Ve čtvrtek a v pátek (23. a 24. 3.) se nám naskytne skvělá příležitost ke sledování úzkého dorůstajícího srpku, který doplní tzv. popelavý svit. V pátek se navíc u Měsíce ukáže i jasná Venuše.

Právě v období kolem jarní rovnodennosti u nás nastávají ty nejvhodnější podmínky k pozorování úzkého měsíčního srpku na večerním nebi. Tehdy totiž pomyslná dráha Měsíce mezi hvězdami svírá s horizontem největší úhel. Koncem března a začátkem dubna se tedy krátce po setmění objeví měsíční srpek vysoko na soumrakovém nebi a pak strmě klesá k obzoru. V této době svižněji klesá k obzoru i Slunce, takže rychlejší nástup tmy umožňuje nenápadnému srpku, aby se zaskvěl v plné kráse. A to je důležité zejména pro pozorování tzv. popelavého svitu.

Pozorování popelavého svitu
Popelavý svit je zvláštní, ocelově šedivý přísvit zbývající části měsíčního disku čili Sluncem neosvětlené měsíční polokoule. Řecký astronom a geograf Posidonius (135-51 př. n. l.) si popelavý svit vysvětloval tím, že jde o svit Slunce, který Měsícem prosvítá podobně jako skrz oblaka. Posidonius si totiž myslel, že náš satelit je částečně průsvitný. Pravou podstatu tohoto neobyčejně půvabného jevu odhalil až známý renesanční všeuměl Leonardo da Vinci počátkem 16. století. Správně usoudil, že se jedná o sluneční světlo odražené Zemí.

Sledování popelavého svitu si nejvíce užijeme s pomocí loveckého triedru, ve kterém rozeznáme množství měsíčních útvarů osvětlených pouze svitem naší Země. Obrysy měsíčních moří v temné části disku našeho kosmického souseda ovšem snadno rozlišíme i při pohledu bez dalekohledu. Na tmavé obloze také zjistíme, že popelavý svit je mnohem jasnější než většina částí Mléčné dráhy.


Dorůstající měsíční srpek ozdobený popelavým svitem. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde naopak o couvající srpek (je osvětlen zleva), ale záběr byl pořízen na Novém Zélandu, kde vidí Měsíc obráceně než my na severní polokouli, zdroj: Petr Horálek

Nápadnost popelavého svitu ovlivňuje především momentální fáze Měsíce, jeho výška nad obzorem a také průzračnost ovzduší, jehož kvalita se směrem k obzoru výrazně zhoršuje. Záleží však i na charakteru zemské polokoule, která je zrovna přivrácena k našemu kosmickému souputníkovi. Popelavý svit je například jasnější v době, kdy se k Měsíci natáčí Sluncem osvětlená Asie. Tato velká plocha pevniny totiž rozptyluje více světla než třeba Tichý oceán. Na první pohled se to zdá zvláštní, ale pouště skutečně rozptylují více slunečního světla (až 25 %) než rozsáhlé vodní plochy (asi 10 %). To, kolik slunečního světla povrch Země odrazí zpět do prostoru, závisí rovněž na množství oblačné a sněhové přikrývky.

Letošní podmínky pro sledování úzkého dorůstajícího Měsíce nám mimořádně přejí. Nov nastal už 21. března okolo 18. hodiny čili necelý den po jarní rovnodennosti. Sklon sestupné dráhy Měsíce vůči horizontu proto bude v prvních dnech po novoluní opravdu příznivý. Jistá šance sledovat úzký srpek se nabízí už ve středu 22. března, kdy bylo Sluncem osvětleno jen zhruba jedno procento k nám přivrácené měsíční polokoule. Současně se ale Měsíc nacházel velmi nízko nad obzorem. Následující dny proto bude situace mnohem lepší.

Ve čtvrtek, 23. března, by si měl měsíčního srpku všimnout na večerní obloze už téměř každý. Zhruba 45 minut po západu Slunce bude měsíční srpek ve výšce 15 stupňů nad obzorem a bude osvětleno již 5 procent jeho disku. O den později, v pátek 24. března, bude nebeské představení ještě zajímavější. Měsíc bude 40 minut po západu Slunce už asi 25 stupňů nad obzorem, uvidíme 10 procent jeho osvětlené polokoule, a navíc v jeho blízkosti spatříme jasnou Venuši. Tento pohled by si žádný fotograf ani obdivovatel večerní nálady neměl nechat ujít! Pozorování bohužel ale na velké části území pokazí velké množství oblačnosti.


Situace na večerním nebi 23. a 24. března 2023, zdroj: P. Gabzdyl