Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Poměrně teplo ale více oblačnosti, na severu a severovýchodě hlavně odpoledne přeháňky

Intenzita indickooceánského dipólu je rekordní, způsobuje požáry v Austrálii i povodně v Africe

Povodně na východě Afriky (zejména ve státech Keňa, Somálsko či Jižní Súdán), nebývale aktivní tropické cyklóny na západě Indického oceánu a extrémní požáry lesů a buše v Austrálii. Jevy, které spolu na první pohled nesouvisejí. Přesto mají něco společného – souvisejí s takzvaným indickooceánským dipólem (zkráceně IOD). Jde o nepravidelně se opakující oscilaci v tropickém Indickém oceánu (tedy něco podobného jako je jev El Niño/La Niña v Tichém oceánu), který se projevuje anomálním rozdělením teplot vody a následně i změnami počasí od východní Afriky po Austrálii. Během tzv. kladné fáze (v té jsme právě teď) je na západě Indického oceánu voda nadprůměrně teplá, zatímco na východě je teplota oceánu podnormální (obr. 1).

Kladná fáze indickooceánského dipólu
Obr. 1: Rozložení teplotních odchylek (červeně oblasti s nadprůměrnou teplotou oceánu a modře naopak s podprůměrnou) a nadprůměrného výskytu oblačnosti a srážek (označeno bíle) během kladné fáze indickooceánského dipólu, zdroj: Dr. Saji N Hameed

Zmíněné odchylky v teplotě vody se pak promítají do atmosféry následovně – zatímco na západě oceánu je oblaků a srážek výrazně více, což vede na východě Afriky (hlavně Keňa a Tanzanie) k ničivým povodním, na východě naopak prší mnohem méně a panuje sucho, což se týká hlavně Austrálie, ale i Indonésie, Singapuru a Malajsie. Kladné či záporné fáze IOD nastupují zpravidla v květnu a červnu, vrcholu dosahují během září až listopadu a poté obvykle končí v souvislosti s koncem jara a nástupem monzunů na jižní polokouli. Dodejme, že během neutrální fáze IOD je samozřejmě rozdělení teploty odpovídající dlouhodobému průměru.

Intenzita indickooceánského dipólu je letos rekordní
Letošní intenzita IOD (obr. 2) dosáhla nejvyšší intenzity v historii sledování! Nadprůměrně teplá voda v západním tropickém Indickém oceánu také napomohla tvorbě tropických cyklón, což vyvrcholilo velmi neobvyklou konstelací čtyř současně existujících tropických bouří/níží najednou (obr. 3 nebo Ventusky). Jedna z nich, Ambali, ač nepříliš velká, se navíc zapsala do historie jako nejrychleji sílící cyklóna na jižní polokouli! Za 24 hodin vzrostla rychlost větru o 180 km/h, ze stadia tropické bouře zesílila na cyklónu 5. kategorie, což mimochodem ani nejlepší předpovědní modely nečekaly. Poměrně rychle se ale začala vyplňovat a rozpadla se dříve, než zasáhla obydlená území.

Počasí
Obr. 2: Indickooceánský dipól – červeně jsou označeny měsíce s pozitivní fází, tedy s teplejší vodou na západě a chladnější na východě oceánu. Modře jsou naopak označeny měsíce s negativní fází, zdroj: enformtk.u-aizu.ac.jp

Počasí
Obr. 3:Satelitní snímek - žlutě jsou označeny čtyři tropické systémy současně nad západní částí tropického Indického oceánu 6. prosince 2019, zdroj: colostate.edu

Dopady pociťují rozsáhlé oblasti
Dopady silného IOD se ale zřejmě projevují i ve vzdálenějších oblastech – na jedné straně vyššími teplotami vody na západě Pacifiku, na straně druhé nižšími srážkami v jihovýchodní Africe, zejména v Zimbabwe a Zambii. S tím mimochodem souvisí i v médiích často zmiňované téměř vyschlé Viktoriiny vodopády. V této části roku se na jihovýchodě Afriky pravidelně vyskytuje suché období, letos je ale intenzivnější než obvykle – například průtok v řece Zambezi je nejnižší v historii měření (která ale není moc dlouhá, sahá jen do roku 1995). Je pravděpodobné, že dopady současné kladné fáze IOD prohlubuje probíhající změna klimatu, nicméně znalosti o fungování tohoto jevu zatím nejsou dostatečné, abychom mohli tuto vazbu 100procentně potvrdit. Zatímco o mechanismech zesilování a dopadech IOD toho víme poměrně dost, ale důvody, které vedou k jeho samotnému spuštění, zatím známe jen velmi omezeně. Je však velmi pravděpodobné, že během následujících týdnů by současná mimořádně aktivní kladná fáze IOD měla skončit.