Tlaková níže Petar prošla Evropou od jihu k severu a způsobila rozsáhlé škody
První dekáda letošního srpna přinesla do rozsáhlých oblastí Evropy vydatné srážky, které způsobily i ničivé povodně, především ve Slovinsku a následně v jižní Skandinávii, zejména v Norsku. Hlavním viníkem byla tlaková níže Petar (resp. Zacharias podle Svobodné univerzity v Berlíně), která se vytvořila v závěru minulého pracovního týdne nad Janovským zálivem a přilehlými oblastmi severní Itálie.
V noci ze čtvrtka na pátek 5. srpna vzniká tlaková níže Petar nad Janovským zálivem, zdroj: metoffice.gov.uk
Odchylka srážek od průměru za posledních 40 let v Evropě za první dekádu srpna 2023 - hlavně v centrálním pásu Evropy jsou srážky výrazně nadprůměrné
Jejím vzniku předcházel postup zvlněné studené fronty oddělující chladný vzduch z Atlantiku od teplého a vlhkého vzduchu nad jihovýchodní polovinou Evropy. A právě chladný vzduch za touto frontou pronikl minulý pátek nad západní Středomoří, kde pak vedl k vytvoření zmíněné tlakové níže Petar. Díky výraznému teplotnímu gradientu (rozdíl teplot v hladině 850 hPa, tedy cca 1500 m výšky, v oblasti Jadranu přesáhl 12 °C) a vysoké vlhkosti z nadprůměrně teplých vod Středozemního i Jaderského moře panovaly mimořádně vhodné podmínky pro vývoj níže a zejména vznik rozsáhlé oblačnosti přinášející vydatné srážky. Ty se přitom zejména ve Slovinsku a částečně i v Rakousku trefily do podobných oblastí, které v předchozích dnech opakovaně zasáhly silné bouře a vydatné srážky související jak s výše zmíněnou zvlněnou studenou frontou, tak i dalšími frontálními systémy. Například na stanici Loiblpass na hranicích Rakouska a Slovinska spadlo za 24 hodin z minulého čtvrtka na pátek 184 litrů vody na metr čtvereční, což je nový staniční rekord. Ovšem už červenec byl v této oblasti velmi vlhký, za celý měsíc napršelo 430 mm.
Teplota ve 2 metrech nad zemí 6. srpna - výrazný teplotní kontrast v Evropě, zdroj: ventusky.com
Do takto nasycené půdy tedy přinesla tlaková níže Petar další vydatné srážky, přičemž často byly v pásmu intenzivního deště trvalého vnořené konvektivní buňky s bouřkami, které vedly k dalšímu lokálnímu zesílení srážek. Místy spadlo za den více srážek, než obvykle naprší za celý měsíc, 24hodinové srážkové úhrny často přesáhly 100 mm. Důsledkem byly mimořádně masivní a bohužel i tragické záplavy, které postihly téměř dvě třetiny území Slovinska a rozsáhlé oblasti sousedních Korutan a částečně i Štýrska. Situaci navíc zkomplikovalo protržení hráze na řece Mura. Velké škody napáchaly taky sesuvy půdy. A na největším korutanském jezeře Wörthersee, oblíbeném dovolenkovém cíli turistů nejen z Rakouska, dosáhla hladina nejvyšší úrovně nejméně za 33 let, což vedlo i k zákazu jízdy lodí.
Srážkové úhrny v Evropě od začátku letošního srpna, zdroj: wetteronline.de
Z oblasti Slovinska se během minulého víkendu Petar vydal nad Maďarsko a Slovensko. Na jeho přední straně pronikal teplý a vlhký vzduch ze Středomoří k severu, což mimochodem vedlo k mimořádně intenzivnímu, až vyčerpávajícímu dusnu na východě Slovenska a Maďarska (tlak vodní páry tam přesáhl 30,5 hPa, přičemž pocit dusna začíná and 18,7 hPa). A kvůli vysoké energii v atmosféře docházelo ke vzniku intenzivních bouří, které přinesly intenzivní přívalové deště a až 6centimetrové kroupy. Srážkové úhrny na Slovensku přesáhly 100 mm, ve Vyšné Slané v okrese Rožňava spadlo za 24 hodin 132 mm. Právě oblast středního Slovenska zasáhly i nejvýraznější povodně – říčka Štítnik v Plešivci dosáhla nejvyššího průtoku v historii pozorování.
V sobotu 5. srpna dosáhl tlak vodní páry na východě Maďarska a Slovenska mimořádně vysokých hodnot dosahujících vyčerpávající úrovně, zdroj: shmu.sk
Ze střední Evropy postoupil Petar v průběhu neděle nad Polsko, kde se začal výrazně prohlubovat. Začátkem tohoto týdne pak dorazil nad jižní Skandinávii (zde známé pod jménem Hans), a tlak v jeho centru v úterý klesl pod 980 hPa. A právě poměrně velký tlakový gradient na jeho jihozápadní straně pak vedl i k výskytu silného větru v oblasti Baltu a Severního moře, kde nárazy ojediněle přesáhly 100 km/h. Hlavně ale přinesl vydatné a pro tuto roční dobu nezvykle intenzivní srážky. Jejich úhrny dosáhly v jižním Norsku lokálně kolem 150 mm – podle tamních meteorologů jde o nejvydatnější deště za 25 let. Výsledkem jsou rozsáhlé povodně, částečný kolaps přehrady Braskereidfoss a taky sesuvy půdy. Z Norska se níže Hans přesunula nad Norské moře a tam se konečně začala vyplňovat. Vydatné srážky ve Skandinávii tak sice už ustaly, ale povodňová situace se bude uklidňovat jen pozvolna.
V úterý 8. srpna dosáhla tlaková níže Petar/Hans nad jižní Skandinávií svého vrcholu, zdroj: metoffice.gov.uk
V noci ze čtvrtka na pátek 5. srpna vzniká tlaková níže Petar nad Janovským zálivem, zdroj: metoffice.gov.uk
Odchylka srážek od průměru za posledních 40 let v Evropě za první dekádu srpna 2023 - hlavně v centrálním pásu Evropy jsou srážky výrazně nadprůměrné
Jejím vzniku předcházel postup zvlněné studené fronty oddělující chladný vzduch z Atlantiku od teplého a vlhkého vzduchu nad jihovýchodní polovinou Evropy. A právě chladný vzduch za touto frontou pronikl minulý pátek nad západní Středomoří, kde pak vedl k vytvoření zmíněné tlakové níže Petar. Díky výraznému teplotnímu gradientu (rozdíl teplot v hladině 850 hPa, tedy cca 1500 m výšky, v oblasti Jadranu přesáhl 12 °C) a vysoké vlhkosti z nadprůměrně teplých vod Středozemního i Jaderského moře panovaly mimořádně vhodné podmínky pro vývoj níže a zejména vznik rozsáhlé oblačnosti přinášející vydatné srážky. Ty se přitom zejména ve Slovinsku a částečně i v Rakousku trefily do podobných oblastí, které v předchozích dnech opakovaně zasáhly silné bouře a vydatné srážky související jak s výše zmíněnou zvlněnou studenou frontou, tak i dalšími frontálními systémy. Například na stanici Loiblpass na hranicích Rakouska a Slovinska spadlo za 24 hodin z minulého čtvrtka na pátek 184 litrů vody na metr čtvereční, což je nový staniční rekord. Ovšem už červenec byl v této oblasti velmi vlhký, za celý měsíc napršelo 430 mm.
Teplota ve 2 metrech nad zemí 6. srpna - výrazný teplotní kontrast v Evropě, zdroj: ventusky.com
Do takto nasycené půdy tedy přinesla tlaková níže Petar další vydatné srážky, přičemž často byly v pásmu intenzivního deště trvalého vnořené konvektivní buňky s bouřkami, které vedly k dalšímu lokálnímu zesílení srážek. Místy spadlo za den více srážek, než obvykle naprší za celý měsíc, 24hodinové srážkové úhrny často přesáhly 100 mm. Důsledkem byly mimořádně masivní a bohužel i tragické záplavy, které postihly téměř dvě třetiny území Slovinska a rozsáhlé oblasti sousedních Korutan a částečně i Štýrska. Situaci navíc zkomplikovalo protržení hráze na řece Mura. Velké škody napáchaly taky sesuvy půdy. A na největším korutanském jezeře Wörthersee, oblíbeném dovolenkovém cíli turistů nejen z Rakouska, dosáhla hladina nejvyšší úrovně nejméně za 33 let, což vedlo i k zákazu jízdy lodí.
Srážkové úhrny v Evropě od začátku letošního srpna, zdroj: wetteronline.de
Z oblasti Slovinska se během minulého víkendu Petar vydal nad Maďarsko a Slovensko. Na jeho přední straně pronikal teplý a vlhký vzduch ze Středomoří k severu, což mimochodem vedlo k mimořádně intenzivnímu, až vyčerpávajícímu dusnu na východě Slovenska a Maďarska (tlak vodní páry tam přesáhl 30,5 hPa, přičemž pocit dusna začíná and 18,7 hPa). A kvůli vysoké energii v atmosféře docházelo ke vzniku intenzivních bouří, které přinesly intenzivní přívalové deště a až 6centimetrové kroupy. Srážkové úhrny na Slovensku přesáhly 100 mm, ve Vyšné Slané v okrese Rožňava spadlo za 24 hodin 132 mm. Právě oblast středního Slovenska zasáhly i nejvýraznější povodně – říčka Štítnik v Plešivci dosáhla nejvyššího průtoku v historii pozorování.
V sobotu 5. srpna dosáhl tlak vodní páry na východě Maďarska a Slovenska mimořádně vysokých hodnot dosahujících vyčerpávající úrovně, zdroj: shmu.sk
Ze střední Evropy postoupil Petar v průběhu neděle nad Polsko, kde se začal výrazně prohlubovat. Začátkem tohoto týdne pak dorazil nad jižní Skandinávii (zde známé pod jménem Hans), a tlak v jeho centru v úterý klesl pod 980 hPa. A právě poměrně velký tlakový gradient na jeho jihozápadní straně pak vedl i k výskytu silného větru v oblasti Baltu a Severního moře, kde nárazy ojediněle přesáhly 100 km/h. Hlavně ale přinesl vydatné a pro tuto roční dobu nezvykle intenzivní srážky. Jejich úhrny dosáhly v jižním Norsku lokálně kolem 150 mm – podle tamních meteorologů jde o nejvydatnější deště za 25 let. Výsledkem jsou rozsáhlé povodně, částečný kolaps přehrady Braskereidfoss a taky sesuvy půdy. Z Norska se níže Hans přesunula nad Norské moře a tam se konečně začala vyplňovat. Vydatné srážky ve Skandinávii tak sice už ustaly, ale povodňová situace se bude uklidňovat jen pozvolna.
V úterý 8. srpna dosáhla tlaková níže Petar/Hans nad jižní Skandinávií svého vrcholu, zdroj: metoffice.gov.uk
