Moře v okolí Evropy jsou nadprůměrně teplá
Letošní léto bylo mimořádně teplé nejen u nás v Česku, ale nad velkou částí Evropy. A teplý vzduch v kombinaci s bohatým slunečním svitem se pochopitelně podepsal i na prohřívání mořských vod obklopujících evropský kontinent. Ty jsou letos prakticky všude nadprůměrně teplé (viz obr. 1).
Obr. 1: Odchylka teploty mořské vody 24. srpna 2018 od dlouhodobého normálu 1971-2000, zdroj: Meteociel.fr
Velikost odchylky je většinou mezi 1 a 3 stupni Celsia, jsou ale oblasti, které jsou ještě výrazně teplejší – zejména části Jadranu, v Černém moři, Janovském zálivu a taky v moři Baltském. Vzhledem k velké tepelné setrvačnosti vody se dá předpokládat, že teplejší než obvykle vydrží moře i během nadcházejícího podzimu. A to se může poměrně výrazně projevit na počasí a to nejen teplejšími dny v blízkosti břehů.
Pokud totiž dojde k přílivu studeného vzduchu ve výšce, z vyšších zeměpisných šířek – a to se s nastupujícím podzimem bude dít stále častěji – vznikají nad teplou mořskou vodou velké teplotní gradienty (rozdíl teploty ve vertikálním směru), což vede ke vzniku značně nestabilního prostředí podporujícího rozvoj intenzivních vertikálních pohybů. Vezmeme-li v úvahu, že z teplé mořské hladiny se navíc do vzduchu dostane víc vodní páry, máme ideální kombinaci pro vznik potenciálně nebezpečného počasí. V prostoru Středomoří se jedná zejména o vývoj mohutných bouřkových oblaků někdy majících tendenci k tvorbě tzv. mezosynoptických konvektivních systémů nebo k uspořádání do pásů a vzniku tzv. train efektu, kdy určitá oblast je opakovaně zasahována přívalovými dešti. S ohledem na hornatý terén v této části Evropy pak můžou být zaznamenány až extrémní srážkové úhrny přesahující 400 mm za 24 hodin.
Obr. 1: Přívalová povodeň na Sardinii v kopcovitém terénu nedaleko města Olbia v listopadu 2013, zdroj: Wikipedia
Teplá mořská hladina též podporuje prohlubování tlakových níží, které nad ni proniknou, což následně vyvolává vydatnější deště a taky silnější vítr, který může být orograficky zesílen až na úroveň vichřice. To se týká nejen Středomoří, ale cyklogeneze (tedy prohlubování tlakových níží) může být podpořena právě i nad Baltem a Severním mořem, pokud je níže vyplněná ve výšce studeným vzduchem. Zejména v případě pomalu postupujících izolovaných tlakových níží může dojít k několikadenním dešťům, které mají potenciál působit ničivé, až katastrofální povodně.
Jinými slovy, při vhodné konfiguraci proudění lze očekávat během tohoto podzimu hlavně na jihu Evropy poměrně bohatou srážkovou činnost. Není vyloučeno, že tlakové níže prohloubené nad teplým Středomořím a nesoucí velké množství srážkové vody při svém postupu k severovýchodu můžou následně zasáhnout i střední Evropu včetně Česka a vést zde k vydatným srážkám. Ostatně první ochutnávkou toho, jak by počasí letošního podzimu mohlo taky vypadat, přinesl poslední srpnový víkend, kdy na severu Jadranu vznikly vlivem přílivu chladného vzduchu od severozápadu silné bouře doprovázené přívalovými dešti.
S teplými moři v okolí Evropy souvisí i teplotně nadprůměrný podzim, který zatím dlouhodobé výhledy modelů očekávají v celé Evropě.
Obr. 1: Odchylka teploty mořské vody 24. srpna 2018 od dlouhodobého normálu 1971-2000, zdroj: Meteociel.fr
Velikost odchylky je většinou mezi 1 a 3 stupni Celsia, jsou ale oblasti, které jsou ještě výrazně teplejší – zejména části Jadranu, v Černém moři, Janovském zálivu a taky v moři Baltském. Vzhledem k velké tepelné setrvačnosti vody se dá předpokládat, že teplejší než obvykle vydrží moře i během nadcházejícího podzimu. A to se může poměrně výrazně projevit na počasí a to nejen teplejšími dny v blízkosti břehů.
Pokud totiž dojde k přílivu studeného vzduchu ve výšce, z vyšších zeměpisných šířek – a to se s nastupujícím podzimem bude dít stále častěji – vznikají nad teplou mořskou vodou velké teplotní gradienty (rozdíl teploty ve vertikálním směru), což vede ke vzniku značně nestabilního prostředí podporujícího rozvoj intenzivních vertikálních pohybů. Vezmeme-li v úvahu, že z teplé mořské hladiny se navíc do vzduchu dostane víc vodní páry, máme ideální kombinaci pro vznik potenciálně nebezpečného počasí. V prostoru Středomoří se jedná zejména o vývoj mohutných bouřkových oblaků někdy majících tendenci k tvorbě tzv. mezosynoptických konvektivních systémů nebo k uspořádání do pásů a vzniku tzv. train efektu, kdy určitá oblast je opakovaně zasahována přívalovými dešti. S ohledem na hornatý terén v této části Evropy pak můžou být zaznamenány až extrémní srážkové úhrny přesahující 400 mm za 24 hodin.
Obr. 1: Přívalová povodeň na Sardinii v kopcovitém terénu nedaleko města Olbia v listopadu 2013, zdroj: Wikipedia
Teplá mořská hladina též podporuje prohlubování tlakových níží, které nad ni proniknou, což následně vyvolává vydatnější deště a taky silnější vítr, který může být orograficky zesílen až na úroveň vichřice. To se týká nejen Středomoří, ale cyklogeneze (tedy prohlubování tlakových níží) může být podpořena právě i nad Baltem a Severním mořem, pokud je níže vyplněná ve výšce studeným vzduchem. Zejména v případě pomalu postupujících izolovaných tlakových níží může dojít k několikadenním dešťům, které mají potenciál působit ničivé, až katastrofální povodně.
Jinými slovy, při vhodné konfiguraci proudění lze očekávat během tohoto podzimu hlavně na jihu Evropy poměrně bohatou srážkovou činnost. Není vyloučeno, že tlakové níže prohloubené nad teplým Středomořím a nesoucí velké množství srážkové vody při svém postupu k severovýchodu můžou následně zasáhnout i střední Evropu včetně Česka a vést zde k vydatným srážkám. Ostatně první ochutnávkou toho, jak by počasí letošního podzimu mohlo taky vypadat, přinesl poslední srpnový víkend, kdy na severu Jadranu vznikly vlivem přílivu chladného vzduchu od severozápadu silné bouře doprovázené přívalovými dešti.
S teplými moři v okolí Evropy souvisí i teplotně nadprůměrný podzim, který zatím dlouhodobé výhledy modelů očekávají v celé Evropě.
