Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Zpočátku na východě, odpoledne naopak na západě sněžení

Jaké počasí přináší výšková tlaková níže?

Počasí ve střední Evropě ovlivňuje výšková tlaková níže – to je meteorologické označení současné povětrnostní situace. Někdy se též používá označení tlaková níže ve vyšších vrstvách atmosféry. Mnoha lidem bez meteorologického vzdělání může takové sousloví znít poněkud nelogicky. Jak může být tlaková níže nahoře?

Při popisu povětrnostní situace v předpovědích pro veřejnost se meteorologové v zájmu srozumitelnosti zpravidla spokojí s popisem situace, která je znázorněna na přízemní povětrnostní mapě. Na ní jsou uvedeny izobary (zachycující hodnoty tlaku přepočteného na hladinu moře) a poloha atmosférických front. Lze tak popsat, kde se nacházejí tlakové výše a níže, což poskytuje první informaci o tom, jaké počasí v dané oblasti nejspíš panuje, případně bude panovat. Jenže pro počasí je samozřejmě důležité nejen to, co se děje u země (moře), ale i to, jaké poměry panují ve vyšších hladinách/vrstvách troposféry (u nás zhruba do výšky 11-12 km). V některých případech přitom situace v těchto hladinách nemusí vůbec odpovídat situaci u země. Stává se, že na přízemní povětrnostní mapě můžeme sledovat nevýrazné tlakové pole nebo třeba i pole relativně vyššího tlaku vzduchu a současně se v dané oblasti nenachází žádná fronta, což by nás mohlo vést k závěru, že počasí z hlediska srážek nebude nějak významné (obr. 1). Jenže pokud ve vyšších vrstvách (zpravidla mezi 3 až 7 km) můžeme na výškových mapách nalézt tlakovou níži, počasí může přinést naopak poměrně vydatné srážky. A to je právě situace, kdy je nutné pojem výšková tlaková níže do popisu situace uvést, neboť tato výrazným způsobem ovlivní podmínky počasí. Nejlépe můžeme výškové níže sledovat na mapách tzv. absolutní topografie 500 hPa (tj. mapy zobrazující výšku tlakové hladiny 500 hPa nad hladinou moře, u nás v průměru kolem 5,5 km), která je v takovém případě snížena, přičemž můžeme sledovat uzavřenou oblast o nižší výšce a současně vyplněnou chladnějším vzduchem než v okolí (obr. 2).

Synoptická mapa
Obr. 1: Povětrnostní situace na přízemní mapě – situace ve středu 27. 6. 2018 v poledne – střední Evropa leží v okrajovém proudění tlakové výše se středem nad Skandinávií, zdroj: ČHMÚ

Synoptická mapa
Obr. 2: Výška tlakové hladiny 500 hPa (v geopotenciálních dekametrech) a teplota v této hladině (barevně, ve °C) – poledne v úterý 26. 6. 2018 – na mapě je dobře patrná poloha tlakové níže v této hladině se středem nad Polskem, zdroj: Wetter3.de

Výšková tlaková níže je spojena s přítomností vzestupných pohybů, při kterých se vytváří velká oblačnost s výskytem srážek, a ty můžou být i poměrně vydatné. A protože výšková níže bývá vyplněna studeným vzduchem, vyskytuje se v dané oblasti i velký pokles teploty vzduchu s výškou, což také podporuje výstupné výstupné pohyby konvektivní povahy. Ty pak přispívají k vertikálnímu nárůstu kupovitých oblaků a možnému výskytu přeháněk a bouřek.

A jak vlastně výškové tlakové níže vznikají? Buď jde o pozůstatek normální tlakové níže, která se už u zemského povrchu a v nižších hladinách vyplnila, ale ve vyšších hladinách přetrvává. Druhou možností je pak oddělení studeného vzduchu ve vyšších hladinách (který do dané oblasti pronikl například v týlu studené fronty). Výškové tlakové níže mají ale jedno společné, jejich pohyb je poměrně pomalý a obtížně předpověditelný. Jenže vzhledem ke své relativně malé velikosti (často jen pár set km v průměru) vede i malá změna pohybu ve finále k velké změně podmínek počasí. Není divu, že i když jde o meteorologicky nepochybně zajímavé situace, jejich předpověď ke zlepšení meteorologických statistik příliš nepřispívá. V současné situaci by pak tlaková níže ve vyšších vrstvách atmosféry měla během dnešního dne přecházet přes střední Evropu k jihu, přinese nám velkou oblačnosti a na většinu území také srážky. Přeháňky můžou být i prudší. Na návětří Šumavy a Jeseníků může během následujících 48 hodin spadnout i přes 50 mm srážek (obr. 3).

Srážky
Obr. 3: Předpověď množství srážek od dnešního poledne do pátečního poledne (za 48 hodin) podle modelu ICON, zdroj: Ventusky
Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.