Včera se na našem území tvořila ledovka, v některých oblastech byla i velmi silná a zapsala se jako jedna z nejsilnějších za desítky let. Na řadě míst na Moravě přesáhla vrstva ledu, který obalil přírodu, až 1 cm. Ve Strážovicích na Hodonínsku dosáhla vrstva ledu 3 cm a v Brně 2 cm. Za 12 hodin na Moravě spadlo od 10 do 20 mm srážek v podobě mrznoucího deště. Postupně se vydatné srážky rozšířily také na Vysočinu, do východních a středních Čech a večer na západ Čech. Právě v těchto lokalitách ledovka způsobila nejvíce komplikací. V Praze tloušťka ledu dosáhla 6 mm. Víkendové předpovědi přitom s tvorbou ledovky ve středních Čechách nepočítaly. Místo předpokládaného 1 °C se totiž teplota pohybovala kolem -1 °C. Tento nepatrný teplotní rozdíl způsobil tvorbu rozsáhlé ledovky. Komplikací přitom mohlo být o poznání ještě více. Půda totiž zatím není příliš promrzlá a led se na ní vytvářel méně než třeba na stromech nebo železničních drátech. Ledovka na celém našem území roztaje ve čtvrtek, kdy teploty vystoupí až na 6 °C.


Ledovka v obci Kvasice ve Zlínském kraji, 1. prosince 2014 19:46, Autor: Pavel Ševčík


Ledovka v Praze, 2. prosince 2014 7:30, Autor: Jakub Albert

Často jsou v této souvislosti také zaměňovány dva jevy - ledovka a náledí. Mnoho lidí považuje tato slova za synonyma. Výsledek jejich působení sice může vypadat podobně, podstata je však odlišná.

Co je to ledovka

Ledovka se liší od náledí tím, že vrstva ledu (většinou čirá a hladká) vzniká ihned po kontaktu srážky se zemí nebo povrchem předmětu v jeho blízkosti. Rozlišit můžeme dva způsoby vzniku. Prvním jsou padající přechlazené kapičky (kapky vody s teplotou pod bodem mrazu, které jsou velmi nestabilní - jejich výskyt byl dokázán i při teplotách hluboko pod bodem mrazu) deště (mrznoucího) nebo mrholení (mrznoucí) na povrch, který je pod nebo v blízkosti 0 °C. Po jejich dopadu se ihned vytvoří vrstva průhledného ledu mající v extrémních případech silnou tloušťku a to nejen na zemském povrchu, ale také na drátech, či stromech. Druhou možností jsou kapičky s teplotou nad bodem mrazu padající na povrch hluboce pod ním. Ideální podmínky u nás jsou na zimních teplých frontách, kdy se nad územím České republiky delší dobu vyskytuje velmi studený vzduch a stačí povrch dostatečně prochladit. Jak fronta postupuje, srážky ještě před dopadem na zem roztají v již teplém vzduchu a před kontaktem se zemí se ještě mohou při zemi podchladit na teplotu pod bodem mrazu. Při dopadu na zem ihned mrznou.

Co je to náledí

Jde o nebezpečný meteorologický jev, pro který jsou příhodné podmínky například při padajících tekutých srážkách mrznoucích na zemském povrchu až po nějakém čase. Dalším příkladem může být i sněhová pokrývka, která roztaje a pak znovu zamrzne. Tím se vytvoří při zemi nebo na povrchu předmětů více či méně souvislá vrstva ledu, která pak působí problémy především v automobilové dopravě nebo i každému z nás zhorší podmínky schůdnosti chodníků. Vznikne tedy, pokud se vlhký povrch ochladí pod bod mrazu. Ideální prostředí k její tvorbě je v období, kdy nad námi vládne anticyklonální počasí a na povrchu leží sníh. Během dne svítí slunce a sníh se tak částečně roztopí. V noci teplota rychle klesne pod bod mrazu a dá tak možnost tvorby náledí.