Nedávná studie Americké společnosti NASA, která byla také otisknuta na stránkách časopisu Nature Climate Change, popisuje trend chování oteplování naší planety. Ze zprávy vyplývá, že by mělo pokračovat významné oteplování i přes jeho zpomalení v posledních deseti až patnácti letech. Zpráva tak nastiňuje pravděpodobný vývoj tohoto fenoménu v následujícím století.

Vědci došli k takovýmto závěrům poté, co zužitkovali výstupy z globálních klimatických modelů, které jsou podrobnější a citlivější například na emise skleníkových plynů. Podle pracovníka NASA Drewa Schindella by se měla Země oteplovat o zhruba 20% více, než se odhadovalo na základě pozorované teploty za posledních 150 let.

Výše zmíněné zpomalení oteplování je patrné i z globální teploty, která se mezi lety 1951 a 1961 zvýšila o 0,12 °C, kdežto v období od 1998 do 2008 se jednalo pouze o 0,05 °C, a to i přesto, že byl patrný pokračující vzestup koncentrací oxidu uhličitého, který patří mezi nejvýznamnější skleníkové plyny produkované lidmi. I podle jiných výzkumů se dá předpokládat, že by Země na skleníkové plyny nemusela být tak citlivá, jak se původně myslelo.

Vliv aerosolů na teplotu
Dalším poznatkem, který tato studie zpracovává, je vliv aerosolů na teplotu. Aerosolem můžeme nazvat pevné a kapalné částice, v tomto případě v atmosféře, které jsou vytvářeny jak přírodně (sopečná činnost, požáry atd.), tak i z lidské činnosti (doprava, výroba energie atd.). V závislosti na jejich skladbě některé působí oteplování a naopak jiné zase ochlazování. Dříve se tato vlastnost zanedbávala a jejich vliv se považoval za stejný na celé zeměkouli, a tudíž byl podceněn i ochlazovací efekt některých aerosolů. Poté, co byly tyto kalkulace o diferenci opraveny, vyplynulo, že rozsah oteplování na základě pozorování povrchové teploty je v souladu s dřívějšími odhady, a to i přes zpomalení v posledních letech.

Již v roce 2011 přišla NASA s tvrzením, že aerosoly, které se vyskytují ve stratosféře a odrážejí část slunečního záření zpět do kosmu, jsou činitelé, kteří působí zpomalení globálního oteplování v posledních letech, díky tomu, že se jejich množství v atmosféře tou dobou zvýšilo. V první dekádě 21. století se jejich počet téměř zdvojnásobil, což podle Johna Daniela z NOAA Earth System Research Laboratory (ESRL) znamenalo chladící účinek 0,1 W/m² (úbytek příkonu slunečního záření) a kompenzovala se alespoň část oteplování způsobená oxidem uhličitým (0,28 W/m²). Důvod tohoto nárůstu je stále předmětem bádání.


Teplotní anomálie od roku 1880 do současnosti a patrné zpomalení oteplení v posledních letech, zdroj: Wikipedia