Povodně v Německu způsobila tlaková níže bez pohybu, nasávala teplý a výjimečně vlhký vzduch z východu
Západní Německo se vzpamatovává z katastrofálních a mimořádně ničivých i tragických povodní, které zasáhly zejména spolkové země Porýní-Falc a Severní Porýní – Vestfálsko. Příčinou mimořádných záplav byly extrémní srážky, které s v dané oblasti vyskytly v první polovině tohoto týdne. Za 72 hodin spadlo v západních regionech Německa v širokém okolí Düsseldorfu 50 až 120 mm, ojediněle ale i přes 150 litrů vody na metr čtvereční! Na meteorologické stanici Rheinbach-Todenfeld spadlo 158 mm během pouhých 24 hodin, většina z toho během noci ze středy na čtvrtek. Řada stanic ze zasažené oblasti zaznamenala nové 24hodinové rekordy srážek, přičemž z oblasti Eifel jsou nové hlášeny nové rekordy vyšší o 50 až 60 mm oproti starým. Mimochodem, podle radarových odhadů mohlo v okolí města Hagen spadnout dokonce přes 200 mm! Jde o srážky, které se v dlouhodobém průměru vyskytují maximálně jednou za 100 až 200 nebo i víc let.
Srážkové úhrny po 24 hodinách (dnech) - první obrázek ukazuje srážky za pondělí, následuje úterý a poslední je středa, kdy se právě vyskytly extrémní úhrny v oblasti Eifel (temně červená barva na mapě), zdroj: dwd.de
Celkové srážkové úhrny za 72 hodin v Německu, zdroj: dwd.de
To jsou tedy naměřené sumy, které vedly k oněm dramatickým povodním. Co ale mohlo za tyto extrémní srážky, které navíc zasáhly i sousední oblasti zemí Beneluxu? Na vině byla v přízemním tlakovém poli nepříliš hluboká tlaková níže Bernd, která se ale několik dnů udržovala nad Německem bez výraznějšího pohybu. Důvodem, proč se cyklóna Bernd nepohybovala, souvisela s blokováním tlakovými výšemi, jednak nad východní, jednak nad západní Evropou. Důležitý byl i fakt, že tato tlaková níže nasávala teplý a výjimečně vlhký vzduch z východu, který pocházel až z oblasti Středomoří. Nad středním Německem se pak vytvořilo teplotní (a vlhkostní) rozhraní oddělující tento vzduch od chladnějšího a suššího vzduchu nad jihozápadní částí země. To pak vedlo k intenzivním srážkám trvalého charakteru podél tohoto rozhraní. V teplém vzduchu, který byl často labilně zvrstven, se navíc vytvářela i vertikálně mohutná konvektivní jádra, která mohla za přechodné lokální zesílení deště. A právě poměrně stacionární poloha níže a tohoto rozhraní pak vedla k tomu, že se srážky vyskytovaly delší dobu nad stejnou oblastí, což vedlo k výše zmíněným extrémním úhrnům.
Na analýze tzv. ekvivalentní potenciální teploty v hladině 850 hPa je dobře patrný jazyk teplého a vlhkého vzduchu (čím vyšší hodnoty teploty, tím teplejší a vlhčí vzduch je), které se nad Německo natahuje z východu až jihovýchodu, zdroj: www1.wetter3.de
Povětrnostní situace nad Evropou po půlnoci 14. července - nad Německem je patrná tlaková níže, jejíž pohyb blokují okolní tlakové výše, zdroj: dwd.de
Kombinace toho, že srážky spadly v hustě zalidněné oblasti, jejíž reliéf není pro tak extrémní srážky přizpůsoben, potom vedla ke katastrofickým povodním s vysokým počtem obětí. Koryta řek zde nejsou schopna odvést tak extrémní srážky. Například v Alpách by podobné množství srážek tak významné komplikace nezpůsobilo, ale zde řeky hloubí tisíce let pravidelné vydatné deště i jarní tání sněhu.
Zajímavý je i další vývoj tlakové níže Bernd – zatímco v přízemních hladinách se vyplnila, ve vyšších přetrvává jako výšková tlaková níže a přesouvá se k jihovýchodu přes Alpy nad severní Jadran. Během tohoto víkendu pak bude příčinou dalších srážek ve střední a jižní Evropě. Vydatně pršet by přitom mělo na severním návětří Alp (může spadnout přes 120 mm), ale bouřky s přívalovými srážkami hrozí i v Česku – vzhledem k výškovému charakteru níže půjde spíš o nesouvislá pole srážek, jejichž lokalizace není úplně jednoduchá. Potenciál lokálně vydatnějších dešťů v sobotu a v první polovině neděle je ale nad Českem a okolím poměrně velký.
Srážkové úhrny po 24 hodinách (dnech) - první obrázek ukazuje srážky za pondělí, následuje úterý a poslední je středa, kdy se právě vyskytly extrémní úhrny v oblasti Eifel (temně červená barva na mapě), zdroj: dwd.de
Celkové srážkové úhrny za 72 hodin v Německu, zdroj: dwd.de
To jsou tedy naměřené sumy, které vedly k oněm dramatickým povodním. Co ale mohlo za tyto extrémní srážky, které navíc zasáhly i sousední oblasti zemí Beneluxu? Na vině byla v přízemním tlakovém poli nepříliš hluboká tlaková níže Bernd, která se ale několik dnů udržovala nad Německem bez výraznějšího pohybu. Důvodem, proč se cyklóna Bernd nepohybovala, souvisela s blokováním tlakovými výšemi, jednak nad východní, jednak nad západní Evropou. Důležitý byl i fakt, že tato tlaková níže nasávala teplý a výjimečně vlhký vzduch z východu, který pocházel až z oblasti Středomoří. Nad středním Německem se pak vytvořilo teplotní (a vlhkostní) rozhraní oddělující tento vzduch od chladnějšího a suššího vzduchu nad jihozápadní částí země. To pak vedlo k intenzivním srážkám trvalého charakteru podél tohoto rozhraní. V teplém vzduchu, který byl často labilně zvrstven, se navíc vytvářela i vertikálně mohutná konvektivní jádra, která mohla za přechodné lokální zesílení deště. A právě poměrně stacionární poloha níže a tohoto rozhraní pak vedla k tomu, že se srážky vyskytovaly delší dobu nad stejnou oblastí, což vedlo k výše zmíněným extrémním úhrnům.
Na analýze tzv. ekvivalentní potenciální teploty v hladině 850 hPa je dobře patrný jazyk teplého a vlhkého vzduchu (čím vyšší hodnoty teploty, tím teplejší a vlhčí vzduch je), které se nad Německo natahuje z východu až jihovýchodu, zdroj: www1.wetter3.de
Povětrnostní situace nad Evropou po půlnoci 14. července - nad Německem je patrná tlaková níže, jejíž pohyb blokují okolní tlakové výše, zdroj: dwd.de
Kombinace toho, že srážky spadly v hustě zalidněné oblasti, jejíž reliéf není pro tak extrémní srážky přizpůsoben, potom vedla ke katastrofickým povodním s vysokým počtem obětí. Koryta řek zde nejsou schopna odvést tak extrémní srážky. Například v Alpách by podobné množství srážek tak významné komplikace nezpůsobilo, ale zde řeky hloubí tisíce let pravidelné vydatné deště i jarní tání sněhu.
Zajímavý je i další vývoj tlakové níže Bernd – zatímco v přízemních hladinách se vyplnila, ve vyšších přetrvává jako výšková tlaková níže a přesouvá se k jihovýchodu přes Alpy nad severní Jadran. Během tohoto víkendu pak bude příčinou dalších srážek ve střední a jižní Evropě. Vydatně pršet by přitom mělo na severním návětří Alp (může spadnout přes 120 mm), ale bouřky s přívalovými srážkami hrozí i v Česku – vzhledem k výškovému charakteru níže půjde spíš o nesouvislá pole srážek, jejichž lokalizace není úplně jednoduchá. Potenciál lokálně vydatnějších dešťů v sobotu a v první polovině neděle je ale nad Českem a okolím poměrně velký.
