Nejčerstvější výhledy očekávají teplotně nadprůměrnou a srážkově průměrnou zimu
Jaká bude zima 2022/2023, to je otázka, která letos rezonuje veřejným prostorem více než obvykle, a to hlavně s ohledem na energetickou krizi. Bude spíše v duchu uplynulých let, kdy převažovaly zimy nadprůměrně teplé, nebo naopak po dlouhé době zažijeme zimu chladnou, mrazivou a bohatou na sníh? S blížící se polovinou listopadu je ideální doba podívat se na nejčerstvější sezónní předpovědi, které jsou pro oblast střední Evropy, a tedy i Česka k dispozici.
První polovina listopadu je teplotně nadprůměrná. Druhá polovina listopadu by ale podle aktuálních předpovědí měla častěji odpovídat obvyklým teplotám, přičemž po relativně chladnějším příštím víkendu by po 20. listopadu měly být teploty občas spíš slabě nadnormální.
Pro předpovědi na vzdálenější období můžeme sledovat měsíční produkty Evropského centra pro střednědobou předpověď, jehož nejnovější výhledy počítají s teplotně nadprůměrným prosincem (odchylka 0,5-1,0 °C pro území Česka), spíše průměrným lednem (odchylka kolem +0,25 až +0,5 °C) a relativně vůči průměru nejteplejším únorem (s odchylkou +1,0 až +1,5 °C). Z hlediska srážek by se každý z těchto tří měsíců výrazněji neměl lišit od dlouhodobého průměru. Za celou zimu pak model počítá s odchylkou mezi 0,5-1,0 °C (ale blíže k jednomu stupni). Měsíční předpovědi jsou k dispozici i u amerického předpovědního modelu CFS – všechny 3 zimní měsíce jsou aktuálně očekávány jako teplotně nadprůměrné s odchylkou většinou přes 1 °C.
Očekávaná odchylka teploty vzduchu v prosinci 2022 vůči dlouhodobému průměru (1993-2016) podle modelu ECMWF - na většině kontinentu se čekají nadprůměrné teploty, zdroj: effis.jrc.ec.europa.eu
Očekávaná odchylka teploty vzduchu v lednu 2023 vůči dlouhodobému průměru (1993-2016) podle modelu ECMWF - tento měsíc by se u nás měl nejvíce blížit dlouhodobým průměrům, zdroj: effis.jrc.ec.europa.eu
Vhodné je podívat se na zimu jako celek, tedy 3měsíční období, u kterého je už očekávaná úspěšnost větší (i když praktická vypovídací schopnost o podobě počasí naopak menší). V tomto případě model CFS pro střední Evropu počítá s poměrně teplou zimou s odchylkou za celé období mezi 1 a 2 stupni Celsia. A nadprůměrně teplou zimu očekávají pro oblast Česka i všechny další dostupné modely – drtivá většina přitom počítá s odchylkou 0,5 až 1,0 °C (německý, britský, japonský nebo kanadský model a rovněž model evropsko-středomořského centra pro klimatické změny). Jedině francouzský Météo-France je nepatrně teplejší – počítá s odchylkou kolem +1,0 °C.
Očekáváná odchylka teploty vzduchu za celou zimu (vzhledem k průměru 1991-2020) podle amerického modelu CFS – v šedých oblastech je předpovědní schopnost modelu příliš nízká, zdroj: origin.cpc.ncep.noaa.gov
Konečně i průměr všech dostupných ensemblových předpovědí ze všech center poskytujících sezónní předpovědi počítá s odchylkou teploty za celou zimu mezi +0,5 a +1,0 °C. Ještě teplejší by měla být zima na severu a severovýchodě Evropy (odchylka přes 1 °C), naopak jihozápad a jihovýchod kontinentu by měl mít odchylku nižší. Z hlediska srážek je v Česku shoda všech modelů v tom, že by zima měla být průměrná. Z hlediska tlaku vzduchu je pro oblast střední Evropy shoda na nepatrně (do 1 hPa v sezónním průměru) vyšším tlaku vzduchu.
Průměr ze všech sezónních modelů – očekávaná odchylka teploty za zimu (vůči průměru 1993-2016), zdroj: climate.copernicus.eu
Průměr ze všech sezónních modelů – očekávaná odchylka srážek za zimu (vůči průměru 1993-2016), zdroj: climate.copernicus.eu
Závěrem lze tedy aktuální vyhlídky na zimu shrnout tak, že nejnovější výstupy sezónních modelů jednoznačně preferují mírně teplejší zimu (s odchylkou 0,5-1,0 stupně Celsia), z hlediska srážek by mělo jít o zimu normální. Celkově by tedy mohla být podobná jako uplynulá zima, která také skončila jako teplotně nadnormální. Zřejmě lze čekat nepatrně vyšší sklon k anticyklonálním situacím, což by pro nížiny mohlo znamenat o něco častější výskyt inverzí, a tedy poněkud nižších teplot. Z hlediska sněžení lze čekat spíš méně sněhu, než je dlouhodobý průměr (i zde ale bude hodně záviset na nadmořské výšce, hory můžou mít sněhu víceméně průměrné množství). Opět je ale nutné zdůraznit, že vypovídací schopnost modelů zůstává pro oblast střední Evropy i přes relativní blízkost zimy spíše nižší.
První polovina listopadu je teplotně nadprůměrná. Druhá polovina listopadu by ale podle aktuálních předpovědí měla častěji odpovídat obvyklým teplotám, přičemž po relativně chladnějším příštím víkendu by po 20. listopadu měly být teploty občas spíš slabě nadnormální.
Pro předpovědi na vzdálenější období můžeme sledovat měsíční produkty Evropského centra pro střednědobou předpověď, jehož nejnovější výhledy počítají s teplotně nadprůměrným prosincem (odchylka 0,5-1,0 °C pro území Česka), spíše průměrným lednem (odchylka kolem +0,25 až +0,5 °C) a relativně vůči průměru nejteplejším únorem (s odchylkou +1,0 až +1,5 °C). Z hlediska srážek by se každý z těchto tří měsíců výrazněji neměl lišit od dlouhodobého průměru. Za celou zimu pak model počítá s odchylkou mezi 0,5-1,0 °C (ale blíže k jednomu stupni). Měsíční předpovědi jsou k dispozici i u amerického předpovědního modelu CFS – všechny 3 zimní měsíce jsou aktuálně očekávány jako teplotně nadprůměrné s odchylkou většinou přes 1 °C.
Očekávaná odchylka teploty vzduchu v prosinci 2022 vůči dlouhodobému průměru (1993-2016) podle modelu ECMWF - na většině kontinentu se čekají nadprůměrné teploty, zdroj: effis.jrc.ec.europa.eu
Očekávaná odchylka teploty vzduchu v lednu 2023 vůči dlouhodobému průměru (1993-2016) podle modelu ECMWF - tento měsíc by se u nás měl nejvíce blížit dlouhodobým průměrům, zdroj: effis.jrc.ec.europa.eu
Vhodné je podívat se na zimu jako celek, tedy 3měsíční období, u kterého je už očekávaná úspěšnost větší (i když praktická vypovídací schopnost o podobě počasí naopak menší). V tomto případě model CFS pro střední Evropu počítá s poměrně teplou zimou s odchylkou za celé období mezi 1 a 2 stupni Celsia. A nadprůměrně teplou zimu očekávají pro oblast Česka i všechny další dostupné modely – drtivá většina přitom počítá s odchylkou 0,5 až 1,0 °C (německý, britský, japonský nebo kanadský model a rovněž model evropsko-středomořského centra pro klimatické změny). Jedině francouzský Météo-France je nepatrně teplejší – počítá s odchylkou kolem +1,0 °C.
Očekáváná odchylka teploty vzduchu za celou zimu (vzhledem k průměru 1991-2020) podle amerického modelu CFS – v šedých oblastech je předpovědní schopnost modelu příliš nízká, zdroj: origin.cpc.ncep.noaa.gov
Konečně i průměr všech dostupných ensemblových předpovědí ze všech center poskytujících sezónní předpovědi počítá s odchylkou teploty za celou zimu mezi +0,5 a +1,0 °C. Ještě teplejší by měla být zima na severu a severovýchodě Evropy (odchylka přes 1 °C), naopak jihozápad a jihovýchod kontinentu by měl mít odchylku nižší. Z hlediska srážek je v Česku shoda všech modelů v tom, že by zima měla být průměrná. Z hlediska tlaku vzduchu je pro oblast střední Evropy shoda na nepatrně (do 1 hPa v sezónním průměru) vyšším tlaku vzduchu.
Průměr ze všech sezónních modelů – očekávaná odchylka teploty za zimu (vůči průměru 1993-2016), zdroj: climate.copernicus.eu
Průměr ze všech sezónních modelů – očekávaná odchylka srážek za zimu (vůči průměru 1993-2016), zdroj: climate.copernicus.eu
Závěrem lze tedy aktuální vyhlídky na zimu shrnout tak, že nejnovější výstupy sezónních modelů jednoznačně preferují mírně teplejší zimu (s odchylkou 0,5-1,0 stupně Celsia), z hlediska srážek by mělo jít o zimu normální. Celkově by tedy mohla být podobná jako uplynulá zima, která také skončila jako teplotně nadnormální. Zřejmě lze čekat nepatrně vyšší sklon k anticyklonálním situacím, což by pro nížiny mohlo znamenat o něco častější výskyt inverzí, a tedy poněkud nižších teplot. Z hlediska sněžení lze čekat spíš méně sněhu, než je dlouhodobý průměr (i zde ale bude hodně záviset na nadmořské výšce, hory můžou mít sněhu víceméně průměrné množství). Opět je ale nutné zdůraznit, že vypovídací schopnost modelů zůstává pro oblast střední Evropy i přes relativní blízkost zimy spíše nižší.
