Jižní pól zažil nejchladnějších 6 měsíců za dobu měření, rozsah zalednění je nadprůměrný
Na jižním pólu v těchto dnech končí zimní půlrok a postupně se začíná oteplovat. Letošní zima byla ovšem v této oblasti mimořádná. Posledních 6 měsíců (období od dubna do září) zde bylo dokonce nejchladnější za dobu měření od roku 1957. Průměrná teplota na polární stanici Amundsen–Scott (umístěná 100 m od zemského pólu v Antarktidě) činila -61 °C. Hodnota je o 2,5 °C nižší než je průměr za posledních 30 let. Tak nízká průměrná teplota zde v tomto období ještě od začátku měření v roce 1957 nebyla zaznamenána.
Průměrná teplota na stanici Amundsen–Scott pro období duben-září - poslední hodnota (-61 °C) je prok rok 2021 a je to nejnižší údaj od začátku měření v roce 1957, zdroj: Richard Cullather/British Antarctic Survey
Před pár dny 1. října zde byla naměřena na říjen i nezvykle nízká teplota. Ruská stanice Vostok na Antarktidě naměřila -79,4 °C (washingtonpost.com). To je hodnota blízká vůbec nejnižší říjnové teplotě, která činí -80 °C (to je ostatně i nejnižší zaznamená teplota na Zemi v říjnu). Vůbec nejnižší teplota změřená na Zemi pomocí pozemních stanic potom činí -89,2 °C a pochází z července roku 1983 ze stanice Vostok.
Nízké teploty se projevují také na nadprůměrném zalednění v Antarktidě. To je páté nejvyšší za dobu satelitních měření. Zalednění v Antarktidě je ovšem značně variabilní dle teplot v daném období a v různých letech se tak výrazně liší. Ještě před pár lety tak bylo naopak výrazně podprůměrné.
Rozsah zalednění Antarktidy (v období červen-říjen) - modrou čárou je znázorněn rok 2021, šedě potom průměr pro roky 1981-2010 a hnědou přerušovanou čarou rekordní rok 2014, kdy byl rozsah zalednění vůbec největší, zdroj: nsidc.org
Příčinou nízkých teplot v Antarktidě je výrazný polární vortex ve stratosféře, který chladný vzduch udržuje v oblasti jižního pólu. Dění vysoko ve stratosféře má silný vliv i na teploty u země v oblasti jižního pólu. Zatímco tak globální teploty na planetě stoupají, v regionu jižního pólu klesají nebo stagnují. Klima na Antarktidě je dosti specifické a hodně ovlivněné právě polárním vortexem, který je letos a v i minulém roce velmi výrazný. Velmi nízké teploty ve stratosféře nad jižním pólem mají také vliv na ozonovou díru, která je letos nadprůměrně rozsáhlá (viz článek Ozonová díra nad Antarktidou je letos větší než ob...).
Průměrná teplota na stanici Amundsen–Scott pro období duben-září - poslední hodnota (-61 °C) je prok rok 2021 a je to nejnižší údaj od začátku měření v roce 1957, zdroj: Richard Cullather/British Antarctic Survey
Před pár dny 1. října zde byla naměřena na říjen i nezvykle nízká teplota. Ruská stanice Vostok na Antarktidě naměřila -79,4 °C (washingtonpost.com). To je hodnota blízká vůbec nejnižší říjnové teplotě, která činí -80 °C (to je ostatně i nejnižší zaznamená teplota na Zemi v říjnu). Vůbec nejnižší teplota změřená na Zemi pomocí pozemních stanic potom činí -89,2 °C a pochází z července roku 1983 ze stanice Vostok.
Nízké teploty se projevují také na nadprůměrném zalednění v Antarktidě. To je páté nejvyšší za dobu satelitních měření. Zalednění v Antarktidě je ovšem značně variabilní dle teplot v daném období a v různých letech se tak výrazně liší. Ještě před pár lety tak bylo naopak výrazně podprůměrné.
Rozsah zalednění Antarktidy (v období červen-říjen) - modrou čárou je znázorněn rok 2021, šedě potom průměr pro roky 1981-2010 a hnědou přerušovanou čarou rekordní rok 2014, kdy byl rozsah zalednění vůbec největší, zdroj: nsidc.org
Příčinou nízkých teplot v Antarktidě je výrazný polární vortex ve stratosféře, který chladný vzduch udržuje v oblasti jižního pólu. Dění vysoko ve stratosféře má silný vliv i na teploty u země v oblasti jižního pólu. Zatímco tak globální teploty na planetě stoupají, v regionu jižního pólu klesají nebo stagnují. Klima na Antarktidě je dosti specifické a hodně ovlivněné právě polárním vortexem, který je letos a v i minulém roce velmi výrazný. Velmi nízké teploty ve stratosféře nad jižním pólem mají také vliv na ozonovou díru, která je letos nadprůměrně rozsáhlá (viz článek Ozonová díra nad Antarktidou je letos větší než ob...).
