Nejnižší odkryté místo na souši? Hladina Mrtvého moře na pomezí Izraele a Jordánska, 413 metrů pod hladinou světového oceánu. Údaj a místo, který znají určitě nejen všichni maturanti ze zeměpisu. Výška tohoto místa je samozřejmě změřená s velkou přesností (i když se s ohledem na klesající hladinu Mrtvého moře může mírně měnit), neboť jde o dobře dostupné, a navíc turisty hojně navštěvované místo. Na světě jsou ale místa, na která se kvůli pokrytí ledem nelze dostat až k zemskému povrchu a stanovit tak jejich nadmořskou výšku. Platí to hlavně o Antarktidě. A právě tam se pomocí družicových dat (založených na bázi radarových měření) v kombinaci s dynamikou chování ledu, zjistilo (viz Nature.com), že pod tzv. Denmanovým ledovcem se nachází kaňon dosahujících neuvěřitelné hloubky – tří a půl kilometru pod hladinou moře (obr. 1)! Při podrobném zkoumání zjistíme, že jde o nevelkou oblast – asi 20 kilometrů širokou a 100 km dlouhou. Kaňon je samozřejmě plně pokrytý, respektive vyplněný ledem.


. 1: Výška terénu Antarktidy v oblasti Denmanova ledovce (uprostřed s nejnižší výškou) vzhledem k mořské hladině (v metrech), modré a fialové údaje značí oblasti pod úrovní moře. Ve fialové oblasti je hloubka pod 3 km, zdroj: Andrej Flis a severe-weather.com

Nová družicová data vznikla v rámci programu “Making Earth System Data Records for Use in Research Environments” (MEaSUREs) (tedy „Příprava systému dat o Zemi pro účely výzkumu životního prostředí“). Obsahují údaje o tloušťce ledu, resp. nadmořské výšce zemského povrchu pod ledovcovou krustou. Tato data nám umožňují si prohlédnout skutečný tvar antarktického kontinentu – tedy kdybychom si odmysleli veškerý led (obr. 2). V takovém případě by ale podoba Antarktidy byla dost odlišná od toho, jak ji dnes známe a kreslíme na mapách. Pevnina by byla výrazně menší, naopak ostrovů a průlivů mezi nimi by přibylo.


Obr. 2: Mapa zachycující výšku terénu Antarktidy vzhledem k mořské hladině (v metrech), modré a fialové údaje značí oblasti pod úrovní moře, červeně je znázorněn výřez pro obr. 1. Pokud by veškerý led nad Antarktidou roztál, tak by právě takto vypadala její mapa, zdroj: Andrej Flis a severe-weather.com

Údaje o tloušťce ledu ukazují, že většina nejjižnějšího kontinentu je pokryta ledovou vrstvou o mohutnosti přes 2,5 km, přičemž na velké části pevniny dosahuje led více než tří kilometrů (obr. 3). A samozřejmě nejtlustší vrstvu ledu bychom našli v oblasti výše zmíněného Denmanova ledovce, asi 4,7 km. Podrobná znalost rozdělení množství ledu v Antarktidě umožní lépe studovat dynamiku vývoje ledovců a předpovídat množství úbytku ledovců nejen v souvislosti se změnou klimatu. A samozřejmě že tato data zpřesní i výpočty klimatických modelů pro celou planetu, a tedy i projekce budoucího vývoje podnebí naší planety.


Obr. 3: Tloušťka ledu v Antarktidě - v červených oblastech přesahuje 3 km, zdroj: Andrej Flis a severe-weather.com