Ve stratosféře se náhle oteplí o více než 50 °C
Při předpovídání počasí se meteorologové obvykle soustřeďují na dění v troposféře (do výšky cca 11 km). Je to logické, nachází se v ní téměř veškerá voda v atmosféře, což je pak zdrojem nejvýraznějších projevů počasí. Jenže pro dlouhodobější vývoj má význam i dění ve stratosféře (ve výšce od 11 do 50 km), neboť i přes jistou izolaci díky tropopauze má dění v této vyšší vrstvě dopad na počasí v blízkosti zemského povrchu. V zimním období je proudění ve stratosféře obvykle charakterizováno rozsáhlým vírem (tedy tlakovou níží, resp. cyklónou) nad severními polárními oblastmi, Arktidou, proto se tento vír také někdy označuje jako cirkumpolární. Souvisí to s velmi studeným vzduchem, který zde kvůli absenci slunečního záření během polární noci vzniká.
Cirkumpolární vír nad Arktidu ve výšce 30 km - obvyklé proudění ve stratosféře v zimě (barevně je označena rychlost větru)
Jenže občas dojde k jeho výrazným změnám, které se označují jako stratosférické oteplení. Při něm dochází k výraznému přesunu nebo celkovému rozpadu severního cirkumpolárního víru, případně k jeho rozdělení. Ve vysokých výškách (cca v hladině 10 hPa, tedy cca 30 km) se západní zonální cirkulace obvykle změní na východní a oteplení stratosféry (vzduch ve stratosféře je stlačen a tím se otepluje) může dosahovat během několika dnů až přes 50 °C. Délka trvání tohoto jevu obvykle bývá několik týdnů.
Cirkumpolární vír nad Arktidu ve výšce 30 km - jeho rozpad a změna proudění ze západního na východní v únoru 2018, což vedlo k silným mrazům v Evropě na konci měsíce.
V některých případech dojde pouze k časově omezenému zeslabení severního cirkumpolárního víru, nikoliv k jeho rozpadu, a západní cirkulace se změní na východní. Oteplení ve stratosféře se pak propaguje do nižších vrstev vzduchu, což se může projevit výrazným zeslabení západovýchodního proudění a k jeho meandrování k severu a k jihu. A to znamená pro některé oblasti vpády arktického vzduchu doprovázeného celodenními mrazy a často i sněžením, pro jiné naopak nadprůměrně vysoké teploty. Takovéto situace v minulých letech vedly opakovaně k vlnám mrazivého počasí v Evropě, například v letech 2009 nebo 2013, kdy vydatné sněžení zasáhlo i Britské ostrovy nebo jihoevropské státy. Nicméně i když se stratosférické oteplení vyskytne, neznamená to, že zrovna střední Evropa, potažmo z celoplanetárního pohledu rozlohou malé Česko, zasáhne právě vlna silných mrazů.
Aktuální meteorologické modely se stratosférickým oteplením a změnou cirkulace v arktické oblasti počítají – nad severovýchodní Sibiří se v nejbližších dnech očekává výrazný nárůst teploty, který se během vánočních svátků bude rozšiřovat do přilehlých oblastí Arktidy (předpověď teploty). V důsledku tohoto výrazného oteplení dojde k výraznému posunu hlavního cyklonálního víru nad sever Euroatlantického prostoru, tedy do jižnějších zeměpisných šířek. To bude doprovázenou výraznou změnou proudění nad Arktidou, částečně až k východnímu směru. Zásadní otázka zůstává, co přijde po Novém roce. Zatímco v předchozích dnech některé modely indikovaly možný úplný rozpad cirkumpolárního víru do několika menších cyklón, poslední výstupy modelů počítají spíš se zotavením cirkumpolárního víru, respektive jeho opětovným posunem do arktických oblastí.
Tip: Ventusky - předpověď teplot a větru ve výšce 30 km
Očekávaná teplota ve výšce 30 km na Štědrý den letos - nastane výrazné stratosférické oteplení.
A co z toho plyne pro počasí u nás? Ze statistického hlediska lze v této fázi vypuknutí stratosférického oteplení (resp. posunu cirkumpolárního víru do jižnějších oblastí) očekávat spíš mírnější průběh počasí, čemuž aktuálně napovídají i výstupy numerických modelů. Sice se zřejmě vytvoří blokující tlaková výše nad západní Evropou (srážky z Atlantiku se k nám tak nedostanou), k výrazným vpádům arktického vzduchu do nižších šířek by zatím dojít nemělo. Závěr roku tak bude spíše ve znamení suchého a mírného počasí. Pokud by ale během ledna přeci jen došlo k rozštěpení cirkumpolárního víru do několika menších vírů (scénář indikovaný některými modely v předchozích dnech), je možné očekávat i vznik déletrvající blokující situace s vpádem arktického vzduchu do střední Evropy. Suché počasí s minimem srážek by potom trvalo o poznání déle. Úplné rozštěpení cirkumpolárního víru je ovšem zatím nejisté.
Cirkumpolární vír nad Arktidu ve výšce 30 km - obvyklé proudění ve stratosféře v zimě (barevně je označena rychlost větru)
Jenže občas dojde k jeho výrazným změnám, které se označují jako stratosférické oteplení. Při něm dochází k výraznému přesunu nebo celkovému rozpadu severního cirkumpolárního víru, případně k jeho rozdělení. Ve vysokých výškách (cca v hladině 10 hPa, tedy cca 30 km) se západní zonální cirkulace obvykle změní na východní a oteplení stratosféry (vzduch ve stratosféře je stlačen a tím se otepluje) může dosahovat během několika dnů až přes 50 °C. Délka trvání tohoto jevu obvykle bývá několik týdnů.
Cirkumpolární vír nad Arktidu ve výšce 30 km - jeho rozpad a změna proudění ze západního na východní v únoru 2018, což vedlo k silným mrazům v Evropě na konci měsíce.
V některých případech dojde pouze k časově omezenému zeslabení severního cirkumpolárního víru, nikoliv k jeho rozpadu, a západní cirkulace se změní na východní. Oteplení ve stratosféře se pak propaguje do nižších vrstev vzduchu, což se může projevit výrazným zeslabení západovýchodního proudění a k jeho meandrování k severu a k jihu. A to znamená pro některé oblasti vpády arktického vzduchu doprovázeného celodenními mrazy a často i sněžením, pro jiné naopak nadprůměrně vysoké teploty. Takovéto situace v minulých letech vedly opakovaně k vlnám mrazivého počasí v Evropě, například v letech 2009 nebo 2013, kdy vydatné sněžení zasáhlo i Britské ostrovy nebo jihoevropské státy. Nicméně i když se stratosférické oteplení vyskytne, neznamená to, že zrovna střední Evropa, potažmo z celoplanetárního pohledu rozlohou malé Česko, zasáhne právě vlna silných mrazů.
Aktuální meteorologické modely se stratosférickým oteplením a změnou cirkulace v arktické oblasti počítají – nad severovýchodní Sibiří se v nejbližších dnech očekává výrazný nárůst teploty, který se během vánočních svátků bude rozšiřovat do přilehlých oblastí Arktidy (předpověď teploty). V důsledku tohoto výrazného oteplení dojde k výraznému posunu hlavního cyklonálního víru nad sever Euroatlantického prostoru, tedy do jižnějších zeměpisných šířek. To bude doprovázenou výraznou změnou proudění nad Arktidou, částečně až k východnímu směru. Zásadní otázka zůstává, co přijde po Novém roce. Zatímco v předchozích dnech některé modely indikovaly možný úplný rozpad cirkumpolárního víru do několika menších cyklón, poslední výstupy modelů počítají spíš se zotavením cirkumpolárního víru, respektive jeho opětovným posunem do arktických oblastí.
Tip: Ventusky - předpověď teplot a větru ve výšce 30 km
Očekávaná teplota ve výšce 30 km na Štědrý den letos - nastane výrazné stratosférické oteplení.
A co z toho plyne pro počasí u nás? Ze statistického hlediska lze v této fázi vypuknutí stratosférického oteplení (resp. posunu cirkumpolárního víru do jižnějších oblastí) očekávat spíš mírnější průběh počasí, čemuž aktuálně napovídají i výstupy numerických modelů. Sice se zřejmě vytvoří blokující tlaková výše nad západní Evropou (srážky z Atlantiku se k nám tak nedostanou), k výrazným vpádům arktického vzduchu do nižších šířek by zatím dojít nemělo. Závěr roku tak bude spíše ve znamení suchého a mírného počasí. Pokud by ale během ledna přeci jen došlo k rozštěpení cirkumpolárního víru do několika menších vírů (scénář indikovaný některými modely v předchozích dnech), je možné očekávat i vznik déletrvající blokující situace s vpádem arktického vzduchu do střední Evropy. Suché počasí s minimem srážek by potom trvalo o poznání déle. Úplné rozštěpení cirkumpolárního víru je ovšem zatím nejisté.
