Západy a východy Slunce nádherně zbarvil prach ze sopky
Určitě jste si všimli, že nebe se při západech a východech slunce už po několik týdnů převléká do neobvykle sytých barev a zvláštních odstínů. Za vše přitom může exploze sopky, která je vzdálená přes 8 tisíc kilometrů!
Barevné odstíny soumračného nebe obvykle způsobují částečky prachu obsažené v zemské atmosféře, které při poklesu teploty slouží jako kondenzační jádra pro tvorbu ledových krystalků. Když zapadající slunce začne tyto krystalky osvětlovat, dochází k lomu a odrazu světla a nebe se zbarví do červených a oranžových tónů, které přísluší odmodranému slunečnímu světlu procházejícímu silnou vrstvou atmosféry.
Purpurové zabarvení nebe ze 4. září 2019 nad Brnem, foto: Pavel Gabzdyl
Na oranžové až rudé soumračné nebe jsme docela zvyklí. A to zvláště v době, kdy se v atmosféře nachází velké množství zvířeného prachu. Letos už ale od srpna můžeme sledovat, že jasné soumračné nebe se zabarvuje do poněkud neobvyklých růžových, purpurových a nachových odstínů. Celý úkaz sice trvá jen několik desítek minut po západu slunce nebo před jeho východem, ale svou intenzitou zaujme snad každého, kdo se na nebe podívá. Když se k barevnému nebi přidají oblaka nebo krepuskulární paprsky (nápadné pruhy uspořádané na nebi do podoby vějíře, které vznikají při průchodu slunečních paprsků mezi škvírami vzdálené oblačnosti), začnou fotografové doslova chrochtat blahem.
Toto purpurové zabarvení soumračného nebe způsobují aktivní sopky, přesněji oxidy síry, které se při vulkanických explozích dostávají spolu se sopečným popelem až do stratosféry. Zní to téměř neuvěřitelně, ale konkrétním viníkem barevných soumraků, které mohli lidé v uplynulých týdnech sledovat téměř po celé severní polokouli, je nevelká sopka Raikoke na Kurilských ostrovech v neosídlené části Ochotského moře. Ta při silné explozi z 22. června letošního roku uvolnila do stratosféry miliony tun sopečného materiálu, který se díky atmosférickému proudění rozšířil do velkých vzdáleností od místa erupce. Spolu se sopečným popelem se tak vysoko nad naše hlavy dostaly i aerosoly síry, které díky rozptylu slunečního světla způsobují ony zvláštní odstíny soumračného nebe. K explozi sopky Raikoke se však v průběhu letošního léta přidala i sopka Ulwan na Papui-Nové Guinei, která explodovala 3. srpna a barevné soumraky tak ještě zesílila.
Tip: Východy a západy Slunce - přesné časy východů a západů Slunce pro všechna česká města
Intenzitu zabarvení soumračného nebe, které způsobují aerosoly síry z uvedených sopek, nelze spolehlivě předpovídat. Sopečný materiál je totiž prouděním ve vysokých vrstvách atmosféry rozptylován a unášen v různě hustých shlucích s velmi jemnou strukturou. Pokud si tedy purpurové zbarvení soumračného nebe chcete náležitě užít, nezbývá než se nechat překvapovat. Čisté zářijové nebe a příjemné teploty k tomu přímo svádějí.
Prachová mračna ze sopky Raikoke 22. června 2019 z paluby Mezinárodní kosmické stanice, foto: NASA
Barevné odstíny soumračného nebe obvykle způsobují částečky prachu obsažené v zemské atmosféře, které při poklesu teploty slouží jako kondenzační jádra pro tvorbu ledových krystalků. Když zapadající slunce začne tyto krystalky osvětlovat, dochází k lomu a odrazu světla a nebe se zbarví do červených a oranžových tónů, které přísluší odmodranému slunečnímu světlu procházejícímu silnou vrstvou atmosféry.
Purpurové zabarvení nebe ze 4. září 2019 nad Brnem, foto: Pavel Gabzdyl
Na oranžové až rudé soumračné nebe jsme docela zvyklí. A to zvláště v době, kdy se v atmosféře nachází velké množství zvířeného prachu. Letos už ale od srpna můžeme sledovat, že jasné soumračné nebe se zabarvuje do poněkud neobvyklých růžových, purpurových a nachových odstínů. Celý úkaz sice trvá jen několik desítek minut po západu slunce nebo před jeho východem, ale svou intenzitou zaujme snad každého, kdo se na nebe podívá. Když se k barevnému nebi přidají oblaka nebo krepuskulární paprsky (nápadné pruhy uspořádané na nebi do podoby vějíře, které vznikají při průchodu slunečních paprsků mezi škvírami vzdálené oblačnosti), začnou fotografové doslova chrochtat blahem.
Toto purpurové zabarvení soumračného nebe způsobují aktivní sopky, přesněji oxidy síry, které se při vulkanických explozích dostávají spolu se sopečným popelem až do stratosféry. Zní to téměř neuvěřitelně, ale konkrétním viníkem barevných soumraků, které mohli lidé v uplynulých týdnech sledovat téměř po celé severní polokouli, je nevelká sopka Raikoke na Kurilských ostrovech v neosídlené části Ochotského moře. Ta při silné explozi z 22. června letošního roku uvolnila do stratosféry miliony tun sopečného materiálu, který se díky atmosférickému proudění rozšířil do velkých vzdáleností od místa erupce. Spolu se sopečným popelem se tak vysoko nad naše hlavy dostaly i aerosoly síry, které díky rozptylu slunečního světla způsobují ony zvláštní odstíny soumračného nebe. K explozi sopky Raikoke se však v průběhu letošního léta přidala i sopka Ulwan na Papui-Nové Guinei, která explodovala 3. srpna a barevné soumraky tak ještě zesílila.
Tip: Východy a západy Slunce - přesné časy východů a západů Slunce pro všechna česká města
Intenzitu zabarvení soumračného nebe, které způsobují aerosoly síry z uvedených sopek, nelze spolehlivě předpovídat. Sopečný materiál je totiž prouděním ve vysokých vrstvách atmosféry rozptylován a unášen v různě hustých shlucích s velmi jemnou strukturou. Pokud si tedy purpurové zbarvení soumračného nebe chcete náležitě užít, nezbývá než se nechat překvapovat. Čisté zářijové nebe a příjemné teploty k tomu přímo svádějí.
Prachová mračna ze sopky Raikoke 22. června 2019 z paluby Mezinárodní kosmické stanice, foto: NASA
