Evropu sužuje mimořádné sucho, Německo či Francie připomíná vyprahlou step
Sucho je v posledních letech pojem, který se stále častěji skloňuje v různých oblastech světa Evropu nevyjímaje. Na většině území Česka se situace v posledních týdnech začíná taky zhoršovat, ale nedosahuje zdaleka takové úrovně, jakou zažívají obyvatelé rozsáhlých oblastí na západ od nás. Evropská observatoř pro sledování sucha dokonce hovoří o možnosti dosažení nejhoršího sucha v Evropě za 500 let! Nízké průtoky řek, výrazně podnormální úroda nebo rozsáhlé lesní požáry, to je jen výběr hlavních dopadů současného stavu.
Řeka Loira v Loireauxence, východně od Nantes v srpnu 2022 (autor Franck Dubray, Ouest France), zdroj: facebook.com
Za příčinou letošního sucha stojí jednak srážkově podprůměrná zima a jaro v mnoha částech kontinentu – průměrný deficit srážek za toto období dosáhl asi 20 procent (jde ale o průměr z velké oblasti, v menších regionech byl deficit i více než 50procentní). Nedostatečné zimní a jarní srážky způsobily poměrně rychlý pokles průtoků v řekách i hladiny podzemních vod v první polovině roku. A srážkově chudé počasí pokračovalo často i v červnu a v červenci, leckde šlo dokonce o jedny z nejsušších měsíců. Situaci však značně zhoršily opakované a mimořádně intenzivní vlny veder, které zasáhly rozsáhlé části Evropy během letošního léta a při kterých se přepisovaly dokonce stovky staničních absolutních rekordů. Toto horké počasí značně zvýšilo výpar z povrchu vodních nádrží, ale i půdy. A k vysokému výparu přispívá i mimořádně nadprůměrné trvání slunečního svitu – například v Německu už teď některé stanice hlásí dosažení celoročního průměrné sumy.
Kombinovaný index sucha pro poslední dekádu července v Evropě - – oranžová barva (47 % plochy v EU ) udává varovnou situaci s deficitem vody v půdě, červená (17 % procent) pak nejhorší situaci s vadnoucí vegetací, zdroj: edo.jrc.ec.europa.eu
Odchylka srážek od dlouhodobého průměru za červenc 2022 - v červeně označených oblastech spadlo podprůměrné množství srážek - jde o velkou část Evropy, zdroj: ventusky.com
Důsledkem je na mnoha místech až extrémní hydrologické sucho, které se projevuje mimořádně nízkými průtoky velkých západoevropských řek. Například hladina Rýna v Německu klesla natolik, že to vážně omezuje lodní dopravu. U Koblenze klesla výška hladiny pod půl metru, zatímco normální v této části roku je 1,5 až 2 metry. Jde sice zatím o vyšší hladinu než v roce 2018, kdy tam hladina klesla na 25 cm, ale to bylo až na podzim. V srpnu byla tehdy hladina Rýna výš než letos – a protože vyhlídky na nejbližší období s žádnými významnějšími srážkami nepočítají, lze počítat s výrazným narušením až úplným přerušením lodní dopravy. Ta je ale mimochodem velmi významná pro zásobování nákladem, mimo jiné se po ní přepravuje uhlí do tepelných elektráren – a zajistit adekvátní náhradu po souši je prakticky nemožné nebo velmi obtížné.
Rýn v Kolíně, Duisburgu a Kaubu (u Koblenze) - výška hladiny řek – letošní rok znázorněn černě, červeně pak úroveň, pod kterou je neekonomické provozovat lodní dopravu, zdroj: bafg.de
Velmi vážně dopadá sucho samozřejmě taky na vegetaci. Rozsáhlé oblasti Německa připomínají aktuálně step než středoevropskou krajinu se stromy a bujnou vegetací. V Durynské pánvi, která je suchem nejpostiženější, spadla letos asi čtvrtina obvyklého množství srážek – krajina tak připomíná vyprahlý americký středozápad. Listy stromů se barví předčasně do hněda a opadávají – a letos se to poprvé týká všech druhů stromů i věkových kategorií.
Zvýrazněné úseky toků s podprůměrným průtokem – červeně vyznačené úseky znamenají nejhorší situaci, zdroj: edo.jrc.ec.europa.eu
Velmi kritická je situace ve Francii, které se potýká s nejhorším suchem v historii země. Dvě třetiny území hlásí stav krize. Platí zákaz zalévání i plnění plaveckých bazénů, stovky obcí byly během uplynulého víkendu bez tekoucí vody. Na řece Loiře se v některých částech toku dá přejít suchou nohou. Nízký stav Loiry je mimochodem kritický i pro provoz jaderné elektrárny v Belleville, která potřebuje vodu z řeky k chlazení – teď musí kvůli tomu omezovat produkci elektřiny, a to v době, kdy při horkých vlnách roste poptávka po elektřině pro klimatizaci. Podobné problémy musejí řešit taky elektrárny v Belgii nebo ve Švýcarsku.
Situace je obtížná taky na Pyrenejském poloostrově, kde zažívali extrémní sucho už loni na podzim a v zimě. Začátkem jara se sice situace díky vydatným srážkám zlepšila, od června se ale opět zhoršuje. Aktuálně hlásí Španělsko asi o třetinu nižší zásoby vody ve vodních nádržích pro zásobování obyvatel a zavlažování polí. A nízké průtoky řek znamenají taky výrazně nižší produkci elektřiny ve vodních elektrárnách – například v Portugalsku je nyní kapacita na polovině průměrného množství. Nižší dostupnost vodní elektřiny vedla v některých zemích i k úpravě teploty vnitřních klimatizovaných prostor ve veřejných budovách – nyní lze klimatizovat na 27 °C a více.
Dodejme, že situace není dobrá ani na Slovensku, které se potýká s výrazně horším suchem než Česko, nebo na Balkáně. Například Dunajem teče v Rumunsku třetina obvyklého červencového množství, řada zemí jihovýchodní od nás očekává rovněž nižší úrodu než obvykle.
Výrazné zlepšení situace bohužel zatím pro většinu oblastí není v dohledu. Podle modelů je možné čekat jen lokální srážky při přeháňkách a bouřkách, ale na rozsáhlé, trvalejší a vydatnější deště to moc nevypadá. Při současném stavu sucha se každopádně návrat k normálnějším podmínkám nedá čekat dříve než na podzim – a to za předpokladu dostatečných srážek.
Řeka Loira v Loireauxence, východně od Nantes v srpnu 2022 (autor Franck Dubray, Ouest France), zdroj: facebook.com
Za příčinou letošního sucha stojí jednak srážkově podprůměrná zima a jaro v mnoha částech kontinentu – průměrný deficit srážek za toto období dosáhl asi 20 procent (jde ale o průměr z velké oblasti, v menších regionech byl deficit i více než 50procentní). Nedostatečné zimní a jarní srážky způsobily poměrně rychlý pokles průtoků v řekách i hladiny podzemních vod v první polovině roku. A srážkově chudé počasí pokračovalo často i v červnu a v červenci, leckde šlo dokonce o jedny z nejsušších měsíců. Situaci však značně zhoršily opakované a mimořádně intenzivní vlny veder, které zasáhly rozsáhlé části Evropy během letošního léta a při kterých se přepisovaly dokonce stovky staničních absolutních rekordů. Toto horké počasí značně zvýšilo výpar z povrchu vodních nádrží, ale i půdy. A k vysokému výparu přispívá i mimořádně nadprůměrné trvání slunečního svitu – například v Německu už teď některé stanice hlásí dosažení celoročního průměrné sumy.
Kombinovaný index sucha pro poslední dekádu července v Evropě - – oranžová barva (47 % plochy v EU ) udává varovnou situaci s deficitem vody v půdě, červená (17 % procent) pak nejhorší situaci s vadnoucí vegetací, zdroj: edo.jrc.ec.europa.eu
Odchylka srážek od dlouhodobého průměru za červenc 2022 - v červeně označených oblastech spadlo podprůměrné množství srážek - jde o velkou část Evropy, zdroj: ventusky.com
Důsledkem je na mnoha místech až extrémní hydrologické sucho, které se projevuje mimořádně nízkými průtoky velkých západoevropských řek. Například hladina Rýna v Německu klesla natolik, že to vážně omezuje lodní dopravu. U Koblenze klesla výška hladiny pod půl metru, zatímco normální v této části roku je 1,5 až 2 metry. Jde sice zatím o vyšší hladinu než v roce 2018, kdy tam hladina klesla na 25 cm, ale to bylo až na podzim. V srpnu byla tehdy hladina Rýna výš než letos – a protože vyhlídky na nejbližší období s žádnými významnějšími srážkami nepočítají, lze počítat s výrazným narušením až úplným přerušením lodní dopravy. Ta je ale mimochodem velmi významná pro zásobování nákladem, mimo jiné se po ní přepravuje uhlí do tepelných elektráren – a zajistit adekvátní náhradu po souši je prakticky nemožné nebo velmi obtížné.
Rýn v Kolíně, Duisburgu a Kaubu (u Koblenze) - výška hladiny řek – letošní rok znázorněn černě, červeně pak úroveň, pod kterou je neekonomické provozovat lodní dopravu, zdroj: bafg.de
Velmi vážně dopadá sucho samozřejmě taky na vegetaci. Rozsáhlé oblasti Německa připomínají aktuálně step než středoevropskou krajinu se stromy a bujnou vegetací. V Durynské pánvi, která je suchem nejpostiženější, spadla letos asi čtvrtina obvyklého množství srážek – krajina tak připomíná vyprahlý americký středozápad. Listy stromů se barví předčasně do hněda a opadávají – a letos se to poprvé týká všech druhů stromů i věkových kategorií.
Zvýrazněné úseky toků s podprůměrným průtokem – červeně vyznačené úseky znamenají nejhorší situaci, zdroj: edo.jrc.ec.europa.eu
Velmi kritická je situace ve Francii, které se potýká s nejhorším suchem v historii země. Dvě třetiny území hlásí stav krize. Platí zákaz zalévání i plnění plaveckých bazénů, stovky obcí byly během uplynulého víkendu bez tekoucí vody. Na řece Loiře se v některých částech toku dá přejít suchou nohou. Nízký stav Loiry je mimochodem kritický i pro provoz jaderné elektrárny v Belleville, která potřebuje vodu z řeky k chlazení – teď musí kvůli tomu omezovat produkci elektřiny, a to v době, kdy při horkých vlnách roste poptávka po elektřině pro klimatizaci. Podobné problémy musejí řešit taky elektrárny v Belgii nebo ve Švýcarsku.
Situace je obtížná taky na Pyrenejském poloostrově, kde zažívali extrémní sucho už loni na podzim a v zimě. Začátkem jara se sice situace díky vydatným srážkám zlepšila, od června se ale opět zhoršuje. Aktuálně hlásí Španělsko asi o třetinu nižší zásoby vody ve vodních nádržích pro zásobování obyvatel a zavlažování polí. A nízké průtoky řek znamenají taky výrazně nižší produkci elektřiny ve vodních elektrárnách – například v Portugalsku je nyní kapacita na polovině průměrného množství. Nižší dostupnost vodní elektřiny vedla v některých zemích i k úpravě teploty vnitřních klimatizovaných prostor ve veřejných budovách – nyní lze klimatizovat na 27 °C a více.
Dodejme, že situace není dobrá ani na Slovensku, které se potýká s výrazně horším suchem než Česko, nebo na Balkáně. Například Dunajem teče v Rumunsku třetina obvyklého červencového množství, řada zemí jihovýchodní od nás očekává rovněž nižší úrodu než obvykle.
Výrazné zlepšení situace bohužel zatím pro většinu oblastí není v dohledu. Podle modelů je možné čekat jen lokální srážky při přeháňkách a bouřkách, ale na rozsáhlé, trvalejší a vydatnější deště to moc nevypadá. Při současném stavu sucha se každopádně návrat k normálnějším podmínkám nedá čekat dříve než na podzim – a to za předpokladu dostatečných srážek.
