Velmi teplé počasí během letošní zimy zažíváme nejen ve střední Evropě, ale i v řadě jiných oblastí severní polokoule, mimo jiné v částech Spojených států amerických nebo Kanady. A právě teplé počasí znamená i mimořádně nízký rozsah ledové pokrývky Velkých jezer, která se na hranicích zmíněných dvou států nacházejí. V uplynulých dnech od 8. do 18. února dosáhlo množství ledu za všechna jezera rekordně nízké úrovně pro dané dny ve srovnání se situací ve všech letech od roku 1973, kdy jsou data k dispozici. Celkový průměrný rozsah ledu, který se v posledních dnech pohybuje kolem 4 %, představuje asi 10krát nižší hodnotu ve srovnání s dlouhodobým průměrem na konci druhé únorové dekády. Aktuálně je z relativně největší části ledem pokryto jezero Huronské (13 %), a Michiganské (6 %). Hořejší jezero hlásí pouhá 3 %, Ontarijské 2 a Erijské dokonce jen půl procenta.


Rozsah ledové pokrývky na Velkých jezerech (minulé roky modře, dlouhodobý průměr (1979-2023) červeně, letošní sezóna černě), zdroj: glerl.noaa.gov


Aktuální stav pokrytí ledem na Velkých jezerech, zdroj: glicetracker.github.io

Příčinou tohoto pro dané období rekordně malého rozsahu ledu je velmi teplé počasí uplynulých dnů a týdnů. Období od začátku zimy do současnosti bylo v oblasti Velkých jezer často nejteplejším takovým obdobím, případně se umístilo na 2. až 3. místě, od začátku pozorování před více než 130 lety. Zhruba desetidenní ochlazení v polovině ledna sice přineslo výrazně podprůměrné teploty (v Chicagu bylo 15. ledna zaznamenáno dokonce o 29 °C nižší maximum než je dlouhodobý průměr), jenže nebylo natolik intenzivní, aby umožnilo výraznější nárůst ledové pokrývky. Největší rozsah ledu byl zaznamenán 22. ledna, kdy led pokryl 18 % plochy jezer. Pak ale dorazilo mimořádně teplé únorové počasí, které zvýšilo teplotu vody ve většině jezer na rekordně vysoké hodnoty pro danou roční dobu. A vyhlídky na zbytek zimy slibují pokračování teplotně převážně výrazně nadprůměrného počasí, snad jen s výjimkou krátkého ochlazení tento víkend. Jinými slovy, výše zmíněné maximum v rozsahu ledu pokrývající 18 procent plochy jezer by už překonáno být nemělo. A to by znamenalo 4. nejnižší sezónní maximum v historii. Počet dní s méně než 5procentním ledovým pokrytím jezer pak bude letos s největší pravděpodobností překonán.

Menší rozsah ledové pokrývky má i řadu negativních dopadů. Především erozní působení vln podél pobřeží trvá delší období, což se dramaticky projevuje především během silných zimních bouří. Chybějící led také umožňuje vyšší intenzitu odpařování, což snižuje hladinu vody v jezerech a může vést k silnějšímu a častějšímu výskytu tzv. jezerního efektu, kdy v pobřežních oblastech padá větší množství sněhu. Na druhé straně do určité míry pozitivním faktorem menšího rozsahu ledu je prodloužení lodní sezóny. Z dlouhodobého pohledu pak aktuální situace zapadá do dlouhodobého trendu, kdy Velká jezera patří mezi nejrychleji se oteplující jezera na světě.


Pořadí letošní zimy (resp. období od 1. prosince 2023 do 18. února 2024) v oblasti kolem Velkých jezer. 1. = nejteplejší, 132 = nejchladnější zima, zdroj: mesonet.agron.iastate.edu


I na přelomu února a března by v oblasti Velkých jezer mělo panovat teplotně nadprůměrné počasí, zdroj: cpc.ncep.noaa.gov

Ne všude je ale letošní zima tak teplá. Na severu Evropy, ve Skandinávii, zažívají už od podzimních měsíců výrazně podprůměrné teploty. A například v letošní lednu mělo ze všech států největší zápornou odchylku Finsko. Dlouhotrvající studené počasí, které bylo jen občas přerušeno vpády teplejšího vzduchu z Atlantiku, vedlo k rozsáhlému zámrzu Botnického zálivu mezi Švédskem a Finskem. Rozsah ledu je největší za několik posledních let. V příštích dnech by už ale v této části Evropy mělo panovat spíš teplotně nadprůměrné počasí.


Mapa výšky vln v neděli 18.2.2024 ráno - nulová výška vln v Botnickém zálivu svědčí o přítomnosti ledu na moři, zdroj: ventusky.com