Jedním z často skloňovaných meteorologických termínů v tomto týdnu se stala námraza. Tedy především v oblasti Českomoravské vrchoviny a jihozápadní Moravy. Připomeňme, že pojmem námraza v tomto smyslu často ztotožňujeme s tzv. zrnitou námrazou. Je to obvykle mléčně zbarvená neprůhledná ledová usazenina, ozdobená krystalky ve tvaru větviček složených z ledových zrnek, oddělených vzduchovými mezerami. Vzniká zpravidla při teplotách mezi –2 a –10 °C rychlým zmrznutím většinou přechlazených vodních kapek mlhy nebo oblaku, při styku s předměty na zemském povrchu nebo v jeho blízkosti. Narůstá rychleji na hranách obrácených proti větru. I když je poměrně přilnavá, může být ještě odtržena od předmětu, na kterém je usazena. Námraza se často tvoří i v kombinaci s ledovkou (například při mrholení), pak tvoří tzv. námrazky. Při měření tak někdy nelze zcela odlišit vrstvu čisté námrazy do všech námrazků.


Struktura námrazy, zaslal Misla

Námraza se často vyskytuje při výskytu teplotní inverze doprovázené tvorbou nízké oblačnosti a mlh. Českomoravská vrchovina je při zimních situacích doprovázených jihovýchodním větrem obzvláště náchylná pro tvoření námrazy. Důvodem je orograficky vyvolaný vzestup vzduchu při proudění od jihovýchodu, kdy se pak často vytváří nízká oblačnost a mrznoucí mlhy. Zejména v polohách nad 400-500 metrů pak dochází ke vzniku námrazy. Největší intenzita tvorby námrazy přitom zpravidla bývá v polohách kolem 600 až 700 metrů na Jihlavsku, Žďársku a Třebíčsku. Naopak, překročíme-li vrcholové partie Českomoravské vrchoviny směrem na severozápad, je patrný výrazný zlom, kdy v závětří už tvorba námrazy nepokračuje nebo s výrazně nižší intenzitou.

Aktuální situace na Vysočině

Situace v tomto týdnu byla ukázkovou situací, kdy se při jihovýchodním proudění vytvořila nízká oblačnost a mrznoucí mlhy. Při zesilujícím jihovýchodním větru tyto mlhy houstly právě na jihovýchodním návětří Vysočiny a už začátkem týdne se tam začala vytvářet silná námraza. Její tloušťka v polovině týdne na meteorologických stanicích měřících námrazu dosáhla 3-4 cm, ojediněle v extrémních lokalitách i více (kolem 8 cm), přitom námraza se tvořila i ve výše položených oblastech Znojemska.


Námraza na Vysočině z Třebíče (části Borovina, 450 m n. m.), zaslal Fox.


Námraza na Vysočině z Třebíče (části Borovina, 450 m n. m.), zaslal Fox.


Námraza na Vysočině v obci Studnice (784 m n. m.) nedaleko Nového Města na Moravě, zaslal Kurres


Námraza na Vysočině v oblasti Maršovic (665 m n. m.), zaslal zula

Vzhledem k současné pomalu se měnící povětrnostní situaci se už námraza tvořit přestala nebo alespoň míra tvorby výrazně poklesla. A dá se očekávat, že během Štědrého dne, případně na 1. svátek vánoční, roztaje úplně.


Odpolední teploty na 1. svátek vánoční - na celém území se dostanou nad bod mrazu, na Vysočině vystoupí až na 5 °C a námraza velmi rychle roztaje.

I když při současné situaci byly hlášeny určité problémy v souvislosti s námrazou, zažila Vysočina v minulosti námrazy mnohem horší. Třeba před 3 lety, v roce 2013. I tehdy to bylo před Vánocemi. Tloušťka námrazků v Náměšti nad Oslavou dosáhla 7 cm, na Svratouchu to bylo 13 cm. Svou velkou tíhou námrazky tehdy potrhaly dráty vysokého vedení (jejich hmotnost na drátech dosáhla kolem 10 kg na metr délky vedení), bez proudu se ocitly tisíce lidí, popadaly rovněž stovky stromů. Nicméně i tato epizoda bledne před námrazovou kalamitou ze zimy 1995/1996, kdy se při trvající inverzi a jihovýchodním proudění udržovala ve vyšších polohách mlha se silným větrem a teplotou pod nulou více než měsíc. Na Vysočině se v polohách kolem 600 až 700 metrů nad mořem se vytvořilo velké množství námrazy (tloušťka běžně dosahovala 10-15 cm), která způsobila obrovské škody na lesních porostech (tisíce popadaných stromů), elektrických a telefonních vedeních, ale i na řadě dalších objektů.

Závěrem dodejme, že na horách může být tloušťka námrazy a námrazků často mnohem větší (20-40 cm) než na Českomoravské vrchovině, tam jsou ale jak stavební objekty, tak i porost přeci jen poněkud odolnější.