Statistická pravděpodobnost bílých Vánoc
Za 9 dní začnou Vánoce a objevují se již i první předpovědi počasí. Ty zatím slibují spíše teplejší svátky se sněhem jen na horách. Naposledy jsme sněhobílé Vánoce na celém území zažili v roce 2001, tedy před více než 10 lety. Tehdy Česko v prosinci sevřela zima. Souvislá sněhová pokrývka se začala tvořit již 10. prosince a díky nízkým teplotám se udržela po celý zbytek měsíce. Dne 23. prosince po hustém sněžení v Praze Ruzyni leželo 17 cm sněhu a teploty ráno klesly až k -15 °C. V roce 2010 sice v Čechách sněhová pokrývka také na většině území ležela a nebyla zrovna zanedbatelná (v nižších polohách leželo i přes 10 cm sněhu), ale na Moravě mnohde byla jen zelená tráva.
Statistická pravděpodobnost sněhobílého Štědrého dne
Jaká je statistická pravděpodobnost sněhobílého Štědrého dne v Česku? Pro její určení můžeme vyhledat poměr roků, kdy se sníh vyskytl, k těm bez sněhu v období od roku 1982 do roku 2012 (za posledních 30 let). Pravděpodobnost, že bude sněhobílý Štědrý den v nižších polohách, je nízká. V Praze činí jen 30%, a pokud se zde sněhová pokrývka vyskytne, je vysoká v průměru 4 cm. Samotná pravděpodobnost, že v Praze na Štědrý den bude přímo sněžit, činí pouhých 12 %. Podobně je na tom Brno nebo Holešov na Moravě. O něco vyšší pravděpodobnost bílého Štědrého dne má Ostrava, Ústí nad Labem nebo Tušimice na severu naší země. Přibližně v polohách nad 400 až 500 m n. m. se hodnota pravděpodobnosti bílého Štědrého dne dostává nad 50%. Jistota sněhobílých Vánoc je na Lysé hoře, kde byl v uvedeném období každý rok sníh. V průměru zde leží kolem 54 cm sněhu. Podobně vysoké pravděpodobnosti dosahuje i šumavský Churáňov, kde se jen v roce 1987 nevyskytl žádný sníh (teploty se tehdy na Boží hod šplhaly až na 10 °C).
Tip: Archiv počasí
Mapa ukazuje statistickou pravděpodobnost bílého Štědrého dne a průměrnou výšku sněhové pokrývky na Štědrý den na jednotlivých místech České republiky podle dlouhodobých pozorování.
Graf ukazuje výšku sněhové pokrývky (v cm) od roku 1982 na stanici ČHMÚ v Praze Libuši v letech, kdy se sněhová pokrývka vyskytla (naposledy v roce 2010).
Statistická pravděpodobnost sněhobílého Štědrého dne
Jaká je statistická pravděpodobnost sněhobílého Štědrého dne v Česku? Pro její určení můžeme vyhledat poměr roků, kdy se sníh vyskytl, k těm bez sněhu v období od roku 1982 do roku 2012 (za posledních 30 let). Pravděpodobnost, že bude sněhobílý Štědrý den v nižších polohách, je nízká. V Praze činí jen 30%, a pokud se zde sněhová pokrývka vyskytne, je vysoká v průměru 4 cm. Samotná pravděpodobnost, že v Praze na Štědrý den bude přímo sněžit, činí pouhých 12 %. Podobně je na tom Brno nebo Holešov na Moravě. O něco vyšší pravděpodobnost bílého Štědrého dne má Ostrava, Ústí nad Labem nebo Tušimice na severu naší země. Přibližně v polohách nad 400 až 500 m n. m. se hodnota pravděpodobnosti bílého Štědrého dne dostává nad 50%. Jistota sněhobílých Vánoc je na Lysé hoře, kde byl v uvedeném období každý rok sníh. V průměru zde leží kolem 54 cm sněhu. Podobně vysoké pravděpodobnosti dosahuje i šumavský Churáňov, kde se jen v roce 1987 nevyskytl žádný sníh (teploty se tehdy na Boží hod šplhaly až na 10 °C).
Tip: Archiv počasí
Mapa ukazuje statistickou pravděpodobnost bílého Štědrého dne a průměrnou výšku sněhové pokrývky na Štědrý den na jednotlivých místech České republiky podle dlouhodobých pozorování.
Graf ukazuje výšku sněhové pokrývky (v cm) od roku 1982 na stanici ČHMÚ v Praze Libuši v letech, kdy se sněhová pokrývka vyskytla (naposledy v roce 2010).
