Měsíc ukáže část své odvrácené strany
Bude-li přát počasí (předpověď je zatím na sobotu a na neděli hlavně na východě velmi příznivá), naskytne se nám o nadcházejícím víkendu ráno pohled na couvající srpek Měsíce. Pokud na něj však zamíříte dalekohled, budete mít šanci spatřit i část jeho odvrácené strany.
Jestliže chceme nahlédnout na odvrácenou stranu Měsíce (samozřejmě jen na její část), nejsme odkázáni pouze na kosmické sondy. Náš kosmický souputník totiž vůči pozorovateli na Zemi vykonává zvláštní kývavé pohyby, díky nimž můžeme střídavě pozorovat až 59 % jeho povrchu. Astronomové tyto pohyby označují jako librace a jejich příčin je hned několik. První souvisí se skutečností, že oběžná dráha Měsíce kolem Země není přesně kruhová, ale mírně eliptická. Měsíc se proto v přízemí pohybuje kolem Země o něco rychleji než v odzemí, zatímco jeho rotační rychlost zůstává stejná. Rotace se tak oproti oběhu někdy mírně opozdí nebo naopak předběhne, což nám umožňuje nahlédnout až o téměř 8 stupňů za východní nebo západní okraj přivrácené strany. Druhá významná příčina natáčení Měsíce spočívá v tom, že jeho rotační osa svírá s oběžnou rovinou kolem Země úhel 6,7°. Následkem toho k nám střídavě natáčí svůj severní nebo jižní pól.
Díky kombinaci obou typů librací můžeme střídavě nahlédnout až na 59 % měsíčního povrchu, což znamená, že vidíme téměř 10 % jeho odvrácené strany. Nutno dodat, že však velmi zkresleně, protože tyto partie se nám ukazují pouze na samotném okraji měsíčního disku, silně deformované perspektivou. Právě k takovému příznivému natočení dojde mezi 22. a 24. únorem 2025. V noci z 23. na 24. února se totiž Měsíc natočí natolik (o téměř 7 stupňů v délce i v šířce), že u jeho jihozápadního okraje (tj. vlevo dole) vykoukne část úchvatné impaktní pánve Orientale. Zdůrazňuji, že pouze část – na spatření samotného Mare Orientale to ještě stačit nebude. To se podaří až 24. března, 21. dubna a 20. května. K pozorování ale budete potřebovat dalekohled se zvětšením alespoň 60×, ideálně více.
Vzhled měsíčního srpku v nadcházejících dnech. Šipka ukazuje oblast, kde se objeví část pánve Orientale z odvrácené strany, zdroj: Stellarium/P. Gabzdyl
Nemáte-li dalekohled nebo se vám o víkendu nechce přivstat (chápu), nezoufejte. Na přiloženém snímku si Mare Orientale můžete prohlédnout mnohem lépe než ze Země. Tento záběr totiž minulý týden pořídila sonda Blue Ghost společnosti Firefly Aerospace, která by měla na Měsíci přistát začátkem března. Díky lepšímu výhledu na odvrácenou stranu (vlevo) zde Mare Orientale naprosto skvěle vyniká.
Snímek ze sondy Blue Ghost. Šipkou je vyznačeno Mare Orientale, zdroj: Firefly Aerospace
I bez dalekohledu však bude pohled na couvající měsíční srpek zajímavý. Měsíc se totiž bude pohybovat souhvězdími Hadonoše a Střelce, tedy nízko nad obzorem. Fotografové by se proto měli připravit na zajímavé příležitosti k zachycení srpku nad pozemskými objekty. V sobotu 22. února Měsíc vychází okolo 3:45, v neděli 23. února přibližně ve 4:45 a v pondělí 24. února kolem 5:30.
Více o letošních vhodných podmínkách pro sledování Mare Orientale najdete ve videu
Jestliže chceme nahlédnout na odvrácenou stranu Měsíce (samozřejmě jen na její část), nejsme odkázáni pouze na kosmické sondy. Náš kosmický souputník totiž vůči pozorovateli na Zemi vykonává zvláštní kývavé pohyby, díky nimž můžeme střídavě pozorovat až 59 % jeho povrchu. Astronomové tyto pohyby označují jako librace a jejich příčin je hned několik. První souvisí se skutečností, že oběžná dráha Měsíce kolem Země není přesně kruhová, ale mírně eliptická. Měsíc se proto v přízemí pohybuje kolem Země o něco rychleji než v odzemí, zatímco jeho rotační rychlost zůstává stejná. Rotace se tak oproti oběhu někdy mírně opozdí nebo naopak předběhne, což nám umožňuje nahlédnout až o téměř 8 stupňů za východní nebo západní okraj přivrácené strany. Druhá významná příčina natáčení Měsíce spočívá v tom, že jeho rotační osa svírá s oběžnou rovinou kolem Země úhel 6,7°. Následkem toho k nám střídavě natáčí svůj severní nebo jižní pól.
Díky kombinaci obou typů librací můžeme střídavě nahlédnout až na 59 % měsíčního povrchu, což znamená, že vidíme téměř 10 % jeho odvrácené strany. Nutno dodat, že však velmi zkresleně, protože tyto partie se nám ukazují pouze na samotném okraji měsíčního disku, silně deformované perspektivou. Právě k takovému příznivému natočení dojde mezi 22. a 24. únorem 2025. V noci z 23. na 24. února se totiž Měsíc natočí natolik (o téměř 7 stupňů v délce i v šířce), že u jeho jihozápadního okraje (tj. vlevo dole) vykoukne část úchvatné impaktní pánve Orientale. Zdůrazňuji, že pouze část – na spatření samotného Mare Orientale to ještě stačit nebude. To se podaří až 24. března, 21. dubna a 20. května. K pozorování ale budete potřebovat dalekohled se zvětšením alespoň 60×, ideálně více.
Vzhled měsíčního srpku v nadcházejících dnech. Šipka ukazuje oblast, kde se objeví část pánve Orientale z odvrácené strany, zdroj: Stellarium/P. Gabzdyl
Nemáte-li dalekohled nebo se vám o víkendu nechce přivstat (chápu), nezoufejte. Na přiloženém snímku si Mare Orientale můžete prohlédnout mnohem lépe než ze Země. Tento záběr totiž minulý týden pořídila sonda Blue Ghost společnosti Firefly Aerospace, která by měla na Měsíci přistát začátkem března. Díky lepšímu výhledu na odvrácenou stranu (vlevo) zde Mare Orientale naprosto skvěle vyniká.
Snímek ze sondy Blue Ghost. Šipkou je vyznačeno Mare Orientale, zdroj: Firefly Aerospace
I bez dalekohledu však bude pohled na couvající měsíční srpek zajímavý. Měsíc se totiž bude pohybovat souhvězdími Hadonoše a Střelce, tedy nízko nad obzorem. Fotografové by se proto měli připravit na zajímavé příležitosti k zachycení srpku nad pozemskými objekty. V sobotu 22. února Měsíc vychází okolo 3:45, v neděli 23. února přibližně ve 4:45 a v pondělí 24. února kolem 5:30.
Více o letošních vhodných podmínkách pro sledování Mare Orientale najdete ve videu
