Před námi jsou mrazivé noci, pronikne k nám nejchladnější vzduch od ledna 2019
Dnes začalo astronomické jaro a jeho první den ještě přináší mimořádně vysoké teploty, které ojediněle přesahují i 20 °C (na jihu Moravy). Už v noci na zítřek nás ale bude od severu přecházet zvlněná studená fronta, za kterou se výrazně ochladí. Zítřejší maxima budou často o 8 až 12 °C nižší než dnes. Od neděle potom čekejme denní maxima jen kolem 2 nebo 3 °C, v noci bude na celém území mrznout. Pocit chladu navíc umocní i mírný až čerstvý severovýchodní vítr, jinými slovy na větru bude vnímaná teplota zítra a v neděli o 5 až 10 °C nižší než ta na teploměru. Během zítřka se navíc ve středních polohách může přechodně vytvořit sněhová pokrývka, na horách čekejme až 15 cm nového sněhu.
Teploty v pondělí ráno - na celém území budou pod bodem mrazu, většinou jen kolem -5 °C a půjde tak o jedno z nejchladnějších rán od začátku roku, zdroj: Ventusky
Studený vzduch arktického původu postupně zasáhne velkou část střední a východní Evropy. Začátkem příštího týdne zde budou teploty až o 12 °C nižší, než je dlouhodobý průměru pro konec března (vztaženo k hladině 850 hPa, tedy výšce cca 1,5 km). V hladině 850 hPa totiž teplota klesne až k -13 °C, což je nejméně od ledna 2019! Na konci března už má ovšem slunce sílu a tak nás v nižších polohách nečekají celodenní mrazy (pokud by k nám stejně chladný vzduch pronikl v lednu, maximální teploty by i v nížinách zůstaly celý den pod bodem mrazu).
Odchylka teploty vzduchu ve výšce cca 1,5 km (850 hPa) v úterý 24. 3. o půlnoci, zdroj: Wetterzentrale.de
Jde o opravdu výrazný vpád studeného vzduchu, který zřejmě povede i k určitým škodám na vegetaci a v zemědělství, neboť díky velmi teplému únoru a uplynulým březnovým dnům je vývoj rostlin urychlený, v nížinách tak už teď ojediněle kvetou například meruňky. V příštích dnech budou přitom prakticky na celém území budou teploty během nočních hodin opakovaně klesat pod nulu, místy i pod -5 °C. V horských údolích naměříme i pod -10 °C. Na obloze bude totiž jen málo oblačnosti a vzduch bude suchý, což podporuje výrazné ochlazení v noci (tzv. radiační ochlazení).
A jak dlouho tato studená epizoda potrvá? Podle současných předpokladů by se ve druhé polovině příštího pracovního týdne mělo postupně oteplovat a už ve čtvrtek by se teploty měly vrátit k dlouhodobému průměru.
Výrazná ochlazení se v březnu vyskytují
Nabízí se otázka, jak moc je takovýto pozdní návrat zimy a vpád arktického vzduchu obvyklý? Z dlouhodobého pohledu nejde o nic až tak mimořádného, spíš naopak. Občas se návratům zimy v této části roku říká březnová zima. Většina z nás má asi v paměti vlnu studených dnů v březnu před dvěma roky, na jaře 2018, kdy po přechodném oteplení na přelomu první a druhé dekády došlo k opětovnému proniknutí studeného vzduchu a výraznému propadu teplot.
Vývoj teplot v březnu 2018 v Praze - na začátku druhé poloviny měsíce se výrazně ochladilo a vyskytly se i celodenní mrazy
Ještě výraznější byl ale vpád studeného vzduchu o pět let dříve, v roce 2013. Po 10. březnu se tehdy zima vrátila naplno a vydržela až do začátku dubna, přičemž v řadě dnů padaly minimální teplotní rekordy. 4týdenní období od 11. března do 7. dubna bylo nejchladnějším za 100 let. Ještě na přelomu března a dubna i v nížinách napadlo velké množství sněhu (třeba v Ostravě 27 cm, ve Velkých Karlovicích 33 cm). Tehdejší březen přinesl ještě jednu zajímavost u našich východních sousedů – blizard, tedy kombinaci hustého sněžení a vichřice, který zasáhl i nížiny jižního a východního Slovenska. Tvořily se až dvoumetrové (!) závěje a na pomoc uvízlým autům vyrazila i těžká technika.
Obr. 3: Výška sněhu 1. dubna 2013 , zdroj: ČHMÚ
Závěrem dodejme, že ačkoliv březen je v dlouhodobém průměru o zhruba 3,5 °C teplejší než únor, najdou se v historii i případy, kdy březen byl dokonce chladnější než předcházející únor. V takových případech obvykle po nadprůměrně teplém únoru přišel podprůměrně teplý březen. V relativně nedávné době jsme to zažili v roce 1995, kdy v pražském Klementinu byl březnový průměr 4,9 °C, zatímco únorový 6,3 °C. Všechny výše zmíněné březny však doslova blednou před březnem 1785 – průměrná březnová teplota tehdy dosáhla -5,5 °C (viz průběh teploty), zatímco v únoru 1785 byla -2,1 °C. Jde o extrémní březen po všech směrech – právě 1. března byla tehdy v Klementinu naměřena absolutně nejnižší teplota v historii měření: -27,6 °C.
Teploty v pondělí ráno - na celém území budou pod bodem mrazu, většinou jen kolem -5 °C a půjde tak o jedno z nejchladnějších rán od začátku roku, zdroj: Ventusky
Studený vzduch arktického původu postupně zasáhne velkou část střední a východní Evropy. Začátkem příštího týdne zde budou teploty až o 12 °C nižší, než je dlouhodobý průměru pro konec března (vztaženo k hladině 850 hPa, tedy výšce cca 1,5 km). V hladině 850 hPa totiž teplota klesne až k -13 °C, což je nejméně od ledna 2019! Na konci března už má ovšem slunce sílu a tak nás v nižších polohách nečekají celodenní mrazy (pokud by k nám stejně chladný vzduch pronikl v lednu, maximální teploty by i v nížinách zůstaly celý den pod bodem mrazu).
Odchylka teploty vzduchu ve výšce cca 1,5 km (850 hPa) v úterý 24. 3. o půlnoci, zdroj: Wetterzentrale.de
Jde o opravdu výrazný vpád studeného vzduchu, který zřejmě povede i k určitým škodám na vegetaci a v zemědělství, neboť díky velmi teplému únoru a uplynulým březnovým dnům je vývoj rostlin urychlený, v nížinách tak už teď ojediněle kvetou například meruňky. V příštích dnech budou přitom prakticky na celém území budou teploty během nočních hodin opakovaně klesat pod nulu, místy i pod -5 °C. V horských údolích naměříme i pod -10 °C. Na obloze bude totiž jen málo oblačnosti a vzduch bude suchý, což podporuje výrazné ochlazení v noci (tzv. radiační ochlazení).
A jak dlouho tato studená epizoda potrvá? Podle současných předpokladů by se ve druhé polovině příštího pracovního týdne mělo postupně oteplovat a už ve čtvrtek by se teploty měly vrátit k dlouhodobému průměru.
Výrazná ochlazení se v březnu vyskytují
Nabízí se otázka, jak moc je takovýto pozdní návrat zimy a vpád arktického vzduchu obvyklý? Z dlouhodobého pohledu nejde o nic až tak mimořádného, spíš naopak. Občas se návratům zimy v této části roku říká březnová zima. Většina z nás má asi v paměti vlnu studených dnů v březnu před dvěma roky, na jaře 2018, kdy po přechodném oteplení na přelomu první a druhé dekády došlo k opětovnému proniknutí studeného vzduchu a výraznému propadu teplot.
Vývoj teplot v březnu 2018 v Praze - na začátku druhé poloviny měsíce se výrazně ochladilo a vyskytly se i celodenní mrazy
Ještě výraznější byl ale vpád studeného vzduchu o pět let dříve, v roce 2013. Po 10. březnu se tehdy zima vrátila naplno a vydržela až do začátku dubna, přičemž v řadě dnů padaly minimální teplotní rekordy. 4týdenní období od 11. března do 7. dubna bylo nejchladnějším za 100 let. Ještě na přelomu března a dubna i v nížinách napadlo velké množství sněhu (třeba v Ostravě 27 cm, ve Velkých Karlovicích 33 cm). Tehdejší březen přinesl ještě jednu zajímavost u našich východních sousedů – blizard, tedy kombinaci hustého sněžení a vichřice, který zasáhl i nížiny jižního a východního Slovenska. Tvořily se až dvoumetrové (!) závěje a na pomoc uvízlým autům vyrazila i těžká technika.
Obr. 3: Výška sněhu 1. dubna 2013 , zdroj: ČHMÚ
Závěrem dodejme, že ačkoliv březen je v dlouhodobém průměru o zhruba 3,5 °C teplejší než únor, najdou se v historii i případy, kdy březen byl dokonce chladnější než předcházející únor. V takových případech obvykle po nadprůměrně teplém únoru přišel podprůměrně teplý březen. V relativně nedávné době jsme to zažili v roce 1995, kdy v pražském Klementinu byl březnový průměr 4,9 °C, zatímco únorový 6,3 °C. Všechny výše zmíněné březny však doslova blednou před březnem 1785 – průměrná březnová teplota tehdy dosáhla -5,5 °C (viz průběh teploty), zatímco v únoru 1785 byla -2,1 °C. Jde o extrémní březen po všech směrech – právě 1. března byla tehdy v Klementinu naměřena absolutně nejnižší teplota v historii měření: -27,6 °C.
