Nedostatek sněhu v těchto dnech netrápí jen české hory, ale i Alpy, které v jiných letech v těchto dnech již byly zcela pod sněhem. Letos ovšem v alpských údolích žádný sníh není a lyžovat se dá většinou jen na ledovcích nebo umělém sněhu. Přírodní sníh se vyskytuje jen ve vyšších alpských polohách (nad 2000 m n. m.). Nejvyšší německá hora Zugspitze hlásí 80 cm sněhu. V jiných letech zde přitom v polovině prosince leželo i přes 150 cm sněhu (naposledy v roce 2012). Lyžařské podmínky jsou tak špatné a řada lyžařských areálů zůstává uzavřena. V Rakousku je otevřeno jen 33 % sjezdových tratí, ve Švýcarsku 21 % a v německém Bavorsku jen 6 %. V důsledku toho v Alpách na sjezdovkách častěji přibývají systémy umělého zasněžování, které jsou ovšem silně kritizovány ochránci přírody. Zatímco v roce 2005 bylo uměle zasněžováno přibližně 10 % sjezdovek v Alpách, nyní je to již kolem 30 %. Systémy umělého zasněžování mají ovšem velkou spotřebu vody a elektrické energie. Podle odhadů spotřebují v Alpách až 280 miliard litrů vody za sezonu. Voda z tajícího umělého sněhu se navíc nedostává zpět do alpské přírody (odpaří se a vyprší na jiných místech). Globální oteplování a s tím související úbytek sněhu navíc tlačí další provozovatele do nákupu systémů na tvorbu umělého sněhu, které jsou často podporovány i dotacemi.

Situace se sněhem v Alpách se nezlepší ani v dalších dnech. V nižších alpských polohách bude stále mnohem častěji pršet než sněžit. Do Evropy bude stále pronikat teplejší oceánských vzduch.



Astental (Sadnighaus) na jihu Rakouska (1880 m n. m.) - horní snímek z 12. prosince 2015, dolní z 12. prosince 2014, zdroj: Foto-webcam.eu



Ankogel na jihu Rakouska (1945 m n. m.) - horní snímek z 13. prosince 2015, dolní z 13. prosince 2014, zdroj: Foto-webcam.eu