Rok 2015 míří k nejteplejšímu v historii měření
Vysoké teploty, na které jsme v posledních měsících zvyklí, a které překonávají často rekordní hodnoty, můžeme nalézt i jinde po světě. Není tak žádným překvapením, že podle WMO (Světová meteorologická organizace) se rok 2015 s největší pravděpodobností do historie měření a pozorování (od roku 1850) zapíše jako ten úplně nejteplejší. Kladné odchylky od průměrných teplot ale nebyly na celé Zemi, v některých částech světa letošní rok skončí spíše jako chladný, ale takových oblastí bude jen málo.
Odchylka od roční průměrné teploty vzduchu na Zemi od dlouhodobého normálu 1961 až 1990 založena na údajích Met Office (černá čára), NOAA (oranžová) a NASA (modrá), zdroj: WMO
WMO vydala na konci listopadu zprávu, podle které je na základě měření od ledna do října (2015) odchylka teploty vzduchu na Zemi okolo +1 °C ve srovnání s průměrnou teplotou před rozvojem průmyslu (1850-1899) a přibližně 0,7 °C nad dlouhodobým normálem 1961 až 1990 (ten činí 14,0 °C). To znamená, že do konce října byl rok 2015 nejteplejším v historii měření (překonal tak doposavad nejteplejší rok 2014, a to podle Met Office až o 0,15 °C). Tyto hodnoty byly odvozeny z měření (leden až říjen) meteorologických stanic na pevnině a u vodní hladiny data pořizovaly lodě a bóje.
Barevně znázorněná odchylka teploty (leden až říjen 2015) od normálu 1961 až 1990. Zvýrazněny jsou oblasti s neobvykle teplým (+) či chladným (-) obdobím, zdroj: WMO
Léto 2015 v Evropě z pohledu odchylky (°C) od dlouhodobého průměru v tomto období, zdroj: WMO
Nadprůměrné byly teploty nad většinou oblastí zemského povrchu a oceánů. Vyskytlo se nespočet horkých vln, které i u nás přepisovaly tabulky rekordů a například v Indii byla v květnu a červnu průměrná maximální teplota nad 42 °C, lokálně i přes 45 °C! Objevila se však i místa, kde se vyskytly teploty nižší, než je obvyklé. Bylo tomu tak zejména na Antarktidě, dále pak ve východní části Severní Ameriky a nejchladnější v historii byl i říjen v Argentině. Chladnější byly také oblasti oceánů okolo jihu Grónska a severovýchodního nebo jihozápadního Atlantiku a vody kolem Antarktidy.
Anomálie srážek za prvních deset měsíců roku 2015 (v porovnání s lety 1951 až 2010) vyjádřena statistickou veličinou percentil, zdroj: WMO
Vysoká teplota na Zemi v letošním roce je způsobena řadou faktorů, z nichž nejvýznamnější je silné El Niño a působení člověka (zejména na jaře se nad severní polokoulí vyskytovalo velmi vysoké množství skleníkových plynů). El Niño je jev, kdy dochází podél rovníku u pobřeží Ameriky k růstu teploty povrchu moře. Následkem toho jsou zde srážky vydatnější než obvykle. Naproti tomu u pobřeží jihovýchodní Asie a Austrálie převládá spíše sušší období. Letos je zmíněný jev poměrně silný a stále ještě získává na síle. Očekává se, že jeho vliv by měl být patrný i v následujícím roce.
Dopady El Niña byly letos díky nadnormálním srážkám patrné zejména na jihu USA, v Mexiku, Bolívii nebo i například v jihovýchodní Evropě. Jihoamerické Chile v březnu zažilo rozsáhlé povodně a sesuvy půdy, v Marrakechi (Maroko) dokonce v srpnu během jedné hodiny spadlo 35,9 mm srážek, což v tamních podmínkách představuje třináctkrát překročený měsíční normál. Naopak sucho postihlo Centrální Ameriku, Karibskou oblast, Indonésii (velké množství lesních požárů), část centrální Evropy nebo například západ Severní Ameriky, který suchem trpí dlouhodobě.
Do 10. listopadu se vyskytlo celkem 84 tropických bouří, což je srovnatelné s průměrem (1981-2010), který je pro toto období 85. Hurikán Patricia, který ovlivnil v říjnu počasí v Mexiku, se stal nejsilnějším hurikánem historie.
Rozdílný je letos také přírůstek ledu v polárních oblastech. Zatímco v Arktidě se ho vyskytlo rekordně málo během období jeho maximální rozlohy a minimální pokrývka byla čtvrtá nejmenší od dob počátku měření v roce 1979 (za pomocí družic), v Antarktidě bylo letošní maximální zalednění šestnácté největší v historii a minimální dokonce čtvrté největší.
Odchylka od roční průměrné teploty vzduchu na Zemi od dlouhodobého normálu 1961 až 1990 založena na údajích Met Office (černá čára), NOAA (oranžová) a NASA (modrá), zdroj: WMO
WMO vydala na konci listopadu zprávu, podle které je na základě měření od ledna do října (2015) odchylka teploty vzduchu na Zemi okolo +1 °C ve srovnání s průměrnou teplotou před rozvojem průmyslu (1850-1899) a přibližně 0,7 °C nad dlouhodobým normálem 1961 až 1990 (ten činí 14,0 °C). To znamená, že do konce října byl rok 2015 nejteplejším v historii měření (překonal tak doposavad nejteplejší rok 2014, a to podle Met Office až o 0,15 °C). Tyto hodnoty byly odvozeny z měření (leden až říjen) meteorologických stanic na pevnině a u vodní hladiny data pořizovaly lodě a bóje.
Barevně znázorněná odchylka teploty (leden až říjen 2015) od normálu 1961 až 1990. Zvýrazněny jsou oblasti s neobvykle teplým (+) či chladným (-) obdobím, zdroj: WMO
Léto 2015 v Evropě z pohledu odchylky (°C) od dlouhodobého průměru v tomto období, zdroj: WMO
Nadprůměrné byly teploty nad většinou oblastí zemského povrchu a oceánů. Vyskytlo se nespočet horkých vln, které i u nás přepisovaly tabulky rekordů a například v Indii byla v květnu a červnu průměrná maximální teplota nad 42 °C, lokálně i přes 45 °C! Objevila se však i místa, kde se vyskytly teploty nižší, než je obvyklé. Bylo tomu tak zejména na Antarktidě, dále pak ve východní části Severní Ameriky a nejchladnější v historii byl i říjen v Argentině. Chladnější byly také oblasti oceánů okolo jihu Grónska a severovýchodního nebo jihozápadního Atlantiku a vody kolem Antarktidy.
Anomálie srážek za prvních deset měsíců roku 2015 (v porovnání s lety 1951 až 2010) vyjádřena statistickou veličinou percentil, zdroj: WMO
Vysoká teplota na Zemi v letošním roce je způsobena řadou faktorů, z nichž nejvýznamnější je silné El Niño a působení člověka (zejména na jaře se nad severní polokoulí vyskytovalo velmi vysoké množství skleníkových plynů). El Niño je jev, kdy dochází podél rovníku u pobřeží Ameriky k růstu teploty povrchu moře. Následkem toho jsou zde srážky vydatnější než obvykle. Naproti tomu u pobřeží jihovýchodní Asie a Austrálie převládá spíše sušší období. Letos je zmíněný jev poměrně silný a stále ještě získává na síle. Očekává se, že jeho vliv by měl být patrný i v následujícím roce.
Dopady El Niña byly letos díky nadnormálním srážkám patrné zejména na jihu USA, v Mexiku, Bolívii nebo i například v jihovýchodní Evropě. Jihoamerické Chile v březnu zažilo rozsáhlé povodně a sesuvy půdy, v Marrakechi (Maroko) dokonce v srpnu během jedné hodiny spadlo 35,9 mm srážek, což v tamních podmínkách představuje třináctkrát překročený měsíční normál. Naopak sucho postihlo Centrální Ameriku, Karibskou oblast, Indonésii (velké množství lesních požárů), část centrální Evropy nebo například západ Severní Ameriky, který suchem trpí dlouhodobě.
Do 10. listopadu se vyskytlo celkem 84 tropických bouří, což je srovnatelné s průměrem (1981-2010), který je pro toto období 85. Hurikán Patricia, který ovlivnil v říjnu počasí v Mexiku, se stal nejsilnějším hurikánem historie.
Rozdílný je letos také přírůstek ledu v polárních oblastech. Zatímco v Arktidě se ho vyskytlo rekordně málo během období jeho maximální rozlohy a minimální pokrývka byla čtvrtá nejmenší od dob počátku měření v roce 1979 (za pomocí družic), v Antarktidě bylo letošní maximální zalednění šestnácté největší v historii a minimální dokonce čtvrté největší.
