Níže ze Středomoří přinese vydatné srážky
Nejbližší dny přinesou meteorologicky poměrně zajímavou situaci nad západní Středomoří, Itálii a Alpy, která se ale následně projeví i v Česku. Z Biskajského zálivu bude v sobotu postupovat tlaková níže dále k jihovýchodu a nad teplými vodami západního Středomoří se začne prohlubovat (obr. 1). Němečtí meteorologové níži pojmenovali Zissi. Během víkendu se přesune nad severní Itálii a následně k severovýchodu – proto začátkem příštího týdne zasáhne i do počasí u nás.
Tip: Numerický model - vývoj tlakové níže na numerickém modelu
Obr. 1 Předpovědní mapa pro sobotní poledne – přízemní pole tlaku vzduchu a poloha atmosférických front, zdroj: Met.fu-berlin.de
Na přední straně této níže bude proudit teplý a vlhký vzduch k severu a to znamená intenzivní srážky na jižním návětří Alp a na severu Itálie. Ty budou v nižších polohách vypadávat ve formě deště, ale na horách (zhruba od 1000-1500 m) půjde o vydatné sněžení – srážkové úhrny na severu Itálie místy přesáhnou 100 mm, na horách napadne půl metru až metr nového sněhu. Hrozí tak pády lavin. Pokud tedy někdo plánuje v nejbližších dnech cestu do jižních Alp nebo na sever Itálie, měl by počítat s možnými komplikacemi v důsledku počasí. A aby toho nebylo málo, dají se ve střední Itálii očekávat i poměrně silné bouřky. Vzhledem k velkému tlakovému gradientu (obr. 2) to bude v okolí níže silně foukat – zejména jihovýchodní vítr na přední straně (tzv. sirocco) by mohl způsobit problém v podobě vzedmutí hladiny Jaderského moře v Benátkách. Vlny mohou v neděli dosáhnout až pěti metrů.
Obr. 2: Předpověď tlakového pole a rychlosti větru v nárazech podle modelu GFS na nedělní večer v oblasti Itálie – centrum níže by mělo ležet nad Korsikou – za zmínku stojí i velký tlakový gradient na přední straně níže (v jejím středu tlak klesne až na 984 hPa)
Zajímavý průběh ale bude i v Česku – i když zatím není úplně jisté, kde přesně se bude frontální rozhraní spojené s níží nad naším územím nacházet. To přitom rozhoduje o tom, jaké skupenství srážek bude vypadávat. V tuto chvíli se jeví, že srážky nastoupí v noci na pondělí a od západu budou ustávat během úterý. Spadnout by u nás mělo od 10 do 50 mm, na tom se modely vcelku shodují (obr. 3).
Obr. 3: Předpověď celkového množství srážek (mm) do úterního večera podle modelu GFS, zdroj: Wetter3.de
Problém je se sněžením – zatím se zdá, že na východě a jihovýchodě republiky bude většina srážek v dešti, naopak na západě to bude sníh. Hustě sněžit by na západě mělo už během pondělí, na východě až v úterý. Především v západní polovině Čech by mělo napadnout i 15 cm sněhu, na návětří hor kolem 25 cm (obr. 4). Sníh bude ovšem mokrý a může způsobovat pády stromů. Každopádně přesnější předpověď množství a skupenství srážek bude možná zřejmě až během neděle. Co je ale jisté už teď, je to, že nás čeká poměrně turbulentní konec letošní meteorologické zimy a začátek meteorologického jara s prvním březnovým dnem. Výraznější sněhové pokrývky se po delší době mohou dočkat i nižší polohy.
Obr. 4: Množství nového sněhu do úterního večera podle modelu GFS - předpověď výšky nového sněhu se ještě bude upřesňovat, zdroj: Wetter3.de
Tip: Numerický model - vývoj tlakové níže na numerickém modelu
Obr. 1 Předpovědní mapa pro sobotní poledne – přízemní pole tlaku vzduchu a poloha atmosférických front, zdroj: Met.fu-berlin.de
Na přední straně této níže bude proudit teplý a vlhký vzduch k severu a to znamená intenzivní srážky na jižním návětří Alp a na severu Itálie. Ty budou v nižších polohách vypadávat ve formě deště, ale na horách (zhruba od 1000-1500 m) půjde o vydatné sněžení – srážkové úhrny na severu Itálie místy přesáhnou 100 mm, na horách napadne půl metru až metr nového sněhu. Hrozí tak pády lavin. Pokud tedy někdo plánuje v nejbližších dnech cestu do jižních Alp nebo na sever Itálie, měl by počítat s možnými komplikacemi v důsledku počasí. A aby toho nebylo málo, dají se ve střední Itálii očekávat i poměrně silné bouřky. Vzhledem k velkému tlakovému gradientu (obr. 2) to bude v okolí níže silně foukat – zejména jihovýchodní vítr na přední straně (tzv. sirocco) by mohl způsobit problém v podobě vzedmutí hladiny Jaderského moře v Benátkách. Vlny mohou v neděli dosáhnout až pěti metrů.
Obr. 2: Předpověď tlakového pole a rychlosti větru v nárazech podle modelu GFS na nedělní večer v oblasti Itálie – centrum níže by mělo ležet nad Korsikou – za zmínku stojí i velký tlakový gradient na přední straně níže (v jejím středu tlak klesne až na 984 hPa)
Zajímavý průběh ale bude i v Česku – i když zatím není úplně jisté, kde přesně se bude frontální rozhraní spojené s níží nad naším územím nacházet. To přitom rozhoduje o tom, jaké skupenství srážek bude vypadávat. V tuto chvíli se jeví, že srážky nastoupí v noci na pondělí a od západu budou ustávat během úterý. Spadnout by u nás mělo od 10 do 50 mm, na tom se modely vcelku shodují (obr. 3).
Obr. 3: Předpověď celkového množství srážek (mm) do úterního večera podle modelu GFS, zdroj: Wetter3.de
Problém je se sněžením – zatím se zdá, že na východě a jihovýchodě republiky bude většina srážek v dešti, naopak na západě to bude sníh. Hustě sněžit by na západě mělo už během pondělí, na východě až v úterý. Především v západní polovině Čech by mělo napadnout i 15 cm sněhu, na návětří hor kolem 25 cm (obr. 4). Sníh bude ovšem mokrý a může způsobovat pády stromů. Každopádně přesnější předpověď množství a skupenství srážek bude možná zřejmě až během neděle. Co je ale jisté už teď, je to, že nás čeká poměrně turbulentní konec letošní meteorologické zimy a začátek meteorologického jara s prvním březnovým dnem. Výraznější sněhové pokrývky se po delší době mohou dočkat i nižší polohy.
Obr. 4: Množství nového sněhu do úterního večera podle modelu GFS - předpověď výšky nového sněhu se ještě bude upřesňovat, zdroj: Wetter3.de
