Většina Ruska, Běloruska či Skandinávie je už nyní pod sněhem. Až rekordní přívaly sněhu v minulém týdnu hlásily oblasti v Severní Americe kolem Velkých jezer. První sníh se objevil také na většině našeho území a na horách už otevírají první lyžařské areály. Hřebeny Šumavy hlásí necelých 40 cm sněhu, což je nadprůměrné množství pro konec listopadu. Podle posledních měření je dokonce současná rozloha (41 miliónů kilometrů čtverečních) souvislé sněhové pokrývky na severní polokouli pro konec listopadu největší za dobu pozorování od roku 1967.


Rozloha souvislé sněhové pokrývky na severní polokouli - fialově je znázorněn letošní rok a modře dosavadní maximum za 56 let, zdroj: globalcryospherewatch.org

Nabízí se otázka, jaký vliv bude mít nadprůměrná rozloha sněhové pokrývky na počasí a nadcházející zimu. Již nyní Sibiř hlásí výrazně podprůměrné teploty. Za Uralem jsou až o 20 °C nižší, než činí dlouhodobé průměry. Teploty zde klesají i pod -40 °C, což jsou na listopad velmi nízké hodnoty. Obecně větší rozloha sněhové pokrývky přináší i nižší teploty a chladnější zimy. U nás ve střední Evropě se ale nadprůměrná rozloha sněhové pokrývky nemusí nijak projevit, neboť může převládat proudění z Atlantiku, které do Evropy nepustí studený vzduch ze Sibiře či Arktidy. Pokud by ovšem do Evropy pronikl, tak by mohl přinést i silnější mrazy. Prokázaná propojenost mezi rozlohou sněhové pokrývky na začátku zimy a následným průběhem zimy u nás ovšem neexistuje.


Rozloha sněhové pokrývky 25. listopadu ve světě (znázorněna bíle) - téměř celé Rusko je pod sněhem, zdroj: globalcryospherewatch.org

Dodejme, že rozloha zalednění na severní polokouli v oblasti Arktidy je naopak výrazně podprůměrná. Letošní rok je dokonce blízko minimálních hodnot z roku 2012. Rozsah zalednění je totiž více závislý na teplotách, které jsou v oblasti Arktidy dlouhodobě nadprůměrné.


Rozloha zalednění v oblasti Arktidy - letošní rok znázorněn modrou čarou, zdroj: nsidc.org