjimkou, že na povrchu půdy její velikost přesáhne 40 °C, zatímco u teploty vzduchu bývá obvyklá velikost denní amplitudy jen kolem 10 až 12 °C (jen výjimečně ve speciálně položených lokalitách může přesáhnout 30 °C). Dále taky platí, že čím výše budeme nad zemským povrchem, tím menší bude oteplení přes den a ochlazení v noci – tak třeba na vrcholu Eiffelovy věže (v 300 m) je amplituda poloviční ve srovnání s 2 m. Na velikost denní amplitudy vzduchu má samozřejmě velký vliv oblačnost – čím víc jí bude a čím bude opticky mohutnější (hustší), tím menší bude ohřátí povrchu a potažmo vzduchu přes den a podobně ochlazení v noci. Jinými slovy, když je zataženo, lze čekat zpravidla jen malé změny teploty vzduchu během dne.

Vliv vzduchové hmoty

Konečně velikost denní amplitudy je ovlivněna i typem vzduchové hmoty, která se nad naše území dostává. Obecně platí, že ve vlhčích vzduchových hmotách je denní amplituda menší, zato v sušších větší. A dále, že v teplejších je menší, naopak ve studených větší. Největší amplitudy jsou tedy ve studeném pevninském vzduchu (který se k nám dostává od severovýchodu až východu), naopak nejmenší v teplém a vlhkém (typicky při proudění od jihozápadu).

Výše uvedené samozřejmě platí pouze za předpokladu, že denní chod počasí není narušen přechodem výrazné fronty, která znamená i citelné ochlazení nebo oteplení. V takovém případě může teplota klidně růst i po západu Slunce, naopak v některých případech v zimě může maximum být naměřeno třeba už ráno a přes den se za frontou ochlazovat i přes to, že svítí slunce (příklad na obr. 3).

Teplota vzduchu
Obr. 3: Průběh teploty na přelomu let 1978 a 1979 – 1. 1. 1979 bylo v Praze a Brně denní maximum dosaženo hned v prvních minutách dne (potom přišlo prudké ochlazení, které se zapsalo do historie), zdroj: TOLASZ, R., at al. 2007. Atlas podnebí Česka. 1. vyd. Praha - Olomouc: Český hydrometeorologický ústav – Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 360 s. ISBN: 978-80-86690-26-1

A ještě poznámka na závěr – pokud budete pobývat na otevřeném moři, bude denní amplituda teploty vzduchu velmi malá (jen kolem 1-2 °C), a navíc maximum teploty se objeví už kolem 12:30 místního času. Důvodem je fakt, že voda v moři se ohřívá během dne jen o pár desetin stupně Celsia a tak se ohřátí vzduchu přímo slunečním zářením – i když jen malé – přeci jen projeví.

Teplota vzduchu - moře
Obr. 4: Nad otevřeným mořem nastává maximum teploty vzduchu už kolem půl jedné po poledni, zdroj: Wikipedia
Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.