Nejnižší maximum mořského ledu v Arktidě
Začátek března je období, kdy v Arktidě (na severní polokouli) bývá nejvíc mořského ledu z celého roku. Letos to ale vypadá, že toto maximum v ročním chodu ledu bude nejnižší od začátku sledování. Letos bylo maximum zatím dosaženo 15. února, kdy jeho rozsah činil 13,94 miliónů km2. Od té doby do dnešního dne ledu ubylo přes 300 000 km2. Včera 10. března pak byl rozsah ledu zhruba o 400 000 km2 nižší, než kolik činí dosavadní minimum pro tento den z roku 2011.
Obr. 1: Rozsah mořského ledu v Arktidě (zobrazeny průměry pro poslední 3 celá desetiletí a dále tři nejnižší hodnoty z let 2012, 2007 a 2011), červeně je znázorněn průběh letošního roku, zdroj: ads.nipr.ac.jp
Mimořádně málo ledu je především v Ochotském a Beringově moři. Podprůměrné množství ledu však vykazuje většina oblastí na okraji zaledněných regionů v Severním ledovém oceánu, zejména pak u Pacifiku. Jen v malé části – konkrétně u Newfoundlandu a části severovýchodní Kanady je ledu víc, za což může mimořádně tuhá zima v této části světa v posledních týdnech (viz obr. 2).
Obr. 2: Rozsah mořského ledu v Arktidě 9. března 2015, oranžově vyznačen medián (nejčastější rozloha) zaledněné oblasti, zdroj: nsidc.org
Důvodem podstatně menšího zotavení arktické ledové pokrývky v posledních týdnech bylo mimořádně teplé počasí (o 4 až 6 °C) nad východní Sibiří a přilehlými mořskými oblastmi. Za toto neobvyklé rozložení teplot může dlouhotrvající anomální průběh tryskového proudění – zatímco nad Evropou, Asií a severním Pacifikem leží severněji než obvykle, nad východní částí severní Ameriky se propadá daleko na jih a s ním i studený vzduch.
Sice se nedá úplně vyloučit, že v nejbližších dvou týdnech ještě dojde k určitému nárůstu rozsahu mořského ledu v Arktidě, nicméně na základě současného vývoje je to spíše nepravděpodobné. S velkou pravděpodobností tak zažijeme nejnižší maximální rozsah mořského ledu v Arktidě. A to je velmi znepokojivá zpráva zejména z hlediska tamních ekosystémů do značné míry závislých na mořském ledu. Čím méně ledu se v zimě totiž vytvoří, tím méně ho zůstane na konci léta v době tání. Podle modelových výpočtů bychom se zhruba za 30 let mohli dočkat téměř úplného roztání ledu v Arktidě na sklonku léta. Pokud ale provedeme jednoduchou extrapolaci současného vývoje, není vyloučeno, že takový stav nastane už za 10 až 15 let (obr. 3).
Obr. 3: Trend rozsahu mořského ledu v září v Arktidě za období 1979 až 2014, zdroj: nsidc.org
Obr. 1: Rozsah mořského ledu v Arktidě (zobrazeny průměry pro poslední 3 celá desetiletí a dále tři nejnižší hodnoty z let 2012, 2007 a 2011), červeně je znázorněn průběh letošního roku, zdroj: ads.nipr.ac.jp
Mimořádně málo ledu je především v Ochotském a Beringově moři. Podprůměrné množství ledu však vykazuje většina oblastí na okraji zaledněných regionů v Severním ledovém oceánu, zejména pak u Pacifiku. Jen v malé části – konkrétně u Newfoundlandu a části severovýchodní Kanady je ledu víc, za což může mimořádně tuhá zima v této části světa v posledních týdnech (viz obr. 2).
Obr. 2: Rozsah mořského ledu v Arktidě 9. března 2015, oranžově vyznačen medián (nejčastější rozloha) zaledněné oblasti, zdroj: nsidc.org
Důvodem podstatně menšího zotavení arktické ledové pokrývky v posledních týdnech bylo mimořádně teplé počasí (o 4 až 6 °C) nad východní Sibiří a přilehlými mořskými oblastmi. Za toto neobvyklé rozložení teplot může dlouhotrvající anomální průběh tryskového proudění – zatímco nad Evropou, Asií a severním Pacifikem leží severněji než obvykle, nad východní částí severní Ameriky se propadá daleko na jih a s ním i studený vzduch.
Sice se nedá úplně vyloučit, že v nejbližších dvou týdnech ještě dojde k určitému nárůstu rozsahu mořského ledu v Arktidě, nicméně na základě současného vývoje je to spíše nepravděpodobné. S velkou pravděpodobností tak zažijeme nejnižší maximální rozsah mořského ledu v Arktidě. A to je velmi znepokojivá zpráva zejména z hlediska tamních ekosystémů do značné míry závislých na mořském ledu. Čím méně ledu se v zimě totiž vytvoří, tím méně ho zůstane na konci léta v době tání. Podle modelových výpočtů bychom se zhruba za 30 let mohli dočkat téměř úplného roztání ledu v Arktidě na sklonku léta. Pokud ale provedeme jednoduchou extrapolaci současného vývoje, není vyloučeno, že takový stav nastane už za 10 až 15 let (obr. 3).
Obr. 3: Trend rozsahu mořského ledu v září v Arktidě za období 1979 až 2014, zdroj: nsidc.org
