Měření a zaznamenávání větru
Vítr patří mezi základní meteorologické veličiny. Zároveň se jedná o jeden z nejvíce proměnlivých prvků v počasí. Není tedy žádným překvapením, že se zajímáme jak o jeho pozorování (měření), tak jeho předpověď. A to i z toho důvodu, že buď samotný, nebo v doprovodu dalších jevů (bouřka, tornádo atd.) může způsobit nemalé škody na majetku a v nejhorším případě i ztráty na lidských životech.
Větrný praporek ukazuje na mapě počasí směrem, kam vítr vane (trojúhelníček znamená rychlost 25 m/s, delší čára 5 m/s a krátká 2 m/s).
Vítr zjednodušeně vzniká v oblastech s rozdílným tlakem a pohybuje se z oblastí, kde jsou vyšší hodnoty tlaku, do oblastí s nižšími hodnotami. Platí, že čím vyšší jsou rozdíly tlaku, tím je i vítr silnější.
Místo měření
Jakožto základní meteorologickou veličinu jej měří většina meteorologických stanic. Standardně se udává převládající horizontální směr, rychlost a nárazy větru. Anemometry (přístroje k měření větru) jsou umístěny ve výšce přibližně 10 m nad zemským povrchem z důvodu menšího ovlivnění terénem (třecí síly, překážky atd.). Meteorologická stanice by měla být vhodně umístěna, aby bylo měření reprezentativní (např. zastínění výškovou budovou není vhodné).
Směr větru
Směr větru je měřen takzvanou větrnou směrovkou (na letištích informativně i větrným rukávem). K vyjádření směru, odkud vítr vane, se využívá světových stran nebo azimutu (0 až 360 úhlových stupňů).
Rychlost větru
Pro udávání rychlosti větru se u nás nejčastěji používají jednotky m/s (metry za sekundu) nebo km/h (kilometry za hodinu). V letectví se naopak využívá hlavně jednotka kt (uzly) a dále existuje i dvanáctistupňová Beaufortova stupnice. U rychlosti se setkáváme se dvěma pojmy, a to s průměrnou rychlostí větru a nárazy větru. Okamžitá rychlost větru nám totiž vzhledem k vysoké rozkolísanosti v čase příliš o charakteru proudění neřekne. Průměr se počítá nejčastěji z rychlosti větru za posledních deset minut (rychlost větru v hurikánech se občas udává i s jednominutovým průměrem). Náraz je pak krátkodobé zvýšení rychlosti (o 5 m/s nad průměr, nejdéle však 20 s) nebo odklon od převládajícího směru (o alespoň 45°). Nepříjemný tak může být silný vítr s průměrnou rychlostí 10 m/s, ale i výrazně slabší avšak s nárazy.
Graf zobrazující průměrnou rychlost větru a nárazy větru - na grafu je patrné výrazné kolísání rychlosti větru v čase - z toho důvodu se nejčastěji udávají průměrné nebo maximální (nárazy) hodnoty za daný časový úsek.
Výstrahy na vítr
U nás je rychlost větru jedním z meteorologických jevů, na které Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydává výstražné informace. Ta neřeší průměrnou rychlost, ale nárazy větru. Rovněž je území ČR členěno dle nadmořské výšky, a to na polohy do a nad 600 m n. m., jelikož v horských oblastech většinou škody nemají tak rozsáhlé důsledky na lidskou činnost a navíc je zřejmé, že jsou zde vyšší rychlosti větru četnější. Existují tři stupně nebezpečí. Nízký pro silný vítr (s očekávanými nárazy nad 20 m/s, resp. nad 30 m/s ve vyšších a horských polohách), vysoký pro velmi silný vítr (s očekávanými nárazy nad 25 m/s, resp. nad 35 m/s ve vyšších a horských polohách) a extrémní pro extrémně silný vítr (s očekávanými nárazy nad 30 m/s, resp. nad 40 m/s ve vyšších a horských polohách). Například ale v Německu jsou kritéria pro vydání výstrahy měkčí, (nízký stupeň nebezpečí je používán u nárazů překračujících již 14 m/s).
Škody po větru
U nás se silnější vítr vyskytuje v zimním období většinou při postupu výrazných tlakových níží střední Evropou, kdy se Česko nachází v její jižní polovině (leden 2007 – Kyrill, březen 2008 Emma). V létě jsou pak nárazy větru ještě nebezpečnější, pokud se vyskytují jako jeden z doprovodných jevů při bouřkové činnosti (pro tyto případy na vítr pamatuje výstraha upozorňující na silnou bouřkovou činnost). V zimním období je velmi nepříjemný vítr ve spojitosti s větší vrstvou prachového sněhu. Při rychlostech nad zhruba 7 m/s se pak mohou v závětří terénní nerovnosti vytvářet sněhové jazyky a pokud je vrstva navátého sněhu vyšší než 25 cm a šířka větší než 2 m hovoříme o závějích.
Shelf cloud (oblak arcus) je spojen s výtokem studeného vzduchu z bouře a doprovází jej při zemi taktéž zesílení větru, včetně nárazů.
Pocitová teplota
Vítr ale ovlivňuje také teplotu, kterou cítíme (termín wind-chill). Při větších rychlostech nám bude rozhodně chladněji než za bezvětří (dobře znatelné při extrémních mrazech či naopak vedrech ve spojení se silným větrem). I výpar se řídí tímto jevem. Pokud budeme za letního dne sušit venku prádlo, celý proces se ještě urychlí při pofukování větru. Důležitou roli hraje vítr taktéž při vzniku radiačních mlh (mlha vznikající při nočním vyzařování tepla zemským povrchem). Jestli se očekává byť jen mírný vítr, je vysoká pravděpodobnost, že se mlha nevytvoří, protože je přízemní vrstva dobře promíchávána.
Graf popisující vliv rychlosti větru na tepelnou pohodu člověka (dolní osa značí rychlost větru, svislá teplotu, o kterou nám bude chladněji než ve skutečnosti je). Zdroj: Wikipedia
Jak již bylo výše zmíněno, vítr je jedním z neproměnlivějších meteorologických prvků v čase. V krajině mohou rovněž nastávat i značné rozdíly ve směru i rychlosti větru na velmi malých vzdálenostech. Pokud například vzduchová hmota proudí nad vodní hladinou, nebude příliš brzděná nerovnostmi na povrchu (a rychlost tak bude v okolí přibližně stejná), ale na horách narazíme při hřebenové túře na zajímavý jev. Na straně, odkud vítr vane, je zvyšována jeho rychlost horskou překážkou, přičemž největších rychlostí dosáhne ve vyšších partiích hor. Jen co vykročíme na opačnou stranu hřebene, vítr se znatelně ztiší, můžeme najít i místa s bezvětřím anebo větrné víry za horou ve směru proudění. Vítr může být rovněž utlumen i v husté městské zástavbě, kde se o to postarají výškové budovy tvořící značnou překážku. Naopak v ulicích zase mohou nastat velmi nečekané a nepříjemné nárazy větru.
Větrný praporek ukazuje na mapě počasí směrem, kam vítr vane (trojúhelníček znamená rychlost 25 m/s, delší čára 5 m/s a krátká 2 m/s).
Vítr zjednodušeně vzniká v oblastech s rozdílným tlakem a pohybuje se z oblastí, kde jsou vyšší hodnoty tlaku, do oblastí s nižšími hodnotami. Platí, že čím vyšší jsou rozdíly tlaku, tím je i vítr silnější.
Místo měření
Jakožto základní meteorologickou veličinu jej měří většina meteorologických stanic. Standardně se udává převládající horizontální směr, rychlost a nárazy větru. Anemometry (přístroje k měření větru) jsou umístěny ve výšce přibližně 10 m nad zemským povrchem z důvodu menšího ovlivnění terénem (třecí síly, překážky atd.). Meteorologická stanice by měla být vhodně umístěna, aby bylo měření reprezentativní (např. zastínění výškovou budovou není vhodné).
Směr větru
Směr větru je měřen takzvanou větrnou směrovkou (na letištích informativně i větrným rukávem). K vyjádření směru, odkud vítr vane, se využívá světových stran nebo azimutu (0 až 360 úhlových stupňů).
Rychlost větru
Pro udávání rychlosti větru se u nás nejčastěji používají jednotky m/s (metry za sekundu) nebo km/h (kilometry za hodinu). V letectví se naopak využívá hlavně jednotka kt (uzly) a dále existuje i dvanáctistupňová Beaufortova stupnice. U rychlosti se setkáváme se dvěma pojmy, a to s průměrnou rychlostí větru a nárazy větru. Okamžitá rychlost větru nám totiž vzhledem k vysoké rozkolísanosti v čase příliš o charakteru proudění neřekne. Průměr se počítá nejčastěji z rychlosti větru za posledních deset minut (rychlost větru v hurikánech se občas udává i s jednominutovým průměrem). Náraz je pak krátkodobé zvýšení rychlosti (o 5 m/s nad průměr, nejdéle však 20 s) nebo odklon od převládajícího směru (o alespoň 45°). Nepříjemný tak může být silný vítr s průměrnou rychlostí 10 m/s, ale i výrazně slabší avšak s nárazy.
Graf zobrazující průměrnou rychlost větru a nárazy větru - na grafu je patrné výrazné kolísání rychlosti větru v čase - z toho důvodu se nejčastěji udávají průměrné nebo maximální (nárazy) hodnoty za daný časový úsek.
Výstrahy na vítr
U nás je rychlost větru jedním z meteorologických jevů, na které Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydává výstražné informace. Ta neřeší průměrnou rychlost, ale nárazy větru. Rovněž je území ČR členěno dle nadmořské výšky, a to na polohy do a nad 600 m n. m., jelikož v horských oblastech většinou škody nemají tak rozsáhlé důsledky na lidskou činnost a navíc je zřejmé, že jsou zde vyšší rychlosti větru četnější. Existují tři stupně nebezpečí. Nízký pro silný vítr (s očekávanými nárazy nad 20 m/s, resp. nad 30 m/s ve vyšších a horských polohách), vysoký pro velmi silný vítr (s očekávanými nárazy nad 25 m/s, resp. nad 35 m/s ve vyšších a horských polohách) a extrémní pro extrémně silný vítr (s očekávanými nárazy nad 30 m/s, resp. nad 40 m/s ve vyšších a horských polohách). Například ale v Německu jsou kritéria pro vydání výstrahy měkčí, (nízký stupeň nebezpečí je používán u nárazů překračujících již 14 m/s).
Škody po větru
U nás se silnější vítr vyskytuje v zimním období většinou při postupu výrazných tlakových níží střední Evropou, kdy se Česko nachází v její jižní polovině (leden 2007 – Kyrill, březen 2008 Emma). V létě jsou pak nárazy větru ještě nebezpečnější, pokud se vyskytují jako jeden z doprovodných jevů při bouřkové činnosti (pro tyto případy na vítr pamatuje výstraha upozorňující na silnou bouřkovou činnost). V zimním období je velmi nepříjemný vítr ve spojitosti s větší vrstvou prachového sněhu. Při rychlostech nad zhruba 7 m/s se pak mohou v závětří terénní nerovnosti vytvářet sněhové jazyky a pokud je vrstva navátého sněhu vyšší než 25 cm a šířka větší než 2 m hovoříme o závějích.
Shelf cloud (oblak arcus) je spojen s výtokem studeného vzduchu z bouře a doprovází jej při zemi taktéž zesílení větru, včetně nárazů.
Pocitová teplota
Vítr ale ovlivňuje také teplotu, kterou cítíme (termín wind-chill). Při větších rychlostech nám bude rozhodně chladněji než za bezvětří (dobře znatelné při extrémních mrazech či naopak vedrech ve spojení se silným větrem). I výpar se řídí tímto jevem. Pokud budeme za letního dne sušit venku prádlo, celý proces se ještě urychlí při pofukování větru. Důležitou roli hraje vítr taktéž při vzniku radiačních mlh (mlha vznikající při nočním vyzařování tepla zemským povrchem). Jestli se očekává byť jen mírný vítr, je vysoká pravděpodobnost, že se mlha nevytvoří, protože je přízemní vrstva dobře promíchávána.
Graf popisující vliv rychlosti větru na tepelnou pohodu člověka (dolní osa značí rychlost větru, svislá teplotu, o kterou nám bude chladněji než ve skutečnosti je). Zdroj: Wikipedia
Jak již bylo výše zmíněno, vítr je jedním z neproměnlivějších meteorologických prvků v čase. V krajině mohou rovněž nastávat i značné rozdíly ve směru i rychlosti větru na velmi malých vzdálenostech. Pokud například vzduchová hmota proudí nad vodní hladinou, nebude příliš brzděná nerovnostmi na povrchu (a rychlost tak bude v okolí přibližně stejná), ale na horách narazíme při hřebenové túře na zajímavý jev. Na straně, odkud vítr vane, je zvyšována jeho rychlost horskou překážkou, přičemž největších rychlostí dosáhne ve vyšších partiích hor. Jen co vykročíme na opačnou stranu hřebene, vítr se znatelně ztiší, můžeme najít i místa s bezvětřím anebo větrné víry za horou ve směru proudění. Vítr může být rovněž utlumen i v husté městské zástavbě, kde se o to postarají výškové budovy tvořící značnou překážku. Naopak v ulicích zase mohou nastat velmi nečekané a nepříjemné nárazy větru.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
