Tajfun Surigae se v současné době nachází nad Filipínským mořem severovýchodně od Filipínských ostrovů. Jedná se o nejsilnější tajfun, který se v historii pozorování objevil v měsíci dubnu a jde o jeden z nejsilnějších tajfunů vůbec. Největší intenzity tajfun dosáhl dne 17. 4., kdy tlak v jeho centru klesl na 895 hPa a minutový průměr rychlosti větru dosahoval až 305 km/h. Tajfun Surigae tak překonal i dosavadní nejsilnější dubnový tajfun Maysak z roku 2015.

Takto silný tajfun je v měsíci dubnu celkem ojedinělý jev. Ovšem západní Pacifik se vyznačuje tím, že se zde tvoří velké množství tropických cyklón. Téměř třetina ze všech tropických cyklón připadá na tajfuny (tajfun je lokální název pro tropickou cyklonu v západním Pacifiku). Jejich sezóna tradičně vrcholí v období od července do října. Surigae lze označit za supertajfun, neboť splňoval podmínky, že minutové maximální větry byly vyšší než 241 km/h.


Obr. 1 Včerejší (21. 4.) snímek tajfunu Surigae z družice Himawari, zdroj: data.jma.go.jp

Jaké podmínky přispěly k takto neobvyklé silné tropické cykloně? V minulém týdnu byly v oblasti Filipínského moře, kde se tajfun začal formovat, velice vhodné podmínky. Převládal zde nízký vertikální střih větru a velice teplé vody. Jak vyplývá z obrázku 2, vody ve Filipínském moři byly 16. 4. teplejší o 1-2 °C oproti normálu. Teplota vody se pohybovala okolo 29-30 °C. Takto teplé vody poskytují dostatek energie k formaci velice hlubokých tropických cyklon a vedou také k jejich rychlé intenzifikaci.


Obr. 2: Teplotní anomálie hladiny moře dne 16. 4. 2021 oproti průměru za roky 1981 – 2010, zdroj: tropicaltidbits.com

Další faktor, který přispěl k formaci Surigae, je tzv. vlna Madden-Julianovy oscilace (MJO). Tato oscilace je jeden z nejvýznamnějších faktorů, které způsobují krátkodobou variabilitu počasí v tropech. Můžeme si ji představit jako vlnu bouřek nebo obecně srážek pohybujících se východním směrem v blízkosti rovníku. Obvykle se opakuje každých 30-60 dní. Jak ukazuje obrázek 3, MJO se může projevovat dvěma způsoby. Buď zapříčiňuje sestupné proudění spojené s minimem srážek, nebo naopak je zdrojem zvýšených srážek v důsledku výstupných proudů. Právě v době vzniku tajfunu Surigae byla nad Filipínským mořem MJO ve fázi, která podporuje výstupné pohyby vzduchu a rozvoj konvekce.


Obr. 3 Schematické znázornění Madden-Julianovy oscilace, zdroj: climate.gov

Také důležitou roli ve formaci Surigae sehrál obsah tepla oceánů (OHC). OHC uvažuje hloubku moře a také, jak teplé jsou vrstvy vody níže pod mořskou hladinou. Jde o energii absorbovanou a uloženou v oceánu. Můžeme zmínit, že jedna z důležitých podmínek ke vzniku tropických cyklón je hloubka vody. Udává se, že je zapotřebí hloubka moře (oceánu) 50 m a víc. To protože při tropické cyklóně dochází vlivem silných větrů k intenzivnímu promíchávání vrchních vrstev oceánské vody.


Obr. 4 Obsah tepla oceánů (OHC) dne 17. 4. 2021, zdroj: ospo.noaa.gov

Na obrázku 4 je znázorněno OHC 17. 4., kdy docházelo k rychlé intenzifikaci tropické cyklóny. Vysoké hodnoty OHC jsou situovány mj. ve Filipínském moři. Tropická cyklona díky těmto vysokým hodnotám tak mohla čerpat energii z moře.

Tajfun ohrozil lodní dopravu v oblasti Filipín, čtyři členové nákladní lodi LCU Cebu Great Ocean přišli kvůli působení tajfunu o život a zbytek se pohřešuje. Na Filipínách způsobil tajfun povodně, sesuvy půdy a výpadky elektrického proudu. Tajfun při svém postupu zasáhl také několik ostrovů Mikronésie.


Obr. 5 Aktuální poloha tajfunu Surigae, zdroj: ventusky.com