Povodně na řece Mississippi mohou mít katastrofální dopady
Letošní zima a jaro byly ve velké části centrálních oblastí Spojených států amerických mimořádně bohaté na srážky (ostatně posledních 12 měsíců bylo v USA nejvlhčích od počátku pozorování). V zimě se jednalo o vydatné sněžení, střídané na jaře intenzivními dešti spojenými s prudkým táním sněhu. Výsledkem byla masivní povodňová vlna, která postupně dorazila i na největší americkou řeku Mississippi. Vzhledem k rovinatému terénu je postup povodňové vlny k ústí řeky v Mexickém zálivu jen velmi pomalý a na mnoha místech jsou hlášeny nejvyšší úrovně hladiny za několik desítek let. Obzvláště na dolní Mississippi jde pak o nejdéle trvající povodeň od roku 1927, koncem května bude i délka této povodně překonána (obr. 1).
Obr. 1: Výška hladiny řeky Mississippi ve Vicksburgu - hranici povodně překonala 17. února (ze žluté oblasti se dostala do oranžové), podle předpovědi povodeň skončí až po 1. červnu, zdroj: NWS
Povodňová vlna už sama o sobě způsobila (a ještě způsobí) značné materiální škody, je tu ale ještě jedna eventualita, která by mohla mít dopady dokonce katastrofické. Jde o místo ležící asi 200 km severozápadně od New Orleans, v Louisianě, označované jako kontrolní systém staré řeky. Jedná se o masivní soustavu ochranných valů z betonu, která byla dokončena v roce 1963 a změnila koryto řeky, mimo jiné pro snadnější plavbu lodí do New Orleans. Toto nové koryto řeky má ale pomaleji tekoucí proud, a tak během času vede velké množství sedimentů nesené Mississippi k postupnému zanášení říčních kanálů. Ve finále pak vede i k vyšším stavům řeky během povodní. Jde doslova o Achilovu patu USA – v případě jejího porušení by totiž velká část vody z Mississippi vyrazila do Mexického zálivu kratší cestou přes řeku Atchafalaya (obr. 2). To by ale vedlo k naprosté katastrofě pro lodní dopravu. Po řece Atchafalaya by totiž v prvních měsících bez výraznějších úprav koryta nebyla možná a původní trasa směrem k New Orleans by mohla být zablokována masivními říčními sedimenty, případně splavná jen za cenu náročného bagrování těchto sedimentů.
Pokud by k tomuto scénáři opravdu došlo, znamenalo by to obrovské ekonomické škody – dopady uzavření Mississippi se odhadují na téměř 300 miliónů amerických dolarů za den! Ještě závažnější následky by ale měl fakt, že by byl závažně omezen export obilovin z USA, z nichž 60 procent putuje právě po Mississippi. Kapacita náhradních dopravních prostředků (vlaky, kamiony) je jednoduše nedostatečná. Finálním důsledkem by tak mohlo být i zvýšení celosvětových cen některých potravin a jejich nedostatek v méně rozvinutých částech světa.
Samozřejmě není v tuto chvíli jasné, jestli současná povodňová vlna povede k tomuto katastrofickému scénáři, věřme, že nikoliv. V souvislosti se změnou klimatu a častějším i větším povodním na dolní Mississippi ale pravděpodobnost této varianty v příštích dekádách bez výraznějších zásahů do systému kanálů na řece poroste.
Obr. 2: Schéma dolního toku Mississippi, kde se vlévá do Mexického zálivu - tahle oblast je klíčová pro lodní dopravu a právě zde hrozí, že se řeka vydá opět původním korytem, zdroj: NASA
Obr. 1: Výška hladiny řeky Mississippi ve Vicksburgu - hranici povodně překonala 17. února (ze žluté oblasti se dostala do oranžové), podle předpovědi povodeň skončí až po 1. červnu, zdroj: NWS
Povodňová vlna už sama o sobě způsobila (a ještě způsobí) značné materiální škody, je tu ale ještě jedna eventualita, která by mohla mít dopady dokonce katastrofické. Jde o místo ležící asi 200 km severozápadně od New Orleans, v Louisianě, označované jako kontrolní systém staré řeky. Jedná se o masivní soustavu ochranných valů z betonu, která byla dokončena v roce 1963 a změnila koryto řeky, mimo jiné pro snadnější plavbu lodí do New Orleans. Toto nové koryto řeky má ale pomaleji tekoucí proud, a tak během času vede velké množství sedimentů nesené Mississippi k postupnému zanášení říčních kanálů. Ve finále pak vede i k vyšším stavům řeky během povodní. Jde doslova o Achilovu patu USA – v případě jejího porušení by totiž velká část vody z Mississippi vyrazila do Mexického zálivu kratší cestou přes řeku Atchafalaya (obr. 2). To by ale vedlo k naprosté katastrofě pro lodní dopravu. Po řece Atchafalaya by totiž v prvních měsících bez výraznějších úprav koryta nebyla možná a původní trasa směrem k New Orleans by mohla být zablokována masivními říčními sedimenty, případně splavná jen za cenu náročného bagrování těchto sedimentů.
Pokud by k tomuto scénáři opravdu došlo, znamenalo by to obrovské ekonomické škody – dopady uzavření Mississippi se odhadují na téměř 300 miliónů amerických dolarů za den! Ještě závažnější následky by ale měl fakt, že by byl závažně omezen export obilovin z USA, z nichž 60 procent putuje právě po Mississippi. Kapacita náhradních dopravních prostředků (vlaky, kamiony) je jednoduše nedostatečná. Finálním důsledkem by tak mohlo být i zvýšení celosvětových cen některých potravin a jejich nedostatek v méně rozvinutých částech světa.
Samozřejmě není v tuto chvíli jasné, jestli současná povodňová vlna povede k tomuto katastrofickému scénáři, věřme, že nikoliv. V souvislosti se změnou klimatu a častějším i větším povodním na dolní Mississippi ale pravděpodobnost této varianty v příštích dekádách bez výraznějších zásahů do systému kanálů na řece poroste.
Obr. 2: Schéma dolního toku Mississippi, kde se vlévá do Mexického zálivu - tahle oblast je klíčová pro lodní dopravu a právě zde hrozí, že se řeka vydá opět původním korytem, zdroj: NASA
