V Jižní Americe teploty překračují rekordních 40 °C a od normálních hodnot se odchylují až o 20 °C
Astronomická zima a k tomu vlna veder. Přesně takové počasí panuje v posledních dnech v částech Jižní Ameriky. Týká se to zejména jižní Brazílie, Paraguaye, Bolívie a severní Argentiny, nadprůměrné teploty ale mají i v severní polovině jihoamerického kontinentu – například Francouzská Guyana zaznamenala v minulých dnech 38,0 °C, což znamená vyrovnání dosavadního rekordu. Nejde přitom o první horkou vlnu v této části světa v tomto roce – v polovině tamní zimy vyšplhaly teploty v Chile a Argentině až k 37 °C.
Sobotní odpolední teploty v jižní Americe v centrálních oblastech přesáhly 40 °C, zdroj: wetteronline.de
Nejextrémnější je v současnosti vlna veder v centrálních oblastech Jižní Ameriky. Teploty šplhají vysoko nad tropickou třicítku, v nejteplejších regionech překračují maxima 40 °C. Pár konkrétních hodnot - v pátek naměřili v bolivijském Villamontes 43,6 °C, v sobotu pak v paraguayské Filadelfia 43,8 °C (ještě vyšší údaj 45,4 °C ze stanice Esteban Martinez de Presidente Hayes je hodnocen jako nespolehlivý) a v severní Argentině dokonce 44,1 °C (Posta Zalazar). A teplé jsou i noci s minimy kolem 25 °C, přičemž v paraguayském Establecimiento Miguel y Jesús neklesla v noci na pátek teplota dokonce pod 29,5 °C!
Odchylka teploty vzduchu v pondělí 25. září odpoledne – v Paraguayi bude až o 20 °C tepleji, než je v této roční době obvyklé!, zdroj: ventusky.com
Horké počasí bude vrcholit v pondělí a v úterý, kdy teploty budou šplhat na hodnoty o 10 až 15, v Paraguayi až o 20 stupňů (!) vyšší, než je dlouhodobý průměr. Lze čekat překonání stovek měsíčních (zářijových) rekordů, na některých stanicích není vyloučeno ani překonání rekordů absolutních. Mimochodem dosavadní absolutní celostátní rekord pro Brazílii činí 44,8 °C (naměřen 5. listopadu 2020) a pro Paraguay 45,0 °C (ze 14. listopadu 2009). To znamená, že současná vlna veder má potenciál ohrozit i tyto vůbec nejvyšší celostátní hodnoty, a to nezvykle brzy. Obvykle totiž nejvyšší teploty v těchto částech Jižní Ameriky nastávají právě v listopadu. Horké počasí je i důvodem výstrah tamních meteorologických služeb, kterými varují obyvatele před touto časnou vlnou veder. A například v Rio de Janeiru jsou tamní pláže doslova v obležení stovek tisíc lidí, kteří se snaží zchladit ve vlnách Atlantiku.
Příčinou mimořádně teplého počasí je stabilní tlaková výše („heat dome“), která se udržuje nad centrálními oblastmi kontinentu. Je vyplněná teplým vzduchem, který se při intenzivním slunečním záření dále ohřívá. Ohřívání vzduchu napomáhá i poměrně suchý zemský povrch v této části Jižní Ameriky po tamní zimě.
Velmi důležitým faktorem vedoucím k vysokým teplotám zaznamenaným v uplynulých dnech až měsících je probíhající jev El Niño. Při něm je v této části světa nadprůměrně teplé počasí obvyklé. Jenže na tak výrazné odchylky teploty by jen samotný jev El Niño nestačil. Výrazně se uplatňuje i změna klimatu, která se letos mimo jiné projevuje taky rekordně teplým povrchem oceánů. El Niño přitom nekončí – s 95procentní pravděpodobností bude pokračovat i během nadcházející zimy a se 70procentní pravděpodobností půjde o silné El Niño. To pro jihovýchodní Brazílii a sousední oblasti bude znamenat pokračující nadprůměrně vysoké teploty. Teplotní rekordy lze ale čekat i na východě a jihovýchodě Asie a v částech Austrálie, která ostatně v minulých dnech zažila taky mimořádně teplý závěr astronomické zimy.
Aktuální a očekávaný vývoj jevu El Niño podle různých modelů – vrchol by měl nastat v období mezi listopadem a lednem příštího roku, zdroj: cpc.ncep.noaa.gov
Vlna veder v jižní Americe spolu s dalšími periodami mimořádně vysokých teplot od Evropy přes jihovýchodní Asii až po Austrálii znamená, že toto září má „našlápnuto“ stát se globálně nejteplejším zářím v historii pozorování.
Sobotní odpolední teploty v jižní Americe v centrálních oblastech přesáhly 40 °C, zdroj: wetteronline.de
Nejextrémnější je v současnosti vlna veder v centrálních oblastech Jižní Ameriky. Teploty šplhají vysoko nad tropickou třicítku, v nejteplejších regionech překračují maxima 40 °C. Pár konkrétních hodnot - v pátek naměřili v bolivijském Villamontes 43,6 °C, v sobotu pak v paraguayské Filadelfia 43,8 °C (ještě vyšší údaj 45,4 °C ze stanice Esteban Martinez de Presidente Hayes je hodnocen jako nespolehlivý) a v severní Argentině dokonce 44,1 °C (Posta Zalazar). A teplé jsou i noci s minimy kolem 25 °C, přičemž v paraguayském Establecimiento Miguel y Jesús neklesla v noci na pátek teplota dokonce pod 29,5 °C!
Odchylka teploty vzduchu v pondělí 25. září odpoledne – v Paraguayi bude až o 20 °C tepleji, než je v této roční době obvyklé!, zdroj: ventusky.com
Horké počasí bude vrcholit v pondělí a v úterý, kdy teploty budou šplhat na hodnoty o 10 až 15, v Paraguayi až o 20 stupňů (!) vyšší, než je dlouhodobý průměr. Lze čekat překonání stovek měsíčních (zářijových) rekordů, na některých stanicích není vyloučeno ani překonání rekordů absolutních. Mimochodem dosavadní absolutní celostátní rekord pro Brazílii činí 44,8 °C (naměřen 5. listopadu 2020) a pro Paraguay 45,0 °C (ze 14. listopadu 2009). To znamená, že současná vlna veder má potenciál ohrozit i tyto vůbec nejvyšší celostátní hodnoty, a to nezvykle brzy. Obvykle totiž nejvyšší teploty v těchto částech Jižní Ameriky nastávají právě v listopadu. Horké počasí je i důvodem výstrah tamních meteorologických služeb, kterými varují obyvatele před touto časnou vlnou veder. A například v Rio de Janeiru jsou tamní pláže doslova v obležení stovek tisíc lidí, kteří se snaží zchladit ve vlnách Atlantiku.
Příčinou mimořádně teplého počasí je stabilní tlaková výše („heat dome“), která se udržuje nad centrálními oblastmi kontinentu. Je vyplněná teplým vzduchem, který se při intenzivním slunečním záření dále ohřívá. Ohřívání vzduchu napomáhá i poměrně suchý zemský povrch v této části Jižní Ameriky po tamní zimě.
Velmi důležitým faktorem vedoucím k vysokým teplotám zaznamenaným v uplynulých dnech až měsících je probíhající jev El Niño. Při něm je v této části světa nadprůměrně teplé počasí obvyklé. Jenže na tak výrazné odchylky teploty by jen samotný jev El Niño nestačil. Výrazně se uplatňuje i změna klimatu, která se letos mimo jiné projevuje taky rekordně teplým povrchem oceánů. El Niño přitom nekončí – s 95procentní pravděpodobností bude pokračovat i během nadcházející zimy a se 70procentní pravděpodobností půjde o silné El Niño. To pro jihovýchodní Brazílii a sousední oblasti bude znamenat pokračující nadprůměrně vysoké teploty. Teplotní rekordy lze ale čekat i na východě a jihovýchodě Asie a v částech Austrálie, která ostatně v minulých dnech zažila taky mimořádně teplý závěr astronomické zimy.
Aktuální a očekávaný vývoj jevu El Niño podle různých modelů – vrchol by měl nastat v období mezi listopadem a lednem příštího roku, zdroj: cpc.ncep.noaa.gov
Vlna veder v jižní Americe spolu s dalšími periodami mimořádně vysokých teplot od Evropy přes jihovýchodní Asii až po Austrálii znamená, že toto září má „našlápnuto“ stát se globálně nejteplejším zářím v historii pozorování.
