Rozmary počasí v Grónsku. Pozůstatky hurikánu přinesly výjimečné množství nového sněhu
Letošní hurikánová sezóna kromě své nadprůměrné aktivity přináší i řadu výjimečných událostí. Kromě mimořádně extrémních dešťů, které přinesly zbytky silného hurikánu Ida do New Yorku a okolí, stojí za zmínku hurikán Larry. Ten sice většinu svého života strávil daleko od obydlených oblastí, ale na sklonku své existence jeho zbytky ve formě post-tropické tlakové níže doputovaly až do jihovýchodních oblastí Grónska (viz Ventusky), kam přinesly výrazné projevy počasí. Níže byla jednak doprovázena vichřicí (nárazy větru na stanicích Kulusuk and Tasiilaq dosáhly 145 kilometrů za hodinu), vnitrozemská vysoko položená stanice Summit pak zaznamenala blizard. Jde o dosti výjimečnou událost, drtivá většina tropických cyklón v Atlantiku se totiž stihne rozpadnout dřív, než doputuje do oblasti Grónska, případně se zapojí do západní cirkulace nad Atlantským oceánem a pak zamíří k Evropě. Podobně jako Larry se v nedávné minulosti dostaly nad Grónsko pozůstatky hurikánu Noel v roce 2007 (ten zasáhl jihozápad Grónska), případně Igor v roce 2010.
Kromě silného větru přispěla vysoká vlhkost vzduchu z tropických oblastí k vydatnému sněžení, kdy se samozřejmě uplatnilo i návětrné zesílení srážek v horských oblastech Grónska. Během působení Ex-Larryho na jihovýchodě ostrova spadlo několik desítek cm sněhu, v některých oblastech zřejmě až přes jeden metr. Jde o odhad na základě družicových a modelových dat, přímá měření v oblasti jsou totiž jen velmi omezená.
Letošní rok by mohl přinést přírůstek ledovcové hmoty
Takové množství sněhu na konci tamního léta znamená v poměrech Grónska poměrně výjimečnou událost, která významným způsobem ovlivní celkovou bilanci změny hmoty tamního ledovce. Tak velký přírůstek je v září z historického pohledu opravdu mimořádný. A v kontextu tohoto léta, které přineslo v podstatě jen dvě výraznější epizody tání (koncem července a v polovině srpna), to znamená, že letošní rok by mohl skončit nadprůměrnou bilancí a celkovým přírůstkem ledovcové hmoty. Dodejme přitom, že v posledních letech docházelo k poklesu celkové ledovcové hmoty (rekordní v úbytku byla sezona 2011/12).
Odhad srážek 12. září podle modelu GEOS v milimetrech vodního ekvivalentu (další vydatné srážky se vyskytly 13. září), zdroj: earthobservatory.nasa.gov
Vývoj celkové bilance ledovců / sněhu v Grónsku (nahoře přírůstek, dole pokles) za poslední rok. Hnědá čára značí sezónu 2020/2021, modrá 2021/2022 (začátek sezóny je 1. září). Dlouhodobý denní průměr (za období 1981-2010) je znázorněn šedou křivkou, šedým pozadím pak rozsah hodnot pro daný den za toto třicetiletí - v úvodu grafu (pro září) je modrou čárou patrný výrazný nárůst způsobený pozůstatky hurikánu Larry (z šedého pozadí je potom patrné, že v září tak výrazný nárůst za toto třicetiletí ještě nikdy nenastal), zdroj: polarportal.dk
V polovině srpna poprvé pršelo na nejvyšším bodě Grónska
Přitom oteplení a epizoda tání ledu v polovině srpna přinesla ještě jednu mimořádnou událost – na nejvyšším bodě grónského ledovcového štítu (3 216 metrů), na kterém je umístěna stanice Summit, poprvé v historii pozorování (od roku 1950) pršelo, a to při teplotě +0,5 °C (nsidc.org). Postaral se o to příliv vlhkého a teplého vzduchu od jihu mezi hlubokou tlakovou níží nad Baffinovým ostrovem a tlakovou výší jihovýchodně od Grónska. Dříve se už sice párkrát teplota vzduchu na této stanici nad nulu dostala (nejvýše 13. 7. 2012 a 28. 7. 2012, kdy zde naměřili 2,2 °C), ale zatím to nikdy nebylo doprovázeno deštěm.
Déšť na stanici Summit 14. srpna, zdroj: twitter.com
Klima v Grónsku
Mimochodem klima vnitrozemí Grónska je opravdu drsné. Důvodem je především vysoká nadmořská výška, která je ostatně i hlavní příčinou ledovcového štítu pokrývajícího většinu ostrova. Průměrná roční teplota na této stanici, která měří od roku 1989, se pohybuje kolem -30 °C a absolutní minimum činí -63,3 °C (ze den 21. 2. 2002). V pobřežních oblastech, které mají malou nadmořskou výšku, jsou samozřejmě teploty podstatně vyšší a od května do začátku října pravidelně šplhají nad nulu, v červenci se průměrná maxima pohybují kolem 10 °C. Hlavně v jižních oblastech je výjimečně naměřeno i víc než 20 °C. Z hlediska srážek jsou vnitrozemské oblasti a zejména severní polovina Grónska poměrně suché (v průměru spadne 100 až 300 mm za rok), naopak jihovýchod země má až kolem 2000 mm srážek, především díky vlivu islandské tlakové níže.
Průměrný roční úhrn srážek v Grónsku (modelový výpočet na základě naměřených dat), zdroj: tc.copernicus.org
Klimatické poměry hlavního města Grónska Nuuk (zelenými sloupci jsou označny srážky se stupnicí vpravo, čárami potom různé klimatické poměry se stupnicí vlevo), zdroj: climatemps.com
Klima v Grónsku je sledované hlavně kvůli změnám zalednění. Globální oteplování způsobuje výrazné tání ledovců v oblasti a tím i vzestup oceánů. Od roku 2002 došlo vlivem tání v Grónsku k vzestupu hladin oceánů o cca 10 mm (viz graf níže).
Graf ukazuje vývoj zalednění v Grónsku od roku 2002 (stupnice vpravo) a vliv na vzestup hladin oceánů v mm (stupnice vlevo) - pokles byl nejvýraznější kolem roku 2010, zdroj: polarportal.dk
Kromě silného větru přispěla vysoká vlhkost vzduchu z tropických oblastí k vydatnému sněžení, kdy se samozřejmě uplatnilo i návětrné zesílení srážek v horských oblastech Grónska. Během působení Ex-Larryho na jihovýchodě ostrova spadlo několik desítek cm sněhu, v některých oblastech zřejmě až přes jeden metr. Jde o odhad na základě družicových a modelových dat, přímá měření v oblasti jsou totiž jen velmi omezená.
Letošní rok by mohl přinést přírůstek ledovcové hmoty
Takové množství sněhu na konci tamního léta znamená v poměrech Grónska poměrně výjimečnou událost, která významným způsobem ovlivní celkovou bilanci změny hmoty tamního ledovce. Tak velký přírůstek je v září z historického pohledu opravdu mimořádný. A v kontextu tohoto léta, které přineslo v podstatě jen dvě výraznější epizody tání (koncem července a v polovině srpna), to znamená, že letošní rok by mohl skončit nadprůměrnou bilancí a celkovým přírůstkem ledovcové hmoty. Dodejme přitom, že v posledních letech docházelo k poklesu celkové ledovcové hmoty (rekordní v úbytku byla sezona 2011/12).
Odhad srážek 12. září podle modelu GEOS v milimetrech vodního ekvivalentu (další vydatné srážky se vyskytly 13. září), zdroj: earthobservatory.nasa.gov
Vývoj celkové bilance ledovců / sněhu v Grónsku (nahoře přírůstek, dole pokles) za poslední rok. Hnědá čára značí sezónu 2020/2021, modrá 2021/2022 (začátek sezóny je 1. září). Dlouhodobý denní průměr (za období 1981-2010) je znázorněn šedou křivkou, šedým pozadím pak rozsah hodnot pro daný den za toto třicetiletí - v úvodu grafu (pro září) je modrou čárou patrný výrazný nárůst způsobený pozůstatky hurikánu Larry (z šedého pozadí je potom patrné, že v září tak výrazný nárůst za toto třicetiletí ještě nikdy nenastal), zdroj: polarportal.dk
V polovině srpna poprvé pršelo na nejvyšším bodě Grónska
Přitom oteplení a epizoda tání ledu v polovině srpna přinesla ještě jednu mimořádnou událost – na nejvyšším bodě grónského ledovcového štítu (3 216 metrů), na kterém je umístěna stanice Summit, poprvé v historii pozorování (od roku 1950) pršelo, a to při teplotě +0,5 °C (nsidc.org). Postaral se o to příliv vlhkého a teplého vzduchu od jihu mezi hlubokou tlakovou níží nad Baffinovým ostrovem a tlakovou výší jihovýchodně od Grónska. Dříve se už sice párkrát teplota vzduchu na této stanici nad nulu dostala (nejvýše 13. 7. 2012 a 28. 7. 2012, kdy zde naměřili 2,2 °C), ale zatím to nikdy nebylo doprovázeno deštěm.
Déšť na stanici Summit 14. srpna, zdroj: twitter.com
Klima v Grónsku
Mimochodem klima vnitrozemí Grónska je opravdu drsné. Důvodem je především vysoká nadmořská výška, která je ostatně i hlavní příčinou ledovcového štítu pokrývajícího většinu ostrova. Průměrná roční teplota na této stanici, která měří od roku 1989, se pohybuje kolem -30 °C a absolutní minimum činí -63,3 °C (ze den 21. 2. 2002). V pobřežních oblastech, které mají malou nadmořskou výšku, jsou samozřejmě teploty podstatně vyšší a od května do začátku října pravidelně šplhají nad nulu, v červenci se průměrná maxima pohybují kolem 10 °C. Hlavně v jižních oblastech je výjimečně naměřeno i víc než 20 °C. Z hlediska srážek jsou vnitrozemské oblasti a zejména severní polovina Grónska poměrně suché (v průměru spadne 100 až 300 mm za rok), naopak jihovýchod země má až kolem 2000 mm srážek, především díky vlivu islandské tlakové níže.
Průměrný roční úhrn srážek v Grónsku (modelový výpočet na základě naměřených dat), zdroj: tc.copernicus.org
Klimatické poměry hlavního města Grónska Nuuk (zelenými sloupci jsou označny srážky se stupnicí vpravo, čárami potom různé klimatické poměry se stupnicí vlevo), zdroj: climatemps.com
Klima v Grónsku je sledované hlavně kvůli změnám zalednění. Globální oteplování způsobuje výrazné tání ledovců v oblasti a tím i vzestup oceánů. Od roku 2002 došlo vlivem tání v Grónsku k vzestupu hladin oceánů o cca 10 mm (viz graf níže).
Graf ukazuje vývoj zalednění v Grónsku od roku 2002 (stupnice vpravo) a vliv na vzestup hladin oceánů v mm (stupnice vlevo) - pokles byl nejvýraznější kolem roku 2010, zdroj: polarportal.dk
