Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Ještě dnes teploty často vyšplhají nad 20 °C

Typické české Vánoce – sníh nebo obleva?

Vánoční svátky patří pro většinu lidí k těm nejoblíbenějším, zejména pak pro děti. Není divu, že i předpověď počasí pro tyto dny je sledována s mnohem větším zájmem než jindy. Drtivá většina lidí by přitom nejraději asi slyšela něco ve smyslu: Na Štědrý den bude zataženo až oblačno, občas sněžení, teploty přes den kolem -2 °C. Jinými slovy, aby Vánoce byly bílé a mrazivé. Jenže …loni ani předloni Vánoce rozhodně bílé na většině území Česka nebyly – naopak ty loňské (tedy roku 2013) se zapsaly jako jedny z nejteplejších (plošný průměr průměrné denní teploty byl 5,2 °C). Nepřekonaly ale rok 1983, kdy průměrná teplota za celé Česko činila 6,4 °C. Velmi teplé byly i Vánoce v roce 1997 s průměrem 5,0 °C, dále v roce 2012 (průměr 3,3 °C) a 2009 (3,0 °C). Naopak nejchladnější Vánoce od roku 1961 byly právě v roce 1961 (průměr -13,6 °C), v paměti by ale někteří lidé mohli mít studené Vánoce v roce 1996 (s průměrem -11,9 °C, druhé nejchladnější). Celkově se dá říct, že v jednotlivých letech můžou být teploty dosti rozkolísané, což samozřejmě souvisí s tím, odkud do Česka proudí vzduch. Tak třeba v proslulém roce 1983 byla na Boží hod naměřena v Hrádku u Klatov teplota 17,5 °C. Naopak v roce 1961, rovněž na Boží hod, klesla teploty v Brumově, Bylnici na -32,4 °C!

Vánoční obleva

Větší kumulace teplejších Vánoc byla v 70. a 80. letech minulého století a vlastně i v posledních 10 letech. Což vyvolává pocit o naplnění pranostiky týkající se vánoční oblevy: Na Adama a Evu čekejte oblevu. Jenže k tomu je třeba se podívat na celkový průběh teploty zhruba od poloviny prosince. S kolegyní Hanou Škáchovou jsme studovali období 1961 až 2008. Jak je vidět z obr. 1, dochází k poklesu teplot od poloviny prosince do konce ledna, což odpovídá představě o ročním chodu teploty vzduchu v Česku. Tento pokles ovšem netrvá po celé období, lze nalézt dvě menší singularity, obě představují přechodné slabé oteplení: ta první trvá od 18. do 20. 12., ta druhá od 26. do 29. 12., je ale méně nápadná než ta první, a navíc ve vyšších polohách se objevuje až 28. a 29. prosince. Celkově se dá říct, že vánoční obleva se ani v nejnižších polohách pravidelně nevyskytuje, i když maximální denní teploty bývají obvykle v nižších a středních polohách slabě (1-2°C) nad nulou. Nicméně takové teploty jsou typické pro celou druhou polovinu prosince.

Teploty na Vánoce
Obr. 1: Průběh průměrné denní teploty vzduchu v období 16.12. až 1.1. v letech 1961-2008 pro stanice v různých výškových pásmech (0-399 m, 400-599 m, 600-1400 m), zdroj: Vánoční obleva v Česku - fakt nebo mýtus? Meteorologické zprávy (2009), Škáchová, Žák

Na tomto místě je vhodné podotknout, že poslední dva roky by na většině území Česka tezi o vánoční oblevě naplnily. Celkově ale stále platí, že se spolehnout na vánoční oblevu jako takovou nemůžeme.

Sníh na Vánoce

Ostře sledovaný sníh na Vánoce je – bohužel – ve skutečnosti v Česku spíše výjimkou, alespoň v nižších polohách. Pravděpodobnost výskytu sněhové pokrývky alespoň jeden den o výšce alespoň 5 cm je v nížinách jen 10 až 20 procent maximálně, ve vyšších polohách (cca 600 až 800 m) je to zhruba 40 až 50 procent, na horách pak pochopitelně víc.

Pokud se podíváme na dlouhodobý průměr výšky sněhové pokrývky pro vybrané stanice, pak průměrná výška sněhu je v nižších polohách na Vánoce opravdu žalostná – třeba na pražské Libuši to není ani 1 cm a nejvíc bylo 9 cm. Hory jsou na tom pochopitelné líp. Celkově je tedy mnohem lepší na Vánoce sníh neočekávat a být pak příjemně překvapen, když náhodou napadne.

Sníh na Vánoce
Tab. 1: Průměrná výška celkové sněhové pokrývky během vánočních svátků na vybraných stanicích za období 1961-2008, nejvyšší zaznamenaná výška celkové sněhové pokrývky a rok výskytu této hodnoty, zdroj: Vánoční obleva v Česku - fakt nebo mýtus? Meteorologické zprávy (2009), Škáchová, Žák