Znečištěný vzduch významně zvyšuje počty obětí koronaviru, ukazují první studie
Již před měsícem jsme uváděli, že koronavirus intenzivně zasahuje oblasti s výrazným znečištěním ovzduší (viz článek). Tehdy ovšem ještě neexistovaly studie, které by potvrzovaly souvislost mezi počtem obětí koronaviru a kvalitou ovzduší. Nyní se na daný problém zaměřily přední světové univerzity a přináší poznatky o tom, že znečištění ovzduší významně přispívá k vyšší úmrtnosti na koronavirus v daných oblastech.
Poslední studie se zaměřila na situaci v USA a publikovali ji (zatím jako nerecenzovanou) vědci z Harvardu (Exposure to air pollution and COVID-19 mortality i...). Rozsáhlá analýza zkoumá téměř 98 procent území USA a zaměřuje se na souvislost mezi kvalitou ovzduší v daných oblastech a úmrtností na koronavirus. Studie dochází k závěrům, že i drobné zhoršení v dlouhodobé úrovni znečištění ovzduší (nárůst PM2.5 částic o pouhých 1 μg/m3) je spojené s až 15 % nárůstem počtu obětí. V oblastech, ve kterých se po několik let pravidelně vyskytují vysoké koncentrace malých prachových částic v ovzduší (tzv. PM2.5 částic), jsou zaznamenávány i významně vyšší počty obětí. Vědci přitom zohledňují a data očisťují od jiných vlivů jako je počet dostupných lůžek v nemocnicích, hustota obyvatelstva či životní styl. Studie uvádí, že rozdílnost mezi jednotlivými regiony lze vysvětlit právě úrovní znečištěného ovzduší.
Mapa ukazuje dlouhodobé (2000-2016) úrovně znečištění ovzduší v USA prachovými částicemi PM2.5 - právě tento průměr vědci srovnali s počtem obětí v jednotlivých regionech USA, zdroj: projects.iq.harvard.edu
K podobným závěrům zřejmě vědci dojdou i v jiných oblastech světa. Problém se znečištěním ovzduší PM2.5 částicemi často nemají ostrovní státy, kterou jsou i v současné době velmi málo zasažené. Například Japonsko hlásí jen 93 obětí, přitom koronavirus se zde objevil už na začátku roku. Podobně Austrálie s 51 oběťmi nehlásí žádné přetížení zdravotního systému. Nový Zéland hlásí dokonce jen jednu oběť. Tyto státy mají dlouhodobě dobrou kvalitu ovzduší.
To, že znečištěný vzduch zvyšuje pravděpodobnost akutního respiračního syndromu, který je často spojený s úmrtími nakažených novým koronavirem, je již dlouhodobě známé. Výskyt koronaviru tento problém ovšem ještě více odhaluje veřejnosti. Především významné zlepšení kvality vzduchu, který dýcháme, by se mělo stát dlouhodobým řešením současných problémů.
Poslední studie se zaměřila na situaci v USA a publikovali ji (zatím jako nerecenzovanou) vědci z Harvardu (Exposure to air pollution and COVID-19 mortality i...). Rozsáhlá analýza zkoumá téměř 98 procent území USA a zaměřuje se na souvislost mezi kvalitou ovzduší v daných oblastech a úmrtností na koronavirus. Studie dochází k závěrům, že i drobné zhoršení v dlouhodobé úrovni znečištění ovzduší (nárůst PM2.5 částic o pouhých 1 μg/m3) je spojené s až 15 % nárůstem počtu obětí. V oblastech, ve kterých se po několik let pravidelně vyskytují vysoké koncentrace malých prachových částic v ovzduší (tzv. PM2.5 částic), jsou zaznamenávány i významně vyšší počty obětí. Vědci přitom zohledňují a data očisťují od jiných vlivů jako je počet dostupných lůžek v nemocnicích, hustota obyvatelstva či životní styl. Studie uvádí, že rozdílnost mezi jednotlivými regiony lze vysvětlit právě úrovní znečištěného ovzduší.
Mapa ukazuje dlouhodobé (2000-2016) úrovně znečištění ovzduší v USA prachovými částicemi PM2.5 - právě tento průměr vědci srovnali s počtem obětí v jednotlivých regionech USA, zdroj: projects.iq.harvard.edu
K podobným závěrům zřejmě vědci dojdou i v jiných oblastech světa. Problém se znečištěním ovzduší PM2.5 částicemi často nemají ostrovní státy, kterou jsou i v současné době velmi málo zasažené. Například Japonsko hlásí jen 93 obětí, přitom koronavirus se zde objevil už na začátku roku. Podobně Austrálie s 51 oběťmi nehlásí žádné přetížení zdravotního systému. Nový Zéland hlásí dokonce jen jednu oběť. Tyto státy mají dlouhodobě dobrou kvalitu ovzduší.
To, že znečištěný vzduch zvyšuje pravděpodobnost akutního respiračního syndromu, který je často spojený s úmrtími nakažených novým koronavirem, je již dlouhodobě známé. Výskyt koronaviru tento problém ovšem ještě více odhaluje veřejnosti. Především významné zlepšení kvality vzduchu, který dýcháme, by se mělo stát dlouhodobým řešením současných problémů.
