Zatímco nad Českou republikou se zimní počasí příliš neprojevuje a zdá se, že bude v mnoha aspektech extrémní (teplotně nadprůměrné, podprůměrná sněhová pokrývka), na mnohých místech ve světě překračovalo či stále překračuje letité rekordy v nízkých teplotách nebo nejvyšší sněhové pokrývce. Aktuálně se například ve Slovinských Alpách vyskytuje sněhová pokrývka, která přesahuje 5 m sněhu. Stanice Kredarica na hoře Triglav v Julských Alpách na Slovinsku hlásí nejvyšší únorovou sněhovou pokrývku 590 cm za dobu pozorování (původní rekord 521 cm pocházel z roku 1977). Na začátku tohoto roku zase v Severní Americe bojovali s extrémně nízkými teplotami a přívaly sněhu. Poslední dobou je i oblast okolo Britských ostrovů poměrně často zasahována silnými větry, vysokými vlnami a lijáky, které způsobují dokonce povodně. Dalším případem jsou nedávné kalamitní stavy (z důvodu velkého množství nového sněhu v krátké časové epizodě) v Alpské oblasti. Podle vědecké studie všechny tyto případy spolu úzce souvisí a největší zodpovědnost má mít jetstream.

Slabý jetstream
Jetstream je v překladu tryskové proudění, které je charakteristické vysokými rychlostmi větru v horní troposféře a ohraničuje takzvané Rossbyho vlny, které oddělují chladný vzduch na severu od teplejšího vzduchu na jihu. Mezi jejich vlastnosti také patří možnost setrvat poměrně dlouho na jednom místě a schopnost znovuobnovení se. To má pak za následek dlouhodobě stejné počasí, takže je pravděpodobné, že se například nad určitou oblastí nějakou dobu udržují nízké teploty. Podle vědců na Rutgerské univerzitě v New Jersey zřejmě tryskové proudění na začátku ledna zesláblo a dovolilo tak velice chladnému vzduchu se dostat do zeměpisných šířek, ve kterých není obvykle pozorován, což vysvětluje extrémní nízké teploty v Severní Americe. V brázdě nízkého tlaku vzduchu se pak tato vzduchová hmota přesunula dále na východní pobřeží USA. Nízké teploty na východě Spojených států naopak vyvažovaly vysoké teploty na západě a nad Aljaškou.

Výrazné západní proudění
Zmíněná odchylka v jetstreamu nad Severní Amerikou mohla mít podle pracovníků Britské meteorologické služby za následek zvýšení jeho síly nad Atlantikem, což jen posílí západní transport vzduchové hmoty do Evropy. Nad oblastí Atlantského oceánu se začátkem února vytvořilo hned 6 tlakových níží a v západovýchodním přenosu způsobovaly silné poryvy větru a srážky nad Británií.

Nad Českou republikou se pak realizovalo převážně proudění od jihozápadu či jihu, které k nám přináší relativně teplý vzduch. Jedním z důvodů je, že se naše území nacházelo v jižní části čela tlakových níží, které zasáhly Britské ostrovy, případně při jižním až jihovýchodním proudění se jednalo o severní část čela tlakových depresí nad Středomořím. Aby se k nám dostal chladný vzduch, který by více připomínal zimní počasí, musel by k nám proudit například kontinentální vzduch z oblasti Ruska, což se stalo jen na konci ledna.


Stanice Kredarica dnes dopoledne - leží zde 590 cm sněhu - takové množství sněhu zde v únoru ještě zaznamenáno nebylo, zdroj: Meteo.si