Sucho – jev, o kterém se v letošním roce hovoří poměrně často. Je nutné ale zdůraznit, že označení „sucho“ může být chápáno různým způsobem. Nejčastěji mluvíme o suchu meteorologickém, které je dané množství srážek v dané oblasti a sezóně, zejména s ohledem na obvyklé poměry. Zemědělce trápí zpravidla sucho agronomické nebo též zemědělské, za které může nedostatek vody v půdě. Třetím typem sucha je sucho hydrologické, které nastává, pokud průtoky v řekách klesnou na velmi nízké hodnoty vzhledem k dané sezóně, případně klesnou-li významně hladiny spodních vod nebo vydatnost pramenů.

Za letošní sucho může do jisté míry na srážky mimořádně chudá poslední zima (v průměru spadlo v Česku jen něco málo přes 50 milimetrů, normál je skoro dvojnásobný). Na některých místech ale deficit srážek trvá déle – například v Kostelní Myslové (u Telče) podle údajů CPC/NCEP (viz obr. 1 níže) trvá srážkově podnormální období nejméně od loňského srpna – do začátku letošního července tam deficit činil víc než 200 milimetrů.


Obr. 1: Denní úhrn srážek (zelené sloupečky) a kumulovaný úhrn (v horní části obrázku) průměrných (tlustší a hladší čára) a skutečných (tenčí a klikatější čára) denních úhrnů srážek za 365 dní do 3. července 2014 na stanici Kostelní Myslová (hnědě vyznačená oblast představuje deficit). Na levé ose údaje v palcích, na pravé v mm, zdroj: NOAA

Letošní zima skončila mimořádně suchým únorem – na mnoha místech Česka byl bezkonkurenčně nejsušším únorem od začátku měření. Pak se situace sice začala mírně zlepšovat, zejména díky květnu, který byl srážkově nadnormální (v důsledku čehož došlo i k rozvodnění řady toků), červen ale opět ukázal svoji suchou tvář. Pokud jde o množství srážek od začátku roku (ke konci června, viz obr. 2), pak zhruba na polovině území jich spadlo méně než 75 procent obvyklého množství. Vůbec nejhorší situace je na jižní Moravě, kde spadlo místy jen kolem poloviny obvyklého množství a tamní zemědělci si letos opět připomněli, co je sucho zemědělské.


Obr. 2: Srovnání úhrnu srážek na území ČR za období od 1. ledna do 29. června 2014 s dlouhodobým průměrem 1961–2010, zdroj ČHMÚ

Srovnání s roky 2000 a 2003

Letošní rok tak v některých oblastech vyvolává vzpomínky na výrazná sucha v letech 2000 a zejména 2003. V roce 2000 sucho dorazilo v období nejméně příznivém pro rozvoj vegetace a zemědělských plodin – totiž v dubnu a květnu a bylo zesíleno i vysokými teplotami, hlavně duben byl teplotně mimořádně nadnormální.

Sucho v roce 2003 bylo výraznější a postihlo tehdy především západní Evropu, kde na mnoha místech šlo o nejhorší sucho od roku 1980. Česko tehdy leželo na východním okraji oblasti postižené suchem. První vlna zemědělského sucha (které přišlo brzy po nástupu sucha meteorologického) přišla v poslední dekádě dubna. Podobně jako letos sice tehdejší květen přinesl nadprůměrné množství srážek, červen ale znamenal další vlnu sucha s vrcholem 30. června. Sucho pak s kratším přestávkami pokračovalo až do konce září, kdy dalším významným vrcholem byl 13. srpen (mimochodem jeden z nejteplejších dnů v novodobé historii Česka). Pokud srovnáme množství srážek spadlé od začátku roku do konce září 2003 s dlouhodobým normálem (viz obr. 3), je patrné, že na téměř třetině území spadlo jen kolem 50 procent. Sucho přitom zasáhlo více Čechy než Moravu a Slezsko, zatímco letos je sušší Morava.


Obr. 3: Úhrn srážek v procentech dlouhodobého průměru 1961 – 1990 za období od 1. ledna do 30. září 2003, zdroj: HODNOCENÍ SUCHA ROKU 2003 NA ÚZEMÍ ČR, Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář „Extrémy počasí a podnebí“, Brno, 11. března 2004, ISBN 80-86690-12-1

Sucho zemědělské v roce 2003 způsobené kombinací nízkých srážek a vysokých teplot se pochopitelně výrazně projevilo i ve formě sucha hydrologického. Třeba na řece Lužnici v Bechyni nepřekročil průtok hranici 330-denního průtoku celkem 107 dní, protekla tam sotva polovina objemu obvykle tekoucí vody. Pro srovnání, letos jsme na tom v tomto ohledu poněkud lépe. Takových dnů je zhruba čtvrtina.

Je třeba ale zdůraznit, že letošní rok je teprve ve své polovině. Většina řek aktuálně hlásí podnormální vodnost až stav sucha, i když na Moravě a ve Slezsku se díky srážkám prvních červencových dnů výšky hladin řek a průtoky v nich mírně zvýšily.

Pokud jde o stav podzemních vod, zatím je hodnocen na hranici mezi normálem a mírným suchem. V roce 2003 se hladiny podzemní vody po nadnormálním stavu z ledna dostaly pod úroveň dlouhodobých průměrů v květnu až červnu, pokles přitom v Čechách pokračoval až do října či listopadu.

Výhled na další dny

A jak by se měla situace vyvíjet v příštích dnech až týdnech? Hned v příštím týdnu by mělo napršet poměrně vydatně – na většině území kolem 25 milimetrů vody, což snad alespoň trochu potěší vodáky. Také čerstvá dlouhodobá předpověď ČHMÚ je v tomto ohledu optimistická – srážek by v následujících 4 týdnech mělo být obvyklé až mírně nadprůměrné množství, k tomu teploty odpovídající roční době, takže výpar by neměl být extrémně silný. Zatím tedy můžeme konstatovat, že letošní sucho je méně výrazné než to před 11 lety v roce 2003 a podle současných předpovědí by se na tom zatím nemělo nic měnit.