Milovníci jara a tepla jsou asi poněkud zklamaní z vývoje počasí tento týden, kdy do střední Evropy proudí studený vzduch od severu a postupně i v nížinách se objeví sněhové vločky. Jenže je návrat zimy a sněžení v březnu i v nížinách až tak neobvyklý? Srovnání s minulými roky ukazuje, že nikoliv. Výrazně neobvyklejší byly naopak 20stupňové teploty, které jsme zažili koncem února.

Srovnáme-li očekávané teploty v příštích dnech s dlouhodobými průměry, zjistíme že například maxima ve druhé polovině týdne budou o 3 až 6 °C nižší, což není až tak výrazná odchylka. Rovněž noční mrazy nejsou v březnu nic neobvyklého, naopak průměrná minima se pohybují v této části měsíce většinou kolem -1 °C či -2 °C. Ve druhé polovině týdne nás sice čekají noční teploty místy klesající na hodnoty kolem-5 °C, při vyjasnění až k -10 °C, což už jsou teploty výrazně nižší než dlouhodobé průměry, neměly by ale mít dlouhého trvání – na přelomu týdne naznačují modely postupné oteplování.

Tip: Archiv počasí - historické záznamy o počasí v Česku

Navíc v minulosti najdeme případy podstatně nižších teplot v březnu. V paměti asi ještě máme studené dny v poslední dekádě loňského března (s prvním vrcholem kolem 22. 3., druhým kolem 31. 3.), ostatně nejnižší teplota loňské zimy byla zaznamená až v noci z 31. března na 1. dubna (na Jizerce tehdy naměřili -23,9 °C). Podstatně intenzivnější byl ale vpád arktického vzduchu před třemi lety. Do střední, a částečně i západní Evropy tehdy pronikl velmi studený vzduch od severovýchodu, ve kterém teploty i přes den zůstaly prakticky na celém území pod nulou (!). Nejchladněji bylo 18. a 19. března 2018, kdy na některých horských stanicích zaznamenali dokonce arktický den.


V roce 2018 pronikl studený arktický vzduch do střední i západní Evropy - odpolední teplota ve 2 m nad zemí 18. 3. 2018 zůstala na většině našeho území pod bodem mrazu, zdroj: ventusky.com


V polovině března 2018 jsme i v centru Prahy (na stanici Karlov) zaznamenali dva dny s celodenním mrazem

Velmi studený byl také březen 2013, kdy studené počasí vydrželo mnohem déle – od začátku druhé březnové až do konce první dubnové dekády, tedy téměř měsíc! V této části roku šlo o nejchladnější období za 100 let. Navíc na přelomu března a dubna tehdy napadlo hlavně na východě Česka velké množství sněhu – až kolem 20 cm i v nížinách. A konečně ze vzdálenější historie bychom mohli připomenout březen 1996, kdy na některých stanicích po celý měsíc teplota nevystoupila nad 10 °C.


V březnu 2013 se na Lysé hoře objevilo několik arktických dnů


Sněhová pokrývka po dnech v dubnu 2013 v Ostravě - ráno 1. dubna 2013 leželo v Ostravě-Porubě 27 cm sněhu


V březnu 1996 teploty na mnoha místech po celý měsíc nepřesáhly 10 °C (v grafu údaje pro stanici Brno-Tuřany)

Vůbec nejchladnější březen v historii měření se u nás vyskytl v roce 1785. Tehdy i v Praze teploty klesaly pod -20 °C a po většinu dnů se držely pod bodem mrazu.


V březnu 1785 teploty i v Praze klesly pod -20 °C (v grafu údaje pro stanici Praha-Klementinum)

Pronikání studeného vzduchu do střední Evropy v březnu tedy není nic tak neobvyklého, ba spíše naopak. Navíc je současné studeném počasí vítané. Příroda, kterou teplé dny na konci února, případně i v první polovině března, značně nabudily, se teď utlumí a zbrzdí. A tím se výrazně sníží například riziko poškození květů ovocných stromů, ke kterému došlo loni na jaře při opakovaných vpádech arktického vzduchu koncem března a začátkem dubna, kterým předcházel velmi teplý únor a první polovina března.