Island trápí sopka Bárdarbunga
Možná si někteří při přečtení nadpisu říkají, o jaké zaklínadlo se jedná, ale ti více znalí a informovaní vědí, že jde o český ekvivalent pro islandskou sopku, která v současné době představuje řadu problémů pro obyvatele Islandu.
Láva v oblasti Holuhraun 4. září, Zdroj: Wikipedia
Bardarbunga je stratovulkán (navrstvená sopka) v centrální oblasti Islandu, která svou nadmořskou výškou překračuje hranici 2000 m n. m., konkrétně je vysoká 2009 m n. m. a je tak druhým nejvyšším vrcholem tohoto severského ostrova. Je jedním ze zhruba třiceti vulkánů Islandu a její součástí je taktéž druhý největší evropský ledovec Vatnajökull. Jde současně o čtvrtou nejaktivnější sopku tohoto ostrova.
Tato sopka je aktuálně zdrojem obav mnoha odborníků a místních obyvatel, protože se její aktivita v posledních letech zvyšuje a letošní rok se obzvláště vyznačuje i chrlením lávy. Z globálního hlediska se nejvíce upírá zrak zejména k možným výbuchům a následnému rozšíření sopečného prachu do okolí. Zmíněná okolnost se pak může dále promítnout i do letecké dopravy nad Evropou, podobně jako tomu bylo v roce 2010 u Eyjafjallajökull, kdy byly na nějakou dobu letadla úplně uzemněna.
Národní meteorologická služba Islandu - Icelandic Meteorological Office, pod kterou tyto jevy také spadají, si sopky začala více všímat od 16. srpna tohoto roku, kdy se vulkanická činnost začala zvyšovat. Proto byly do jejího okolí postupně instalovány seismometry kvůli detailnějšímu monitoringu. Většinou se zemětřesení odehrávalo v hloubce okolo 10 km pod zemským povrchem, postupně ale epicentrum stoupalo výše a pravděpodobně se pod ledovou pokrývkou vylilo magma. Zemětřesení se také přesouvá severovýchodním směrem a nejsilnější bylo zaznamenáno o magnitudu více než 5 (dokonce bylo nejsilnější od roku 1996). V září se objevily sopečné erupce, které však nebyly silné, ale oblak dýmu bylo možné spatřit i na satelitních snímcích. Panují také obavy ze záplav, které by byly způsobeny roztavením části ledovce. Situace se v posledních dnech stabilizovala a vulkanická činnost není navyšována. Odborníci na zemětřesení si však nadále nejsou jistí dalším vývojem celého jevu. Jako nejpravděpodobnější se jevily celkem čtyři scénáře od zastavení proudu lávy až po erupci. Nejpříznivější scénář předpokládá zastavení toku magmatu, což by mělo utlumit seismickou a vulkanickou činnost. Naopak nejhorším možným vývoj je přímo výbuchu sopky, která pokud by zůstala pod ledovcem, tak způsobí záplavy z roztaveného ledu. Pokud by k výbuchu došlo i nad ledovcem, tak bude produkovat vulkanický prach, který zkomplikuje leteckou dopravu nad Evropou.
Láva v noci v oblasti Holuhraun
Láva v oblasti Holuhraun 4. září, Zdroj: Wikipedia
Bardarbunga je stratovulkán (navrstvená sopka) v centrální oblasti Islandu, která svou nadmořskou výškou překračuje hranici 2000 m n. m., konkrétně je vysoká 2009 m n. m. a je tak druhým nejvyšším vrcholem tohoto severského ostrova. Je jedním ze zhruba třiceti vulkánů Islandu a její součástí je taktéž druhý největší evropský ledovec Vatnajökull. Jde současně o čtvrtou nejaktivnější sopku tohoto ostrova.
Tato sopka je aktuálně zdrojem obav mnoha odborníků a místních obyvatel, protože se její aktivita v posledních letech zvyšuje a letošní rok se obzvláště vyznačuje i chrlením lávy. Z globálního hlediska se nejvíce upírá zrak zejména k možným výbuchům a následnému rozšíření sopečného prachu do okolí. Zmíněná okolnost se pak může dále promítnout i do letecké dopravy nad Evropou, podobně jako tomu bylo v roce 2010 u Eyjafjallajökull, kdy byly na nějakou dobu letadla úplně uzemněna.
Národní meteorologická služba Islandu - Icelandic Meteorological Office, pod kterou tyto jevy také spadají, si sopky začala více všímat od 16. srpna tohoto roku, kdy se vulkanická činnost začala zvyšovat. Proto byly do jejího okolí postupně instalovány seismometry kvůli detailnějšímu monitoringu. Většinou se zemětřesení odehrávalo v hloubce okolo 10 km pod zemským povrchem, postupně ale epicentrum stoupalo výše a pravděpodobně se pod ledovou pokrývkou vylilo magma. Zemětřesení se také přesouvá severovýchodním směrem a nejsilnější bylo zaznamenáno o magnitudu více než 5 (dokonce bylo nejsilnější od roku 1996). V září se objevily sopečné erupce, které však nebyly silné, ale oblak dýmu bylo možné spatřit i na satelitních snímcích. Panují také obavy ze záplav, které by byly způsobeny roztavením části ledovce. Situace se v posledních dnech stabilizovala a vulkanická činnost není navyšována. Odborníci na zemětřesení si však nadále nejsou jistí dalším vývojem celého jevu. Jako nejpravděpodobnější se jevily celkem čtyři scénáře od zastavení proudu lávy až po erupci. Nejpříznivější scénář předpokládá zastavení toku magmatu, což by mělo utlumit seismickou a vulkanickou činnost. Naopak nejhorším možným vývoj je přímo výbuchu sopky, která pokud by zůstala pod ledovcem, tak způsobí záplavy z roztaveného ledu. Pokud by k výbuchu došlo i nad ledovcem, tak bude produkovat vulkanický prach, který zkomplikuje leteckou dopravu nad Evropou.
Láva v noci v oblasti Holuhraun
