Severoatlantická oscilace - NAO
Otázku, jak popsat vzory opakujícího počasí se stejnými projevy nebo jen s některými typickými vlastnostmi, si již položilo mnoho vědců. V současné době tomuto tématu však vévodí různé indexy, které zkoumají závislosti počasí nad určitou oblastí. Jedním z těchto indexů je i Severoatlantická oscilace – NAO index.
Charakteristika Severoatlantické oscilace
Jak je již z názvu patrné, popisuje severoatlantická oscilace – přesněji její index – zejména změny tlaku vzduchu v severní oblasti Atlantského oceánu. Na tento index má vliv chování permanentních tlakových center, a to Islandská tlaková níže a Azorská tlaková výše. Více se realizuje v zimě, jelikož v létě je všeobecně Islandská tlaková níže slabší. Výpočet indexu se provádí za pomocí hodnoty tlaků vzduchu na místech, která jsou reprezentativní pro střed zmíněných tlakových útvarů – jedná se převážně o stanice na Islandu a na Azorských ostrovech (tyto indexy počítá více institucí, přičemž reprezentativní stanice měření mohou být různě lokalizovány), s letním posouváním Azorské tlakové výše na sever jsou uvažovány spíše stanice ležící na Pyrenejském poloostrově. Index pak vznikne poměrem odchylek hodnot tlaků vzduchu od sezónních průměrů například na stanici v Lisabonu (Portugalsko) a Reykjavíku (Island). Pro nás Evropany má NAO význam největší, jelikož v našich zeměpisných šířkách převládá západní proudění (mj. způsobeno i zmíněnými tlakovými útvary), které pak přináší vzduchové hmoty, určující počasí v Evropě. Okrajově může severoatlantická oscilace zasahovat i severní Asii a Afriku. Ve spojitosti s tímto fenoménem je nutné zmínit i Arktickou oscilaci (AO – souvisí se změnami tlaku v oblasti severního pólu), se kterou je velmi provázána.
NAO index v průběhu zim (prosinec až březen včetně) od roku 1900. Nejvyšších hodnot dosáhl v zimách 1987/1988 a 1989/1990, tehdy panovaly velmi mírné zimy, ledové dny byly v nížinách výjimečné a převládalo západní proudění. Ve výjimečně studené zimě 1928/1929 ovšem nedosahoval nijak výrazně záporných hodnot - na zimy v Evropě má vliv mnohem více faktorů. Černá linie označuje pětiletý průměr. Zdroj: Wikipedia
NAO index v průběhu posledních měsíců počítaný Climate Prediction Center (CPC). Kladné hodnoty v prosinci dobře vystihují tou dobou mírnou zimu v Evropě. Zdroj: NOAA.gov
Projevy Severoatlantické oscilace
Tento jev se může projevovat dvěma způsoby. V případě kladných hodnot NAO indexu, jako tomu bylo například v prosinci, hovoříme o tzv. kladné fázi, záporná fáze se projevuje hodnotami zápornými. Kladná fáze nastává, pokud jsou oba tlakové útvary zřetelně vyvinuté, takže nad Islandem pozorujeme nízké hodnoty tlaku vzduchu, kdežto nad Azorskými ostrovy zaznamenávají vysoký tlak vzduchu. Zmíněná situace podporuje zonální proudění (vítr vanoucí od západ) přinášející do Evropy v zimě spíše teplejší počasí bohaté na srážky, které se směrem od západního pobřeží do vnitrozemí transformuje a zeslabuje účinky. Tlakové útvary a s nimi spojené frontální systémy mohou postupovat přes Evropský kontinent. Naopak záporná fáze je v zimě charakteristická tím, že přináší chladnější počasí, jelikož oba řídící tlakové útvary nejsou příliš vyvinuty (například když se tlaková výše usadí nad Británií a posílá k nám velmi chladný vzduch ze severu), čímž zamezují průniku teplejšího západního proudění a podporují spíše meridionální směr větru (směr sever – jih). Proto se v Evropě může realizovat chladný vzduch, který může mít svůj původ i v oblastech Arktidy.
Historie
Severoatlantická cirkulace byla objevena v roce 1920 Gilbertem Walkerem. Tyto projevy počasí však byly známy již daleko dříve a projevovaly se zejména střídáním teplot mezi Grónskem a Evropou. Když byla v Evropě teplá zima, Grónsko zažívalo zimu krutou a naopak.
Charakteristika Severoatlantické oscilace
Jak je již z názvu patrné, popisuje severoatlantická oscilace – přesněji její index – zejména změny tlaku vzduchu v severní oblasti Atlantského oceánu. Na tento index má vliv chování permanentních tlakových center, a to Islandská tlaková níže a Azorská tlaková výše. Více se realizuje v zimě, jelikož v létě je všeobecně Islandská tlaková níže slabší. Výpočet indexu se provádí za pomocí hodnoty tlaků vzduchu na místech, která jsou reprezentativní pro střed zmíněných tlakových útvarů – jedná se převážně o stanice na Islandu a na Azorských ostrovech (tyto indexy počítá více institucí, přičemž reprezentativní stanice měření mohou být různě lokalizovány), s letním posouváním Azorské tlakové výše na sever jsou uvažovány spíše stanice ležící na Pyrenejském poloostrově. Index pak vznikne poměrem odchylek hodnot tlaků vzduchu od sezónních průměrů například na stanici v Lisabonu (Portugalsko) a Reykjavíku (Island). Pro nás Evropany má NAO význam největší, jelikož v našich zeměpisných šířkách převládá západní proudění (mj. způsobeno i zmíněnými tlakovými útvary), které pak přináší vzduchové hmoty, určující počasí v Evropě. Okrajově může severoatlantická oscilace zasahovat i severní Asii a Afriku. Ve spojitosti s tímto fenoménem je nutné zmínit i Arktickou oscilaci (AO – souvisí se změnami tlaku v oblasti severního pólu), se kterou je velmi provázána.
NAO index v průběhu zim (prosinec až březen včetně) od roku 1900. Nejvyšších hodnot dosáhl v zimách 1987/1988 a 1989/1990, tehdy panovaly velmi mírné zimy, ledové dny byly v nížinách výjimečné a převládalo západní proudění. Ve výjimečně studené zimě 1928/1929 ovšem nedosahoval nijak výrazně záporných hodnot - na zimy v Evropě má vliv mnohem více faktorů. Černá linie označuje pětiletý průměr. Zdroj: Wikipedia
NAO index v průběhu posledních měsíců počítaný Climate Prediction Center (CPC). Kladné hodnoty v prosinci dobře vystihují tou dobou mírnou zimu v Evropě. Zdroj: NOAA.gov
Projevy Severoatlantické oscilace
Tento jev se může projevovat dvěma způsoby. V případě kladných hodnot NAO indexu, jako tomu bylo například v prosinci, hovoříme o tzv. kladné fázi, záporná fáze se projevuje hodnotami zápornými. Kladná fáze nastává, pokud jsou oba tlakové útvary zřetelně vyvinuté, takže nad Islandem pozorujeme nízké hodnoty tlaku vzduchu, kdežto nad Azorskými ostrovy zaznamenávají vysoký tlak vzduchu. Zmíněná situace podporuje zonální proudění (vítr vanoucí od západ) přinášející do Evropy v zimě spíše teplejší počasí bohaté na srážky, které se směrem od západního pobřeží do vnitrozemí transformuje a zeslabuje účinky. Tlakové útvary a s nimi spojené frontální systémy mohou postupovat přes Evropský kontinent. Naopak záporná fáze je v zimě charakteristická tím, že přináší chladnější počasí, jelikož oba řídící tlakové útvary nejsou příliš vyvinuty (například když se tlaková výše usadí nad Británií a posílá k nám velmi chladný vzduch ze severu), čímž zamezují průniku teplejšího západního proudění a podporují spíše meridionální směr větru (směr sever – jih). Proto se v Evropě může realizovat chladný vzduch, který může mít svůj původ i v oblastech Arktidy.
Historie
Severoatlantická cirkulace byla objevena v roce 1920 Gilbertem Walkerem. Tyto projevy počasí však byly známy již daleko dříve a projevovaly se zejména střídáním teplot mezi Grónskem a Evropou. Když byla v Evropě teplá zima, Grónsko zažívalo zimu krutou a naopak.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
