Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Většinou beze srážek a přechodně i polojasno

Před 20 lety v Čechách začaly katastrofální povodně

Před 20 lety zasáhly Česko katastrofální povodně. Přišly jen 5 let po extrémních záplavách v roce 1997 a tentokrát zasáhly především Čechy. Podobně jako tenkrát i nyní přinesly mimořádně vydatné deště tlakové níže mající svůj původ ve Středomoří – což je mimochodem velmi časté pro rozsáhlé povodňové situace ve střední Evropě. V roce 2002 šlo přitom o dvě níže, které přinesly dvě vlny srážek v časovém odstupu necelého týdne.

Níže a jejich postup
Postup středu tlakové níže při první (vlevo) a druhé (vpravo) povodňové vlny, zdroj: Meteorologické zprávy 2002

První vlna začala 6. srpna, kdy nad jižní části Česka doputovaly srážky a oblačnost související s tlakovou níží, která se předtím vytvořila nad severní Itálií. Vydatné deště zasáhly především oblast Novohradských hor a Šumavy. Právě na jejich svazích se při severozápadním větru, který vál v týlu zmíněné tlakové níže, uplatnilo návětrné zesílení srážek, zejména 7. srpna. Ten den spadlo nejvíc vody na stanici Pohorská Ves (v Novohradských horách), a to 180,5 mm! Za dva dny tam napršelo dokonce 277,7 mm. Na druhém místě se umístila stanice Staré Hutě (asi 10 km od Pohorské Vsi), s úhrnem 254,3 mm. Tyto dvoudenní úhrny srážek více než dvakrát překročily hodnotu 100leté srážky! Výsledkem takto intenzivních srážek byly masivní vzestupy toků odvodňujících Šumavu, a především Novohradské hory. Na Malši a jejích přítocích byla často překročena úroveň 200leté vody, místy šlo dokonce o víc než pětisetletou povodeň (například v Římově na Malši, ale i na Vltavě v Český Budějovicích)!

Srážky
Množství vody spadlé od 6. do 7. 8. 2002, zdroj: chmi.cz

Průtok
Doba opakování kulminačního průtoku 1. vlny, zdroj: chmi.cz

Předpověď srážek a s ní spojených povodních v rámci této první povodňové vlny byla poměrně obtížná a nepříliš úspěšná. Numerické modely totiž většinou výrazně podceňovaly spadlá množství srážek. První varování se tak vydalo až při výskytu intenzivního deště. Okluzní fronta spojená s tlakovou níží se 7. srpna nad jižními Čechami udržovala prakticky bez pohybu, taky poněkud v rozporu s očekáváním. To vedlo i k podcenění velikosti kulminačních průtoků na tocích v zasažených oblastech (například na Malši se čekala kulminace pod úrovní 100leté povodně).

Sotva odezněly srážky první vlny, už se přes západní Evropu blížila další tlaková níže, která následně podpořila prohloubení cyklóny nad Janovským zálivem. Ta se odtud vydala směrem k severovýchodu, později až k severu, neboť východní směr blokovala tlaková výše nad východní Evropou. Postup této níže a s ní spojené srážky byly tentokrát modely simulovány výrazně lépe a s větším předstihem. Už 10. srpna tak začalo být zřejmé, že Česko čekají rozsáhlé povodně, 11. srpna se pak slovíčko rozsáhlé změnilo až na katastrofální.


Zprávy z 11. srpna 2002 - už je zřejmé, že Česko čeká druhá vlna povodní, která bude ještě horší než ta předchozí

Srážky dorazily nad Česko během 11. srpna, a souvisely především s okluzní frontou, postupující zvolna k západu. Na stanici Slavkov na Českokrumlovsku spadlo 157,4 mm za 24 hodin. Velkou část jižních Čech ale zasáhly srážky přesahující 100 mm. Následující den, 12. 8., pršelo v celé západní polovině Čech, přičemž intenzita srážek byla mimořádná, v oblasti trvalých srážek se tvořila i jádra konvektivních buněk přinášejících lokální zesílení deště. Okluzní fronta ležela zhruba na úrovní České Budějovice – Liberec, a následně se začala přesouvat zpět k východu v souvislosti s postupem tlakové níže nad Polsko. To bylo příčinou dlouhotrvajících vydatných dešťů. A protože v týlu tlakové níže zesilovalo severozápadní proudění, začal se výrazně uplatňovat návětrný efekt, tentokrát nejen na jihu Čech, ale i v Krušných horách, a na severu a severovýchodě Čech. Na většině území Čech spadlo 20 až 100 mm, ojediněle až 130 mm. Nejvíc vody ale – právě díky zmíněnému návětří – dostaly Krušné hory, kde na stanici Cínovec za 24 hodin naměřili 312 mm! Šlo o trojnásobek 100leté hodnoty! 13. srpna už od jihozápadu déšť ustává, ale na severu ještě prší velmi vydatně – Knajpa v Jizerských horách hlásí 278 mm. 14. srpna už prší významněji jen na Moravě a ve Slezsku, kde to ale nevyvolalo významnější zvýšení hladin řek.

Srážky
Množství vody spadlé od 11. do 13. 8. 2002, zdroj: chmi.cz

Srážky
Množství vody spadlé od 6. do 15. 8. 2002, zdroj: chmi.cz

Zato na tocích v povodí Vltavy bylo odezva mimořádně dramatická. Vzhledem k nasycenosti půdy na jihu Čech po předchozí povodňové vlně, reagovaly řeky prudkým nárůstem a výrazným přesáhnutím nejvyššího stupně povodňové aktivity. V povodí Malše zažili během pouhých šesti dnů druhou až 500letou povodeň (v Roudném šlo ve druhém případě dokonce o tisíciletou vodu). V Českých Budějovicích na Vltavě se jednalo o tisíciletou povodeň. Podobně extrémní byly povodňové vlny taky na Úhlavě, Úslavě, Otavě v Písku a nebo Lužnici. A minimálně pětisetletá voda se hnala i Berounkou. Nejsledovanější byla situace v Praze, kde se sešly povodňové vlny z Vltavy, Berounky a Sázavy – 14. srpna po poledni kulminovala Vltava v centru města na úrovni 500leté vody – výrazně tak překonala hodnotu z poslední velké povodně v roce 1890, kdy byl poničen Karlův most. Následně se povodňová vlna přelila do Labe, které kulminovalo v Ústí na úrovni 100- až 200leté vody. Z moravských řek byl výraznější vzestup zaznamenán jen na Dyji v Podhradí, kde šlo o 200letou povodeň. Voda z Krušných hor většinou odtekla na německou stranu, kde způsobila katastrofální povodně, zatímco na české straně byla odezva relativně mírná.

Průtok
Doba opakování kulminačního průtoku 2. vlny, zdroj: chmi.cz

Objem spadlé vody byl v srpnu 2002 opravdu mimořádný, v povodí Vltavy dosáhl téměř 5 kilometrů krychlových. A na jihu Čech spadlo za srpen 2002 až 60 % obvyklého ročního úhrnu srážek. Celkově si povodně vyžádaly 17 obětí, škody přes 70 miliard korun, evakuaci 225 tisíc lidí, 753 zaplavených obcí a 260 poškozených mostů. Od té doby jsme podobně velké povodně nezažili, i když začátkem června 2013 byly zejména ve středních a severovýchodních Čechách lokálně dosaženy 100leté průtoky. Na mnoha místech se tehdy osvědčila protipovodňová opatření vybudovaná v reakci na záplavy z roku 2002.

Praha
Významné povodně, které zasáhly Prahu od roku 1827 do roku 2002 (dle průtoku), zdroj: bezpecnost.praha.eu