Yvette přinesla katastrofální povodně a vichřici
Polovina května 2014 přinesla do střední a jihovýchodní Evropy velmi turbulentní a nepříznivé počasí, které se zapíše do paměti hlavně obyvatelům Balkánu, kterým vážně zasáhla do života. Mohla za to tlaková níže Yvette (pojmenování pro oblast Evropy zajišťuje Svobodná univerzita v Berlíně a používá hlavně Deutscher Wetterdienst, v Srbsku níži pojmenovali Tamara). Tato níže postupovala po tzv. dráze Vb (pět bé), tedy z Balkánu do střední Evropy, nicméně trochu jinak, než bývá zvykem.
Vznikla nad jižní Itálií
Tato tlaková níže vznikla v úterý 13. května nad jižní Itálií (viz obr. níže), kam pronikl ve vyšších vrstvách studený vzduch od severu. V této oblasti se střetl s teplým a vlhkým subtropickým vzduchem od jihu a nastaly tak ideální podmínky pro výrazné prohlubování této níže.
Přízemní analýza DWD ve středu 14. 5. 2014 ve 2:00, tlaková níže Yvette se prohlubuje nad Jaderským mořem, Zdroj: Wetter3.de
Nejhůře postiženo Srbsko a sever Bosny a Hercegoviny
Z jižní Itálie se Yvette přesunula nad jižní Balkán, kde se rychle prohlubovala. Maxima svého vývoje dosáhla v časných ranních hodinách ve čtvrtek 15. května, kdy její střed ležel nad Karpatskou oblastí. S níží Yveta se nad Balkánem prohloubila i tlaková níže ve vyšších hladinách atmosféry a to vedlo k poměrně pomalému postupu Yvette přes Balkán. To je situace pro tlakové níže postupující po tzv. dráze Vb poměrně netypická. Byl to právě pomalý postup níže, který na Balkáně způsobil extrémní srážky. Těm napomohl přísun teplého a vlhkého vzduchu ze Středomoří. Nejvydatněji pršelo v Srbsku v širším okolí Bělehradu a na severu Bosny a Hercegoviny (viz obr. níže). Tam na většině území spadlo víc než 100 mm vody, v okolí města Tuzla to bylo dokonce přes 180 litrů na metr čtvereční a to během pouhých 48 hodin! Jedná se o tamní největší množství srážek, které bylo naměřeno od začátku pozorování (od roku 1892). Normálně tam přitom spadne za celý květen asi třetina tohoto množství. Důsledkem byly na některých místech dosud nejvyšší zaznamenané povodně a to hlavně v povodí Sávy – podle předběžných odhadů se jedná minimálně o stoletou povodeň – extremita povodňové vlny na Sávě je patrná na diagramu níže.
Diagram vývoje vodní hladiny na řece Sáva, stanice Sremska Mitrovica, stav v roce 2014 je naznačen modrou barvou, je patrné, že letošní úroveň přesáhla dosavadní maximum od začátku měření stanice (rok 1920), hladina se nakonec zastavila na úrovni 860 cm, Zdroj: Hidmet.gov.rs
Soutok Sávy s Dunajem v Bělehradu 17. května 2014 odpoledne, tady bude Sáva kulminovat až v pátek 23. května, Zdroj: Wikipedia
Voda vyhnala z domovů přes půl miliónu lidí, živel vážně poškodil nebo zcela zničil přes 100 tisíc domů. Velkým problémem se staly taky sesuvy půdy. Ty totiž na některých místech Bosny přinesly ještě jedno nebezpečí - obnažily nevybuchlou munici z války v první polovině devadesátých let.
Teplý vzduch přinesl silné bouřky
Na přední straně níže Yvette se taky v teplém a vlhkém vzduchu tvořily poměrně intenzivní bouřky, které zasáhly hlavně Rumunsko, Bulharsko a později i Ukrajinu a přinesly silné nárazy větru i intenzivní krupobití. Pozorována byla výjimečně i tornáda.
Vydatné deště zasáhly i střední Evropu
Pole intenzivních trvalých srážek během čtvrtka zasáhlo taky střední Evropu, zejména Slovensko, jih Polska, východ Česka a východní polovinu Rakouska. I tady byly hlavně v horských oblastech (na severním návětří hor) srážky velmi vydatné, některé stanice zaznamenaly víc než 130 mm/24 hodin, navíc v polohách zhruba nad 1200 metrů (v Alpách přechodně už od 800 metrů) sněžilo a ve vysokých horských polohách napadlo až půldruhého metru sněhu.
Úhrn srážek v týdnu od 11. do 17. května 2014, Zdroj: Nws.noaa.gov
Srážky v Česku výrazně zmírnili sucho
V Česku napršelo nejvíc v Beskydech, kde spadlo od středy 14. do neděle 18. května ojediněle přes 200 milimetrů. Díky poměrně suché zimě a první polovině jara byly ale hladiny řek a taky zásoby vody v půdě nízké a tak hydrologická odezva na řekách na severovýchodě Česka byla relativně mírná, jen výjimečně a krátkodobě byl dosažen 3. stupeň povodňové aktivity (např. Olše). Srážky na většině území Česka výrazně zmírnily sucho, které se tak alespoň ve svrchní vrstvě půdy stalo minulostí (viz obr. níže). Míra ohrožení půdním suchem ve vrstvě do 20 cm je teď na většině území buď žádná nebo malá, jen výjimečně v některých oblastech nízká.
Míra ohrožení půdním suchem ve vrstvě 0 až 20 cm, Zdroj: ČHMÚ
V Česku nejvíce škod způsobil silný vítr
Déšť ale nebyl jediný problém, který níže Yvette přinesla. Vzhledem k velkému tlakovému gradientu mezi jejím středem nad Karpatskou oblastí a tlakovou výší nad severozápadní Evropou to nad střední Evropou velmi silně foukalo. I v nižších polohách byly zaznamenány nárazy kolem 90 km/h, na Lysé hoře naměřili 130 km/h a na hřebenech Nízkých Tater (Chopok) to bylo až 144 m/s. Ještě silnější náraz naměřili na vrcholu Hirschenstein v Burgenlandsku a to až 169 km/h. Není tak divu, že vítr ve střední Evropě napáchal poměrně značné škody.
Rekordní teploty v Rusku
Tlaková níže Yvette se po 17. květnu zvolna vyplňovala. S ní spojená deformace tryskového proudění nad Evropou ovšem způsobila příliv mimořádně teplého vzduchu na její přední straně do severozápadního Ruska – v Petrohradu tak v pondělí 19. května naměřili rekordní květnovou teplotu a to 32,7 °C, skoro o dva stupně víc, než činilo dosavadní květnové maximum.
Teplota v hladině 850 hPa (cca ve výšce 1500 m) v pondělí 19. května 2014 ve 14:00, maximální teplota nad Evropou je na SZ Ruska v okolí Petrohradu (je zde tepleji než na jihu Evropy), zdroj: Wetter3.de
Vznikla nad jižní Itálií
Tato tlaková níže vznikla v úterý 13. května nad jižní Itálií (viz obr. níže), kam pronikl ve vyšších vrstvách studený vzduch od severu. V této oblasti se střetl s teplým a vlhkým subtropickým vzduchem od jihu a nastaly tak ideální podmínky pro výrazné prohlubování této níže.
Přízemní analýza DWD ve středu 14. 5. 2014 ve 2:00, tlaková níže Yvette se prohlubuje nad Jaderským mořem, Zdroj: Wetter3.de
Nejhůře postiženo Srbsko a sever Bosny a Hercegoviny
Z jižní Itálie se Yvette přesunula nad jižní Balkán, kde se rychle prohlubovala. Maxima svého vývoje dosáhla v časných ranních hodinách ve čtvrtek 15. května, kdy její střed ležel nad Karpatskou oblastí. S níží Yveta se nad Balkánem prohloubila i tlaková níže ve vyšších hladinách atmosféry a to vedlo k poměrně pomalému postupu Yvette přes Balkán. To je situace pro tlakové níže postupující po tzv. dráze Vb poměrně netypická. Byl to právě pomalý postup níže, který na Balkáně způsobil extrémní srážky. Těm napomohl přísun teplého a vlhkého vzduchu ze Středomoří. Nejvydatněji pršelo v Srbsku v širším okolí Bělehradu a na severu Bosny a Hercegoviny (viz obr. níže). Tam na většině území spadlo víc než 100 mm vody, v okolí města Tuzla to bylo dokonce přes 180 litrů na metr čtvereční a to během pouhých 48 hodin! Jedná se o tamní největší množství srážek, které bylo naměřeno od začátku pozorování (od roku 1892). Normálně tam přitom spadne za celý květen asi třetina tohoto množství. Důsledkem byly na některých místech dosud nejvyšší zaznamenané povodně a to hlavně v povodí Sávy – podle předběžných odhadů se jedná minimálně o stoletou povodeň – extremita povodňové vlny na Sávě je patrná na diagramu níže.
Diagram vývoje vodní hladiny na řece Sáva, stanice Sremska Mitrovica, stav v roce 2014 je naznačen modrou barvou, je patrné, že letošní úroveň přesáhla dosavadní maximum od začátku měření stanice (rok 1920), hladina se nakonec zastavila na úrovni 860 cm, Zdroj: Hidmet.gov.rs
Soutok Sávy s Dunajem v Bělehradu 17. května 2014 odpoledne, tady bude Sáva kulminovat až v pátek 23. května, Zdroj: Wikipedia
Voda vyhnala z domovů přes půl miliónu lidí, živel vážně poškodil nebo zcela zničil přes 100 tisíc domů. Velkým problémem se staly taky sesuvy půdy. Ty totiž na některých místech Bosny přinesly ještě jedno nebezpečí - obnažily nevybuchlou munici z války v první polovině devadesátých let.
Teplý vzduch přinesl silné bouřky
Na přední straně níže Yvette se taky v teplém a vlhkém vzduchu tvořily poměrně intenzivní bouřky, které zasáhly hlavně Rumunsko, Bulharsko a později i Ukrajinu a přinesly silné nárazy větru i intenzivní krupobití. Pozorována byla výjimečně i tornáda.
Vydatné deště zasáhly i střední Evropu
Pole intenzivních trvalých srážek během čtvrtka zasáhlo taky střední Evropu, zejména Slovensko, jih Polska, východ Česka a východní polovinu Rakouska. I tady byly hlavně v horských oblastech (na severním návětří hor) srážky velmi vydatné, některé stanice zaznamenaly víc než 130 mm/24 hodin, navíc v polohách zhruba nad 1200 metrů (v Alpách přechodně už od 800 metrů) sněžilo a ve vysokých horských polohách napadlo až půldruhého metru sněhu.
Úhrn srážek v týdnu od 11. do 17. května 2014, Zdroj: Nws.noaa.gov
Srážky v Česku výrazně zmírnili sucho
V Česku napršelo nejvíc v Beskydech, kde spadlo od středy 14. do neděle 18. května ojediněle přes 200 milimetrů. Díky poměrně suché zimě a první polovině jara byly ale hladiny řek a taky zásoby vody v půdě nízké a tak hydrologická odezva na řekách na severovýchodě Česka byla relativně mírná, jen výjimečně a krátkodobě byl dosažen 3. stupeň povodňové aktivity (např. Olše). Srážky na většině území Česka výrazně zmírnily sucho, které se tak alespoň ve svrchní vrstvě půdy stalo minulostí (viz obr. níže). Míra ohrožení půdním suchem ve vrstvě do 20 cm je teď na většině území buď žádná nebo malá, jen výjimečně v některých oblastech nízká.
Míra ohrožení půdním suchem ve vrstvě 0 až 20 cm, Zdroj: ČHMÚ
V Česku nejvíce škod způsobil silný vítr
Déšť ale nebyl jediný problém, který níže Yvette přinesla. Vzhledem k velkému tlakovému gradientu mezi jejím středem nad Karpatskou oblastí a tlakovou výší nad severozápadní Evropou to nad střední Evropou velmi silně foukalo. I v nižších polohách byly zaznamenány nárazy kolem 90 km/h, na Lysé hoře naměřili 130 km/h a na hřebenech Nízkých Tater (Chopok) to bylo až 144 m/s. Ještě silnější náraz naměřili na vrcholu Hirschenstein v Burgenlandsku a to až 169 km/h. Není tak divu, že vítr ve střední Evropě napáchal poměrně značné škody.
Rekordní teploty v Rusku
Tlaková níže Yvette se po 17. květnu zvolna vyplňovala. S ní spojená deformace tryskového proudění nad Evropou ovšem způsobila příliv mimořádně teplého vzduchu na její přední straně do severozápadního Ruska – v Petrohradu tak v pondělí 19. května naměřili rekordní květnovou teplotu a to 32,7 °C, skoro o dva stupně víc, než činilo dosavadní květnové maximum.
Teplota v hladině 850 hPa (cca ve výšce 1500 m) v pondělí 19. května 2014 ve 14:00, maximální teplota nad Evropou je na SZ Ruska v okolí Petrohradu (je zde tepleji než na jihu Evropy), zdroj: Wetter3.de
