Jedna z nejteplejších zim v historii měření v Česku končí, přičemž mimořádně teplá byla také ve východní polovině Evropy a střední části Ruska nebo v Kazachstánu (obr. 1). Dnes prvního března začíná meteorologické jaro a řada lidí si klade otázku, jestli bude teplejší počasí pokračovat, nebo zdali nastane spíš kompenzace vysokých teplot v zimě v podobě studeného jara. Předně je nutné zdůraznit, že setrvalý trend bývá obecně častější než kompenzace.


Obr. 1: Odchylka teploty vzduchu za zimu (od 1. prosince do 23. února) od dlouhodobých průměrů - největší odchylka byla zaznamenána na východě Evropy, kde přesáhla 6 °C, zdroj: climatlas.com

Jaké jsou tedy aktuální sezónní výhledy na jaro 2020? Model Evropského centra pro střednědobou předpověď jednoznačně preferuje teplejší jaro a všechny tři měsíce by měly mít kladnou odchylku, největší březen (kolem +1,5 °C), nejmenší pak květen (0,5 až 1,0 °C). Výhled Britské povětrnostní služby (obr. 2) výrazně preferuje také teplotně nadprůměrné jaro. Šanci na chladnější jaro než obvykle udává méně než 20procentní. Teplejší jaro by přitom mělo být záležitostí celého kontinentu.


Obr. 2: Pravděpodobnostní předpověď teplot pro jaro (první obrázek pravděpodobnost teplotně nadprůměrného, druhý teplotně průměrného a třetí teplotně podprůměrného období březen až květen 2020), zdroj: metoffice.gov.uk

Nejčerstvější výhledy (z kontrolního období 16. až 25. února 2020) Klimatického předpovědního centra americké organizace NOAA (Climate Forecasting System) rovněž potvrzují teplotně nadprůměrné jaro. Nejvýraznější teplotní odchylku by měl přinést březen (2 až 3 °C), nejmenší pak květen (obr. 3). Teplotně nadprůměrné jaro preferují i další předpovědní centra, například NCEP (Národní centrum pro environmentální předpověď), i Japonská agentura pro vědy o Zemi a oceánech.


Obr. 3: Předpověď měsíční odchylky teploty (ve °C) pro jednotlivé jarní měsíce podle modelu CFS, zdroj: NOAA

Srážky blízko normálu
Teplejší jaro možná řadu lidí preferujících teplejší dny potěší, problém ale může vyvstat s nedostatkem srážek. Už minimální sněhová pokrývka v současnosti je špatným výchozím stavem pro případné sucho. Ideální by proto bylo jaro srážkově nadprůměrné. To ale současné výstupy modelů příliš nepreferují – pro střední Evropu se očekávají většinou srážky blízko normálu, případně dokonce v některých měsících i slabě podnormální (např. podle modelu ECMWF v březnu). Je ale pravda, že předpověď srážek obecně v sezónních předpovědích zůstává problematická a některé modely nemají pro oblast střední Evropy dostatečný signál, který by jednoznačněji preferoval nějakou variantu předpovědi.

Současné výhledy na jaro tedy jednoznačně očekávají teplejší variantu, zejména pro březen. Vyšší teploty ale povedou k dřívějšímu a rychlejšímu vývoji vegetace, rychlejší spotřebě vody i výparu, což s ohledem na prognózy srážek představuje riziko výskytu sucha.

Závěrem je vhodné zdůraznit, že jaro jakožto přechodové období mezi zimou a létem je charakteristické velkou proměnlivostí, která se ale ve výše uvedených měsíčních nebo sezónních mapách nemusí kvůli průměrování projevit. Počítat s občasnými vpády studeného vzduchu bychom proto rozhodně měli i během nadprůměrně teplého jara (ačkoliv v nejbližších 10 dnech modely nic takové nepočítají).