Každý zná typický dusný den v létě, kdy jen očekává bouřku a příchod deště, který vzduch alespoň trochu ochladí a sníží pocit dusna. Samotné dusno ovšem není jen záležitostí léta a jedná se dokonce o meteorologický termín, který má svou definici. Za dusný den lze považovat každý, ve kterém je ve vzduchu určité množství vody. Přitom teplejší vzduch je schopen pojmout větší množství vody než chladný vzduch. Pocit dusna tak nikdy nemůžeme zažít v zimě. Naopak v létě je to poměrně častý jev.

Definice dusného dne vychází z ukazatele tlaku vodní páry (vyjádření toho, kolik je ve vzduchu molekul vody), který se vypočítá z teploty vzduchu a relativní vlhkosti. Hranice tlaku vodních par pro vyhlášení dusného počasí je 18,8 hPa. Pro dosažení takové hodnoty musí být teplota vzduchu minimálně 16,5 °C. Za takové teploty však musí být relativní vlhkost vzduchu 100 % (vyskytuje se tak mlha). Další hranice teploty a vlhkosti vzduchu pro vyhlášení dusného dne ukazuje obrázek 1.


Obrázek 1: Minimální hranice vztahu teploty a vlhkosti pro dosažení dusného dne

V letošním roce zatím nenastaly podmínky, abychom mohli hovořit o dusném dni. Třeba dnes sice teplota přesáhne 20 °C, ale vlhkost bude jen 30 %, což zdaleka není dusný den. To se ovšem změní. Již v příštím týdnu v úterý a ve středu naměříme odpoledne teploty kolem 20 °C při vlhkosti až mezi 70 % až 80 %. To jsou hodnoty přesně na hranici dusného dne. Na všech stanicích tak zaznamenán nebude, ale na vybraných místech se již může objevit. Samozřejmě, že s příchodem května a následně letních měsíců bude pozorování dusných dnů u nás stále častější a budou o poznání dusnější než ty, které zažijeme v příštím týdnu.