V noci z pátku na sobotu nastane úplněk, který bude v průběhu noci cestovat po obloze nejníže ze všech úplňků od roku 2006. Pro fotografy i pro obdivovatele nebe se tak naskytne skvělá příležitost zachytit zdánlivě velký kotouč luny s oranžovým nádechem jen nízko nad obzorem. Bude to tedy mnohem zajímavější podívaná než na přeceňované superúplňky.

Možná jste si všimli, že v létě se pohybují úplňky podezřele nízko nad obzorem. Je to proto, že měsíční úplněk je na nebi vždy naproti Slunci. O zimní půlnoci proto vidíme úplněk tak vysoko nad obzorem, jak se nachází Slunce na nebi v poledne v létě. Naopak v létě je úplněk o půlnoci tak nízko, jak vídáme Slunce v zimě. Jednoduché, že?


Typické oranžové zabarvení nízko položeného Měsíce, zdroj: Pavel Gabzdyl

Celá situace je ale bohužel mnohem komplikovanější, protože Měsíc se nepohybuje po nebi poslušně po stejné dráze jako Slunce. Pokud nechcete znát všechny důsledky, jaké to na dráhu Měsíce po nebi má, klidně přeskočte celý tento odstavec. Rovina dráhy Měsíce je totiž vůči dráze Slunce (ekliptice) skloněna přibližně o 5,1°. Náš kosmický soused se proto dostává nad nebo pod rovník ještě dál než Slunce. Jako by toho nebylo málo, nezůstává sklon obou drah vůči sobě stejně orientovaný, ale stáčí se s periodou 18,61 roků směrem na západ. Za jeden oběh Měsíce se tedy posune bod měsíční dráhy, jež je nejdále vzdálený od ekliptiky asi o 1,5° na západ. Tomuto jevu říkáme stáčení uzlové přímky a je způsobený gravitačním působením Slunce, které se snaží „narovnat“ dráhu Měsíce do roviny ekliptiky. Pokud se Měsíc zrovna pohybuje částmi ekliptiky s největší vzdáleností od rovníku (na rozhraní souhvězdí Blíženců a Býka) a zároveň je ještě 5° stupňů nad ekliptikou, dostává se tedy ještě výš než Slunce a nastává tzv. vysoký měsíc (vysoký „lunovrat“). Opakem je potom nízký měsíc (nízký „lunovrat“), při kterém je Měsíc 5° stupňů pod ekliptikou. Přechod od vysokého měsíce k nízkému trvá 9,3 let. K poslednímu vysokému měsíci došlo v roce 2006, příští vysoký měsíc nastane v dubnu 2025.

Pokud jste dočetli až sem, už asi tušíte, v čem je letošní situace výjimečná. Letošní červnový úplněk, který nastane v sobotu 22. června ve 3:08 SELČ čili něco přes den po letošním letním slunovratu, se dostane až 5 úhlových stupňů po ekliptiku, takže bude při svém průchodu přes jižní směr nejníže jak to jde. Při pohledu z České republiky se tak dostane jen zhruba 11 úhlových stupňů (zhruba výška sevřené pěsti na vzdálenost natažené ruky) nad obzor. Z nejsevernějšího místa naší republiky necelých 10 stupňů, naopak z nejjižnějšího něco málo přes 12 stupňů. Naposledy byl úplněk u nás tak nízko nad obzorem v noci z 11. na 12. června 2006. Další šance se pak naskytne už příští rok, shodou okolností také v noci z 11. na 12. června, kdy bude úplněk dokonce ještě o pár úhlových minut níž než letos. Na další tak nízký úplněk si pak budeme muset počkat až na noc z 22. na 23. června 2043!

Nízko položený úplněk má pro obdivovatele nebe a pro fotografy řadu výhod. Ta první spočívá v tom, že silnější vrstva atmosféry dodá Měsíci nízko nad obzorem charakteristický pomerančový odstín. Druhá výhoda se týká samotné nízké dráhy Měsíce nad obzorem, protože tak máme větší šanci, že jej zachytíme poblíž objektů, jakými jsou vysoké budovy, hrady nebo vzdálené vzrostlé stromy. Takové snímky Měsíce patří k těm nejatraktivnějším. Naopak samotní pozorovatelé nízko položený Měsíc v oblibě nemají. Níže u obzoru se totiž silně projevuje neklid ovzduší, který jim zabraňuje sledovat bližší detaily měsíčního povrchu s pomocí dalekohledu.


Obrázek ukazuje rozdíl mezi výškou měsíčního úplňku nad jihem v létě (vlevo) na pozadí takových souhvězdí, jakými jsou Střelec nebo Orel a v zimě (vpravo) na pozadí Orionu, Býka a Blíženců. Velikost měsíčního kotoučku je pro názornost výrazně zvětšena, zdroj: Pavel Gabzdyl