Silvestrovské ohňostroje znečistily ovzduší i zesílily mlhy, které způsobily tragické dopravní nehody
Oslavy příchodu nového roku jsou tradičně spjaté s ohňostroji. Ty ovšem mají řadu negativních dopadů na ovzduší, jak se mohli lidé ostatně přesvědčit uplynulou noc. Stejně jako každý rok kolem půlnoci došlo ke zvýšení koncentrace prachových částic v ovzduší. Letos byl nárůst i díky teplotní inverzi velmi výrazný. Částice totiž nestoupaly vzhůru a zůstávaly u země. Vůbec největší znečištění po půlnoci zaznamenala stanice v Kladně. Ve středu města naměřila stanice koncentraci částic polétavého prachu (PM10) až 510 µg/m3. Hodinu předtím se přitom pohybovaly koncentrace jen kolem 20 µg/m3. Tak vysoké koncentrace PM10 už jsou pro člověka škodlivé (dobré ovzduší je zpravidla do koncentrací 50 µg/m3, od hodnot 200 µg/m3 je již považováno za velmi špatné a nebezpečné pro lidi). Naštěstí po hodině opět hodnoty rychle klesly. V ostatních městech se hodnoty PM10 kolem půlnoci pohybovaly většinou mezi 50 až 200 µg/m3. Ve většině měst tak bylo možné pozorovat významné zhoršení kvality ovzduší.
Průběh přítomnosti PM10 částic v ovzduší na stanici v centru Kladna za poslední 4 dny - kvůli ohňostrojům se zde krátce a výrazně zvýšily koncentrace polétavého prachu, zdroj: ČHMÚ
Mlhy zesílené ohňostroji způsobily hromadné nehody
Přítomnost polétavého prachu v ovzduší vede při vhodných podmínkách také k tvorbě mlh nebo jejich zesílení (do ovzduší se totiž dostane více kondenzačních jader). Právě takové podmínky nastaly včera. Významné zesílení nočních mlh v důsledku novoročních ohňostrojů bylo pozorováno především v Německu. To po půlnoci ve spojení s hustějším provozem na silnicích vedlo k tragickým nehodám v Německu. Obzvláště zasaženy byly oblasti Porúří, Dolní Sasko a Šlesvicko-Holštýnsko, kde při nehodách došlo ke srážce 50 vozidel. Desítky lidí se zranily a hlášena byla i nejméně dvě úmrtí. Na dálnicích byly hlášeny i hromadné nehody. Na dálnici A3 poblíž Duisburgu se po půlnoci srazilo až 18 aut. Dohlednost v mlhách klesla náhle i pod 5 metrů. Dálnice byly následně uzavřeny. Někde byl provoz obnoven až nad ránem.
Srovnání dohlednosti před půlnocí (horní obrázek pořízený ve 23:50) a po půlnoci při ohňostrojích (dolní obrázek pořízený 00:10), zdroj: DWD
Záběry z dopravních nehod v Německu, které se udály v důsledku hustých mlh
Co je to polétavý prach
Polétavý prach, tedy prachové částice (anglicky particulate matter, odtud používaná zkratka PM) jsou pevné částice rozptýlené ve vzduchu, které jsou tak lehké, že můžou být unášeny vzduchem. Přesnější označení je sice suspendované částice, nicméně polétavý prach je zažitý pojem. Číselný index u písmen PM určuje příslušnou frakci prachových částic v závislosti na jejich maximální velikosti udávané v mikrometrech. Tedy PM2.5 znamená částice menší než 2,5 μm, PM10 pak částice s velikostí do 10 μm. Čím menší částice jsou, tím hlouběji do dýchacího ústrojí člověka pronikají. Větší částice se zachytí už na chloupkách v nose, malé částečky ale můžou pronikat do průdušek nebo i plicních sklípků, což pak může vést ke zdravotním problémům v oblasti horních i dolních cest dýchacích včetně snížení plicních funkcí. Antropogenními zdroji prachových částic jsou spalování uhlí, ropy (a tedy i doprava), dřeva, odpadů, dále těžba surovin a jejich zpracování (zejména cementárny), významná je také stavební činnost. Polétavý prach představuje v Česku v současnosti největší problém z hlediska znečištění ovzduší.
Průběh přítomnosti PM10 částic v ovzduší na stanici v centru Kladna za poslední 4 dny - kvůli ohňostrojům se zde krátce a výrazně zvýšily koncentrace polétavého prachu, zdroj: ČHMÚ
Mlhy zesílené ohňostroji způsobily hromadné nehody
Přítomnost polétavého prachu v ovzduší vede při vhodných podmínkách také k tvorbě mlh nebo jejich zesílení (do ovzduší se totiž dostane více kondenzačních jader). Právě takové podmínky nastaly včera. Významné zesílení nočních mlh v důsledku novoročních ohňostrojů bylo pozorováno především v Německu. To po půlnoci ve spojení s hustějším provozem na silnicích vedlo k tragickým nehodám v Německu. Obzvláště zasaženy byly oblasti Porúří, Dolní Sasko a Šlesvicko-Holštýnsko, kde při nehodách došlo ke srážce 50 vozidel. Desítky lidí se zranily a hlášena byla i nejméně dvě úmrtí. Na dálnicích byly hlášeny i hromadné nehody. Na dálnici A3 poblíž Duisburgu se po půlnoci srazilo až 18 aut. Dohlednost v mlhách klesla náhle i pod 5 metrů. Dálnice byly následně uzavřeny. Někde byl provoz obnoven až nad ránem.
Srovnání dohlednosti před půlnocí (horní obrázek pořízený ve 23:50) a po půlnoci při ohňostrojích (dolní obrázek pořízený 00:10), zdroj: DWD
Záběry z dopravních nehod v Německu, které se udály v důsledku hustých mlh
Co je to polétavý prach
Polétavý prach, tedy prachové částice (anglicky particulate matter, odtud používaná zkratka PM) jsou pevné částice rozptýlené ve vzduchu, které jsou tak lehké, že můžou být unášeny vzduchem. Přesnější označení je sice suspendované částice, nicméně polétavý prach je zažitý pojem. Číselný index u písmen PM určuje příslušnou frakci prachových částic v závislosti na jejich maximální velikosti udávané v mikrometrech. Tedy PM2.5 znamená částice menší než 2,5 μm, PM10 pak částice s velikostí do 10 μm. Čím menší částice jsou, tím hlouběji do dýchacího ústrojí člověka pronikají. Větší částice se zachytí už na chloupkách v nose, malé částečky ale můžou pronikat do průdušek nebo i plicních sklípků, což pak může vést ke zdravotním problémům v oblasti horních i dolních cest dýchacích včetně snížení plicních funkcí. Antropogenními zdroji prachových částic jsou spalování uhlí, ropy (a tedy i doprava), dřeva, odpadů, dále těžba surovin a jejich zpracování (zejména cementárny), významná je také stavební činnost. Polétavý prach představuje v Česku v současnosti největší problém z hlediska znečištění ovzduší.
