Měsíc nám ve spolupráci se Zemí a Sluncem připravil pro rok 2025 hned několik zajímavých úkazů. Tím nejdůležitějším bude úplné zatmění Měsíce, které nastane 7. září – u nás první úplné zatmění po více než šesti letech! Pro lunární nadšence nabídne Měsíc v první polovině roku i pohled na zajímavou část své odvrácené strany.

V roce 2025 nastane celkem 12 novů, 13 prvních čtvrtí (v srpnu dokonce dvě), 12 úplňků a 12 posledních čtvrtí. Největší úplněk roku 2025 uvidíme na nebi 5. listopadu večer, kdy se jeho úhlový průměr bude blížit 34 minutám. Naopak nejmenší úplněk nastane ráno 12. května, kdy bude jeho průměr o zhruba 4,5 úhlové minuty menší. Podle definice astronoma Freda Espenaka si označení „superúplněk“ v roce 2025 vyslouží tři úplňky v řadě: 7. října, 5. listopadu a 5. prosince. Tolik čísla. Nabídne nám však Měsíc v roce 2025 něco skutečně zajímavého?


Přehled úplňků v roce 2025

Čtyři různá zatmění
Slunce, Země a Měsíc mají ve svém kosmickém grafikonu pro letošek (stejně jako loni) v plánu hned čtyři zatmění. Půjde o dvě úplná zatmění Měsíce a dvě částečná zatmění Slunce, z nichž některá si alespoň zčásti užijeme i u nás.

První zatmění Měsíce nastane už 14. března ráno, u kterého bohužel ze střední Evropy spatříme jen jeho začátek. V tomto případě totiž Měsíc vstoupí do nenápadného polostínu až ve 4 hodiny 57 minut SEČ, takže prvních známek potemnění měsíčního disku si bez dalekohledu všimneme až zhruba o hodinu později, kdy se ale Měsíc začne pomalu sklánět k západnímu obzoru. Částečné zatmění začne v 6 hodin 10 minut, když už bude ztemnělý úplněk opravdu velmi nízko nad horizontem (v Brně zapadne v 6:14 a v Praze o deset minut později). Úplné zatmění, při kterém se Měsíc zcela ponoří do plného zemského stínu a nápadně změní své zabarvení, tak tentokrát neuvidíme. Užijí si ho především obyvatelé USA a jižní Ameriky nebo pozorovatelé v oblasti Tichého oceánu.

V případě druhého zatmění Měsíce roku 2025 to bude zcela jiný šálek kávy! V neděli 7. září totiž u nás Měsíc vystoupí nad východní obzor zhruba ve stejnou dobu (o půl osmé večer), v jakou začne jeho úplné zatmění. Půjde o velmi neobvyklý východ úplňku, jehož jas a barva budou výrazně ovlivněny nejen tlustší vrstvou atmosféry u obzoru, ale především samotným zatměním. Zachytit velmi tmavý a výrazně zabarvený úplněk nad zajímavými dominantami lidských sídel tak bude pro astrofotografy pořádnou výzvou. Je sice škoda, že první polovina celého úkazu u nás viditelná nebude (tu uvidí především v Asii), ale díky tomu, že se Měsíc dotkne takřka středu zemského stínu, si i u nás budeme užívat zatmělého úplňku poměrně dlouho. Maximální fáze zářijového zatmění nastane ve 20:12 SELČ a skončí ve 20:53 SELČ. Částečné zamění pak potrvá až do 21:57 SELČ. Nutno dodat, že naposledy jsme měli možnost sledovat úplné zatmění Měsíce v celém jeho průběhu 21. ledna 2019 a příštího se u nás dočkáme až 31. prosince 2028. V roce 2025 se měsíční disk také na nebi dvakrát dotkne toho slunečního. Nastanou tak dvě částečná zatmění Slunce: 29. března a 21. září. První z nich si užijeme i u nás v České republice. Dojde k němu kolem poledne v sobotu 29. března, kdy měsíční disk vykousne jen asi 19 procent slunečního průměru z jeho pravého horního okraje.


Nejmenší a největší úplněk nad Českem v roce 2025

Výhled na část odvrácené strany
Kromě zatmění a obvyklých fází si však Měsíc připravil i něco speciálního pro opravdové lunární fajnšmekry. Některé z měsíčních útvarů totiž můžeme ze Země sledovat jen za opravdu výjimečných podmínek. Jedním z takových útvarů je i velkolepé Moře východní (Mare Orientale), které představuje jednu z nejlépe zachovalých stop po obřích srážkách v celé Sluneční soustavě. Odhaduje se, že tato pánev vznikla při střetu s tělesem o průměru přibližně 60 km před necelými 4 miliardami let. Centrum této struktury se ale k naší velké smůle nachází až za okrajem přivrácené strany, takže ji běžně ze Země nevidíme. Díky mimořádně příznivým podmínkám v první polovině letošního roku se nám však ukáže hned několikrát!

Na to, aby se nám pohled na Moře východní vůbec naskytl, se k nám musí Měsíc zásluhou pravidelných kývavých pohybů, kterým říkáme librace, natočit svým západním okrajem alespoň o 6 stupňů. Jenom správné natočení ale bohužel nestačí. Pokud se totiž bude natočený okraj nacházet na Sluncem neosvětlené čili temné straně, je nám to k ničemu. Důležitá je tedy kromě natočení i vhodná měsíční fáze tak, aby byla natočená část správně osvětlená Sluncem. A letos taková vhodná kombinace nastane hned čtyřikrát (okolo 24. února, 24. března, 21. dubna, 20. května), což rok 2025 činí skutečně mimořádným!

Neradujte se ale předčasně. I za těch nejpříznivějších podmínek totiž spatříme Moře východní a jeho okolí jen jako několik tmavých protáhlých skvrn na západním okraji Měsíce. Samotné Moře východní bude na okraji Měsíce patrné jen jako úzká tmavá linie. K jejímu pozorování budete potřebovat dalekohled nebo teleobjektiv, který vám dovolí Měsíc zvětšit nejméně 50krát. Když ale díky detailním záběrům a fotografickým mapám z kosmických sond víme, že jednotlivé „skvrny“ představují ztuhlá lávové pole na okrajích jednotlivých valů impaktní pánve Orientale, hned nám dojde, jak úžasná struktura se vám v okuláru ukázala. Pokud takový přístroj nemáte, nevadí. Rozsah této pánve je totiž natolik zásadní, že v jeho místě je měsíční okraj jakoby seříznutý. Tento „výsek“ v měsíčním disku je přitom patrný i při pohledu v loveckých triedrech. Ať už se věnujete fotografii nebo se rádi jen tak díváte dalekohledem na Měsíc, rozhodně si tuto příležitost nenechte ujít.


Oproti našim předkům, kteří odvrácenou stranu Měsíce nikdy neviděli, máme ohromnou výhodu, protože víme, co jednotlivé tmavé proužky na okraji luny znamenají. Na této mozaice snímků vidíme vlevo část odvrácené a vpravo část přivrácené strany. Nahoře uprostřed je patrný temný ovál kráteru Grimaldi. V levé části pak dominuje samotné „oko“ Mare Orientale obklopené soustřednými valy. Foto: NASA/GSFC/Arizona State University


Vhodná natočení Měsíce k pozorování Mare Orientale v roce 2025