Včera k nám začal plně pronikat teplejší vzduch z Atlantiku. Spolu s tím začal výrazně tát sníh. V nižších polohách na jihozápadě stihl roztát už včera. Jinde v nižších polohách roztaje během dneška a zítřka. Sníh netaje ovšem jen v nižších polohách, ale i na horách. Zatím se to týká především Šumavy a Krušných hor. V dalších dnech se ovšem oteplí i jinde na horách. Od neděle už se teploty na celém našem území budou držet nad bodem mrazu. Na horách se očekávají od neděle většinou mezi 5 °C až 10 °C. Zrychlí tak tání sněhu. Povodně se ovšem neočekávají. Neočekávají se totiž srážky, které významně urychlují tání sněhu. Zároveň bude jen slabý vítr, díky kterému budou v noci v údolích teploty klesat k bodu mrazu a významně se tím zpomalí tání sněhu.


Stav sněhové pokrývky dnes ráno v 7:00 na stanicích v Česku - na jihozápadě už většinou roztál, zdroj: chmi.cz

Co vlastně přesně ovlivňuje tání sněhu? Je zřejmé, že pokud teplota vzduchu stoupne nad 0 °C, dochází k tání sněhu – to je tím efektivnější, čím výše nad nulou je nejen vlastní teplota vzduchu, ale i teplota rosného bodu (tedy teplota, jakou by vzduch získal při nasycení beze změny tlaku vzduchu). Při tání jde o přechod z pevného do kapalného skupenství. Čím je vzduch teplejší, tím rychleji sněhová pokrývka odtává. Na tomto místě je ale nutné zmínit i vliv větru – teplý vzduch se totiž při kontaktu se sněhovou pokrývkou ochlazuje, čímž se stává těžším. Tento chladný vzduch pak izoluje sněhovou pokrývku od teplejších vrstev vzduchu a proces tání se výrazně zpomalí nebo i zastaví. Pokud ale fouká vítr, vzduch se promíchává a do kontaktu se sněhem se dostává podstatně větší objem teplého vzduchu a tím se tání sněhu významně urychluje.

Nejefektivnějším žroutem sněhu je ale déšť (pokud má teplotu nad nulou) – díky velké tepelné kapacitě vody totiž dodává sněhové pokrývce velké množství energie, které se může použít na přechod z pevné do kapalné fáze, jinými slovy na tání.


Déšť, vítr a vysoké teploty – velký nepřítel sněhu

Z výše uvedeného vyplývá, že největším nepřítelem sněhové pokrývky je výrazná obleva, při které vydatně prší a vše doprovází silný vítr. V takovém případě je rychlost tání sněhu až enormní a voda z tajícího sněhu pak může rychle zvedat hladiny potoků a řek. To se naštěstí v dalších dnech neočekává. Počasí bude stabilní pod vlivem tlakové výše s minimem srážek.

Aktuální zásoby vody ve sněhu v Česku
Ostatně otázka případných povodní z tajícího sněhu je aktuální právě na přelomu zimy a jara a k tomu je důležité vědět nejen, kde leží kolik sněhu, ale především, jaká je jeho vodní hodnota. Tedy kolik vody by vzniklo jeho úplným roztáním. Dne 15. února (tedy před příchodem oblevy) byla vodní hodnota sněhu v nižších polohách od 0 do 20 mm. Ve vyšších polohách to bylo 20 až 50 mm, na horách i přes 200 mm. Nejvíce sněhu leželo na hřebenech Krkonoš (90 až 160 cm), Jizerských hor (60 až 95 cm), Orlických hor (45 až 95 cm), Šumavy (35 až 90 cm), Krušných hor (50 až 80 cm), Jeseníků (60 až 110 cm) a Beskyd (50 až 105 cm). Na Vysočině a v Brdech leželo od 15 do 25 cm sněhu. Jedny z nejvyšších hodnot - 112 cm výšky a 436 mm vodní hodnoty sněhu - byly v pondělí ráno naměřeny v profilu Růženčina zahrádka v Krkonoších. Odhad celkového množství vody ve sněhové pokrývce na území ČR k 15. 2. 2021 činí cca 1,885 mld. m3, což představuje v průměru cca 23,9 mm (23,9 litru na jeden metr čtvereční).


Mapa rozložení vodní hodnoty sněhu (SVH) v ČR ke dni 15.02.2021, zdroj: chmi.cz