Evropa stojí před energetickou krizí (viz Patria.cz). Extrémně totiž rostou ceny budoucích kontraktů na plyn a elektřinu na evropských trzích. Vůbec nejvíce zdražil plyn. Ceny se za rok více než zdvojnásobily. Podobná situace ovšem panuje také u elektřiny. Ceny evropských kontraktů na zemní plyn se obchodují na rekordních maximech. Co je příčinou těchto vysokých cen? Důvodů je několik. Vedle rychlého oživení ekonomiky po pandemii a tedy větší potřebě energií za tím stojí i zdražování emisních povolenek na výrobu elektřiny z uhlí, politické důvody a také počasí.


Cena elektřiny v Evropě na trzích za poslední 3 roky v EUR, zdroj: kurzy.cz

Evropa totiž zažila po delší době několik chladnějších období. Hned v únoru na začátku roku Rusko zasáhly velmi silné mrazy (copernicus.eu). Na jaře se potom velmi dlouho chladné počasí udržovalo v celé Evropě. Tím se výrazně zvýšila spotřeba plynu na vytápění domů. Kvůli tomu se po celé Evropě vyčerpaly zásoby plynu a na doplnění zásob se nadále čeká. Zásoby plynu v Evropě jsou nyní na nejnižší úrovni za více než deset let. To se přitom projevuje právě i v ceně elektřiny, které se v některých oblastech Evropy hojně vyrábí právě z plynu. Elektřinou se totiž není možné předzásobit, zatímco plyn lze dlouhodobě skladovat. Dodejme ovšem, že chladné jaro v Evropě bylo nejchladnější od roku 2013, ale rozhodně nebylo tak chladné jako jara, která Evropa pravidelně zažívala před rokem 1990 (viz obrázek).


Odchylka teploty (od průměru 1991-2020) během meteorologického jara v Evropě mezi roky 1979 až 2021, zdroj: climate.copernicus.eu

Nedostatek elektrické energie také po celý rok způsobuje o něco méně větrné počasí v západní Evropě (viz report pro první a druhý kvartál roku 2021 ukazující podprůměrnou rychlost větru), kde je značná část elektřiny vyráběna právě větrnými elektrárnami. Chladnější počasí na jaře a v zimě totiž přineslo častý příliv vzduchu ze severu a severovýchodu Evropy, který nebývá doprovázen silnějšími větry. Ty se naopak vyskytují při západním proudění z Atlantiku. V podstatě tak teplá zima a jaro znamená i větrné počasí v Evropě, naopak chladná zima a chladné jaro přináší spíše mírné větry. To je ovšem nevýhoda pro energii. Právě v chladných zimách je spotřeba elektřiny největší, ale díky slabšímu větru se ji vyrobí méně. Díky tomu je tak po většinu tohoto roku elektřiny na evropském trhu málo a žene ceny vzhůru (ty celý rok vytrvale stoupají).

Aktuálně ceny vzhůru žene také obava o stabilitu energetického trhu v Evropě během nadcházející zimy. Aktuálně nikdo neví, jak chladná zima v Evropě bude. Britský model ECMWF v Evropě očekává spíše teplotně nadprůměrnou zimu. To je ostatně i v souladu s americkým modelem CFS, který také v Evropě očekává další teplotně nadprůměrnou zimu. Nutno ovšem podotknout, že přesnost tak dlouhodobých předpovědí není příliš vysoká. Pokud by naopak přišla tuhá zima, mohla by v Evropě nastat vážná energetická krize. Současná energetická strategie Evropy není na chladné počasí příliš připravená a tuhé zimy, jaké se před padesáti a více lety v Evropě vyskytovaly, by nemusela ustát.


Obr. 2: Pravděpodobnostní předpověď teplot pro zimu (období prosinec 2021 až únor 2022), zdroj: metoffice.gov.uk